Kostel svaté Barbory (Zábřeh)

Kostel svaté Barbory
Kostel v roce 2008
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Zábřeh na Moravě
Souřadnice	49°52′58,44″ s. š., 16°52′8,04″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	Olomouc
Děkanát	Zábřeh
Farnost	Zábřeh
Status	filiální kostel
Zasvěcení	Barbora z Nikomédie
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika, baroko
Výstavba	středověk
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Ulice	Komenského
Kód památky	35876/8-1238 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Barbory v Zábřehu na Moravě je středověká gotická stavba s barokní přestavbou z roku 1772. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.^[1]

Podle legendy kostel založili za hradbami města Zábřehu příslušníci řádu Templářů. Nejstarší písemná zmínka je až ze druhé poloviny 15. století, v mešní nadaci Jana staršího Tunkla z Brníčka. Z této doby se dochoval gotický presbytář o polygonním půdorysu s vnějším opěrným systémem.

V době reformace připadl kostelík jednotě bratrské. Z této doby pochází dva renesanční zvony, které dal odlít Ladislav Velen ze Žerotína. Větší zvon sv. Barbora z roku 1614 byl odlitý zvonařem Donátem Schrötterem z Hostinného a je jednou z nejvýznamnějších zvonařských památek na severní Moravě. Druhý zvon sv. Anna byl zrekvírován za 1. světové války v roce 1917.

Po roce 1620 byl kostel vrácen katolíkům a zasvěcen Navštívení Panny Marie, bohoslužby se v něm nekonaly pro nedostatek kněží a postupně chátral. V roce 1719 do něj uhodil blesk a značně poškodil jeho věž a střechu. V roce 1750 již připomínal zříceninu, zbourání bylo zabráněno na poslední chvíli.

V roce 1772 bylo započato s opravou a v následujících dvou letech byla přestavba chrámu dokončena. Současně byl pořízen nový mobiliář. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Barboře a opatřen obrazem této světice. Oltářními obrazy byly opatřeny také dva boční oltáře. Zajímavostí je soubor obrazů Křížové cesty, které vznikly v návaznosti na činnost význačného pozdně barokního malíře Johanna Wenzela Bergla. Jedná se o rokokové obrazy se zlacenými řezbami v horní části rámů. Pět expresivně pojatých obrazů je připisováno významnému regionálnímu malíři Ignáci Oderlitzkému. V roce 1769 byly instalovány barokní varhany, které se používaly až do roku 1931.

Dne 4. prosince 1774 byl kostel posvěcen ke cti sv. Barbory. Nové zasvěcení chrámu patronce zesnulých souviselo s postupným rušením hřbitova u farního kostela a novým významem kostela sv. Barbory jako kostela hřbitovního. Ke kostelu byl postupně přesunutý hřbitov od farního kostela, pohřbívalo se zde do roku 1911.

Ve 20. století byl kostel dvakrát celkově opravován, poprvé v roce 1929, podruhé v letech 1949–1950. V roce 1931 byly na kůr instalovány nové varhany vyrobené v dílně Matěje Strmisky v Uherském Hradišti. V roce 1976 dostal kostel novou omítku, v roce 1980 byla opravena střecha a věž. Přesto byl jeho stav od 90. let 20. století žalostný a z důvodu špatného technického stavu byl uzavřen. ^[2]

Několikrát byl vykraden. V roce 1992 byla provizorně opravena střecha z prostředků získaných sbírkou mezi farníky. V roce 1994 zpracovalo architektonické studio OSA model základního prostorového řešení rekonstrukce kostela, který výrazně měnil stávající dispozici kostela na centrální. Pro nesouhlasné stanovisko památkového ústavu se návrh nerealizoval. V rámci přípravných prací však byl kostel již vyklizen, rozebrány varhany, stržen strop a kůr. Mobiliář byl zčásti zlikvidován, zbytek např. hlavní oltář, kazatelna a varhany byl v dezolátním stavu ponechán v kostele. Další práce na obnově kostela byly zastaveny.

V r. 1999 se v kostele uskutečnil restaurátorský průzkum, při kterém bylo v presbytáři identifikováno sedm gotických oken. V letech 1999-2000 bylo restaurováno 14 obrazů Křížové cesty a uloženy v kostele sv. Bartoloměje. V r. 2000 se do věže vrátil památný zvon sv. Barbory, který byl od r. 1942 zavěšen ve věži kostela sv. Bartoloměje. Kostel v r. 2004 zpřístupnili členové společenství zábřežští zvoníci a od té doby se otevíral zpravidla dvakrát ročně pro veřejnost.

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

V roce 2007 vzniklo občanské sdružení Svatá Barbora Zábřeh, které se začalo věnovat záchraně kostela a jeho obnově. Byl získán souhlas Arcibiskupství olomouckého s podmínkou, že bude kostel po opravě sloužit především liturgickým účelům a tomu bude odpovídat uspořádání interiéru. Předpokládalo se také jeho další využití pro pořádání koncertů, výstav, recitací a podobných kulturních projektů. Po konzultacích s příslušnými odbornými pracovišti přistoupilo občanské sdružení k projektové, finanční a realizační přípravě tohoto záměru.

Byly zpracovány alternativní návrhy dispozičního řešení interiéru a nakonec byl vybrán návrh zpracovaný studenty VUT v Brně. Jejich pojetí liturgického prostoru s tradičním umístěním oltáře a uspořádáním lavic do čtyř pravoúhlých bloků zachovávalo původní dispoziční řešení kostela. Národní památkový ústav vyslovil souhlas s vybudováním nové sakristie na vnější straně presbytáře v zrcadlovém provedení s původní sakristií.

