Kostel svaté Kateřiny (Chomutov)

Kostel svaté Kateřiny
v Chomutově
Presbytář kostela sv. Kateřiny
Presbytář kostela sv. Kateřiny
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecChomutov
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Chomutov
Statusfiliální kostel
Užívánípříležitostné bohoslužby, výstavy
ZasvěceníKateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavba1. polovina 13. století
Další informace
Kód památky44115/5-885 (PkMISSezObrWD) (součást památky Chomutovská radnice)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Kateřiny, jehož vznik je datován před rok 1252,[1] je nejcennější historickou památkou města Chomutova. Dokládá příchod gotiky na české území a zároveň je i jedním z nejstarších raně gotických kostelů v Evropě.[2] Památkově chráněný kostel zasvěcený svaté Kateřině je spojen s východní stranou hlavního křídla zámku, který byl původně komendou řádu německých rytířů.[3]

V závěru 18. století byl kostel v souvislosti se zánikem jezuitského řádu zrušen a sloužil jen jako skladiště. Díky záchraně této cenné gotické památky, které za komunistického režimu hrozila demolice, se tak do dnešních dní zachovala starší příčná loď a presbyterium z konce 13. století, které je významné zachovanými klenebními svorníky a patkami s rostlinnými motivy. V listopadu roku 2000 byl kostel po více než 200 letech znovu otevřen pro veřejnost.

Historie

Na místě dnešního chrámu stával původně starší panský kostel. Křížovnický řád německých rytířů, do jehož majetku se Chomutov dostal po roce 1252, zde v roce 1264 vybudoval komendu, tedy kombinaci hradu a kláštera.[4] Hlavní obytná budova komendy přímo navazovala na západní průčelí kostela. Na východní straně nechali noví vlastníci přistavět mohutný polygonální presbytář, který byl dokončen v osmdesátých letech 13. století.[1] V roce 1281 si ve svém odkazu vymínil Chotěbor z Račic, aby on a jeho manželka byli pohřbeni v řádovém kostele.[4]

Gotická klenba presbytáře

Chomutov se stal nejbohatším řádovým panstvím v Čechách, později však začalo docházet k jeho úpadku. Když byl v roce 1410 řád německých rytířů poražen vojsky polského krále Vladislava II.bitvě u Grunwaldu, byl komtur Oldřich z Ústí roku 1411 donucen předat majetek českému králi Václavu IV. Převážně německé obyvatelstvo Chomutova patřilo mezi odpůrce kalicha a tak již roku 1421 byl Chomutov dobyt vojsky Jana Žižky a město vypleněno. Kostel, který byl spolu s komendou poškozen již při požáru města v roce 1408, utrpěl škody také v těchto bojích.[4]

Od roku 1422 byla polorozbořená komenda a liduprázdné město dáno do zástavy bratrům Anargovi a Jindřichovi z Valdenberku. Později v roce 1488 se podařilo Benešovi z Veitmile († 1496) získat všechna práva k Chomutovu a zahájil přestavbu komendy na zámek. V renesančních úpravách zámku pak pokračoval jeho syn Šebestián. I když zámek roku 1520 vyhořel, byl dále upravován. Byla dostavěna jeho severní strana, přiléhající ke kostelu svaté Kateřiny.[4]

Detail okna kostela

Z řádového kostela se postupem času stala zámecká kaple, neboť pozdně gotické a renesanční přestavby komendy na zámecké sídlo v průběhu 15. a 16. století pohltily kostelní loď a západní věž do obytné části sídla.[4] Zásadní úpravou potom prošel kostel za Lobkowitzů, kdy byl proměněn v rodové mauzoleum vestavbou krypty.

Po vykoupení města z poddanství roku 1605 se stal Chomutov královským městem a zámek byl přestavěn na radnici. Kostel byl pak používán jako radniční kaple pod správou jezuitů. Zrušení jezuitského řádu v roce 1773 mělo za následek i zrušení kostela. Zařízení bylo rozprodáno a kostel upraven jako sýpka, skladiště a kočárovna.[4]

V šedesátých letech 20. století se rozhodovalo, zda bude kostel stržen nebo opraven. Nakonec sloužil až do roku 1990 jako skladiště.

V roce 1991 byly zahájeny opravy a v listopadu roku 2000 byl kostel po více než 200 letech znovu otevřen pro veřejnost. Konají se zde výstavy a koncerty a je možné jej navštívit také v rámci prohlídky expozice Oblastního muzea.[2] Jednou ročně bývá v kostele katolická poutní bohoslužba.

Odkazy

Reference

  1. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Chomutov, s. 212–213. 
  2. a b Kostel svaté Kateřiny[nedostupný zdroj], oficiální stránky města Chomutov
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-09]. Identifikátor záznamu 156456 : Radnice – býv. komenda Řádu německých rytířů (zámek) s kostelem sv. Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e f Kostel sv. Kateřiny Chomutov [online]. Vybrané sakrální památky Ústeckého kraje [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 

Literatura

  • PACHNER, Jaroslav. Stopy středověkého krovu kostela svaté Kateřiny v Chomutově. Památky, příroda, život. Oblastní muzeum v Chomutově, 2019, roč. 51, s. 81–96. ISSN 0231-5076. ISBN 978-80-87898-21-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chomutov - Pohled z Městské věže 04.JPG
Autor: Marounek, Licence: CC BY-SA 3.0
Chomutov - radnice a kostel sv. Kateřiny
Chomutov - kostel sv. Kateřiny - detail okna.jpg
Chomutov - kostel sv. Kateřiny - detail gotického okna