Vlastní práce byly zahájeny v létě roku 2008 zhotovením stropních podhledů s cílem obnovit původní barokní tvar klenby. Současně započaly sanační práce na odvodnění a odvětrání základových konstrukcí kostela. Souběžně probíhaly práce na obnově kůru. Byly vyrobeny nosné ocelové zaoblené konstrukce kůru a následně bylo možné koncem roku 2009 instalovat opravené a zrestaurované varhany. Rekonstrukce varhan byla náročná, protože zhruba jedna třetina dřevěných součástí pozitivu a všechny původní barokní píšťaly chyběly. Z rozebraného vlastního nástroje se podařilo dohledat téměř všechny části a všech 297 píšťal.

V roce 2009 byla položena nová podlaha na původní cihlovou dlažbu. V roce 2010 byla kompletně zrestaurována původní sakristie, která byla přebudována na hygienické a provozně-technické zázemí kostela. Byla postavena přístavba nové sakristie.

Postup prací byl zkomplikován masivním výskytem dřevokazného brouka tesaříka krovového, což vyvolalo potřebu přijmout opatření k záchraně dřevěných konstrukcí kostela. Likvidace brouka byla provedena metodou termosanace-horkovzdušnou sterilizací napadeného dřeva.. Následovala náročná oprava krovu, pozednic a vazných trámů, na kterých byl zavěšen nový strop. Tyto práce byly úspěšně dokončeny v roce 2013.

Poslední etapou stavební obnovy byla výměna stávající střešní krytiny hlavní lodi i věže v roce 2015.

Hlavní oltář s obrazem sv. Barbory byl restaurován v letech 2009-2010. Obraz není signován, ale zřejmě se jedná o společnou práci vídeňského malíře Caspara Franze Sambacha a jeho syna Johanna Christiana Sambacha, příp. jiného umělce z okruhu vídeňské Akademie ze 70. let 18. století. Obdobně je tomu u dvou velkých obrazů z bočních oltářů: Nanebevzetí Panny Marie a Stigmatizace svatého Františka. Protože boční oltáře se do kostela po obnově nevrátily, jsou restaurované obrazy zavěšeny na zdi.

V letech 2010 a 2011 probíhaly práce na restaurování ostění hlavních vchodových dveří a pískovcového schodiště pod kůrem.

V roce 2012 byly do kostelní lodi pořízeny vyhřívané lavice z dubového dřeva jednoduchého moderního tvaru.

V září 2016 byl do věže zavěšen nový zvon sv. František, který byl odlit skupinou zvoníků přímo v Zábřehu. ^[3]

Obětní stůl, svícny a oltářní kříž jsou dílem sochaře Otmara Olivy. Na dřevěné podnoži slepené ze špalíků olše jsou čtyři bronzové výhonky držící skleněnou menzu, mezi nimi kříž. Svícny a oltářní kříž jsou z postříbřeného bronzu.

Kostel se nachází v parku, který vznikl na místě zrušeného hřbitova. Je obehnán kamennou zdí. Z bývalého hřbitova se zachoval jen jeden původní pískovcový náhrobní kříž.

Kostel je orientovaná jednolodní stavba obdélného půdorysu, na kterou navazuje užší presbytář s polygonálním zakončením a výraznými vnějšími opěráky. V místech spojení lodě a presbytáře jsou z vnější strany zrcadlově přistavěny dvě nízké sakristie. Střecha nad hlavní lodí je sedlová, nad presbytářem valbová. V hlavní lodi jsou prolomena po každé straně tři okna, dvě obdélná se zaobleným záklenkem, prostřední okno je oválné. Okna v presbytáři jsou menší, gotického stylu. Před západním průčelím je přistavena masivní hranolová věž zakončená lomenou jehlanovou střechou s makovicí a křížem. Horizontálně je členěna dvěma římsami, v přízemí je hlavní vchod do kostela.

Hlavní loď má plochý strop, mírně zaoblené spojení se stěnami vytváří dojem barokního interiéru. V klenbě kněžiště se uplatňuje vliv slezské renesanční valené klenby s výsečemi. Nad vstupním prostorem do hlavní lodi je zavěšena kruchta s konkávně tvarovanou poprsní, do které jsou uprostřed instalovány varhany. Výmalba je jednoduchá, bez ozdob, v kombinaci bílé a světle žluté barvy. Výzdobu v hlavní lodi tvoří na stěnách zavěšené obrazy křížové cesty v bohatě zdobených rámech a dva velké obrazy z bývalých bočních oltářů. V presbytáři je oltář s obrazem svaté Barbory a nový obětní stůl se svícny a křížem.

• JAŠEK Jaroslav, KRŇÁVEK Petr et aj.: Barbora : Příběh o znovuzrození kostela, 1.vyd. Lanškroun, KOMFI spol. s.r.o., r. 2016, 126 str., ISBN 978-80-270-1187-2
• JOHN František, KRŇÁVEK Petr, PÁTEK Aleš : Zábřežské zvony, 1. vyd. , Farní muzeum Zábřeh, r. 2008, 58 str., ISBN 978-80-254-3452-9 (brož.)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Barbory na Wikimedia Commons
• https://www.youtube.com/watch?v=vk4_kzdB6hI
• http://pamatkovykatalog.cz/
• http://rkfzabreh.rps.cz/