Kostel svaté Kateřiny (Chrást nad Sázavou)

Kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou
Kostel svaté Kateřiny (rok 2014)
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Kostel svaté Kateřiny (rok 2014)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresBenešov
ObecChrást nad Sázavou, část města Týnec nad Sázavou
Lokalitanávrší na severovýchodním okraji Chrástu nad Sázavou
Souřadnice49°50′30,36″ s. š., 14°34′31,14″ v. d.
Kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou
Kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou na mapě ČR
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
VikariátBenešov
FarnostTýnec nad Sázavou
Statusfiliální kostel
ZasvěceníKateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Stavební slohgotický (ze 14. století)[1] s raně barokním zařízením[2]
Výstavbaprvní polovina 14. století
Specifikace
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, cihly, zdivo
Další informace
AdresaChrást nad Sázavou 20, 257 41 Týnec nad Sázavou, Česko
Kód památky16982/2-203 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vnitřek kostela (rok 1908 nebo před rokem 1908)[3]
Konzoly žeber a sanktuář (rok 1908 nebo před rokem 1908)[3]

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské[4] se nachází na návrší na severovýchodním okraji Chrástu nad Sázavou (v severozápadní části města Týnec nad Sázavou v okrese Benešov).[pozn. 1] Kostel s neogotickou věží je obklopen hřbitovem, který je ohraničen oválnou ohradní hřbitovní zdí.[1] Historický areál s původně gotickým[1][5] kostelem s raně barokním zařízením[2], pozemkem hřbitova a jeho zdí tvoří od roku 1958 (resp. 1965) státem chráněnou kulturní památku.[1] Jedná se o filiální kostel římskokatolické farnosti Týnec nad Sázavou.[4]

Popis

Stavebně historický

Vlastní objekt kostela s obdélníkovitým půdorysem je tvořen jednou lodí s plochým stropem (s hrotitým vítězným obloukem) a polygonálním (pětiboce uzavřeným[2]) presbyterářem (kněžištěm) sklenutým křížovou žebrovou klenbou na konzolách zdobených maskarony.[1][2] Valeně klenutá zákristie je orientována na sever; hranolová kostelní věž se nachází na západní straně objektu.[1] Na jižní straně kostelní lodi byl odhalen původně gotický portál z první poloviny 14. století,[5][pozn. 2] proběhla v letech 1888 až 1889, kdy byla zvýšena loď a přistavěna nová věž v neogotickém stylu.[1][2][5] V roce 1955 prošel kostel generální opravou.[2] V roce 1970 byl kostel kryt taškovou střechou.[1][2]

Vybavení

V presbyteráři se nachází goticky prostý nástěnný[5] sanktuář.[1] Hlavní oltář je raně barokní,[1] portálový, sloupový s nástavcem a boltcovými křídly.[5] Oltářní obraz svaté Kateřiny namaloval v roce 1684 Samuel Lohrich Mahler.[3][5] Kazatelna je rokoková.[5]

Popis z roku 1908

Tato kapitola je sestavena na základě doslovného popisu kostela a jeho vybavení poplatného roku 1908, kdy je datován pramen „Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století“[3][pozn. 3]

Filiální kostel svaté Kateřiny, gotická stavba 14. století.[3] V letech 1888–1889 byl kostel opraven. Tehdáž zbořena byla věž, která byla v dolejší části zděná a v hořejší části dřevěná a zbudována věž nová; loď byla ve zdivu zvýšena.

—Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]

Presbytář, sanktuář, sakristie

Presbytář o jednom obdélníkovém poli a trojbokém závěru, dlouhý 5,70 metrů a 4,55 metrů široký. Zevně v rozích presbytáře opěrné pilíře, nahoře šikmo zakončené a uprostřed rovněž šikmo odstupněné.[3] Klenba žebrová.[3] Žebra vybíhají z válcovitých krátkých oblých prutů, dole zašpičatělých, jež jsou snad zbytky otlučených přípor. Uprostřed bočních stěn presbytáře jsou konsoly v podobě lidských hlav. Svorníky okrouhlé, hladké. Okna hrotitá, nyní bez kružeb. V severní zdi presbytáře sanktuář (vysoký 1,68 metrů a široký 0,8 metrů), s jednoduchým kamenným orámováním, nahoře dvěma boky trojúhelníku zakončeným a s mřížovými, ze železa kutými dvířky s rossetami. K severnímu boku presbytáře přiléhá sakristie valeně klenutá s hmotným zdivem; v ní jednoduchá zděná tumba oltářní.

—Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]

Vítězný oblouk, loď

Vítězný oblouk hrotitý, s obou stran sešikmený, z profilovaného vodorovného římsoví vybíhající. Loď obdélníková; 10,93 metrů dlouhá a 7,32 metrů široká. Strop plochý. V severní zdi lodi hrotité okno bez kružby, v jižní zdi podobné okno a mimo to malé hrotité okénko úzké na kruchtu vedoucí. V jižní zdi lodi portál hrotitý, profilovaný dvěma pruty a třemi žlábky. V lodi po stranách vítězného oblouku byly staré zděné mensy oltářní, z nichž jižní se zachovala.“

—Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]

Kruchta, kazatelna, kropenka

Kruchta dřevěná, jednoduchá, na trámech do zdi zapuštěných spočívající; na jednom trámu vyřezán letopočet 1687. Při severní zdi lodi rokoková dřevěná kazatelna s reliéfy svatých evangelistů ze dřeva obhrouble řezanými. U vchodu do kostela zapuštěná uvnitř do zdi jednoduše profilovaná kropenka z pískovce; na ní vytesáno „ACAR 1750“.

—Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]

Hlavní oltář, predella

Hlavní oltář ranně barokní, vkusný; po stranách kanellované sloupky s listovými hlavicemi a lalokovité řezby. Uprostřed dobrý obraz na plátně „Svatá Kateřina“, v levém rohu signovaný „Samuel Lohrich Mahler 1684“. V nástavku obraz „Korunování Panny Marie“. V predelle oltářní orámovaná deska s nápisem: „Tento oltář nový jest udělán ke cti a chvále Pána Boha a nejsvětější Rodičky Boží Svaté Panny Kateřiny s nákladem z důchodu kostelního a s pomocí některých dobrých lidí ve vsi Chrástu Léta Páně 984 dne 20. listopadu.“[pozn. 4]

—Dr. Antonín Podlaha, Filiální kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, 1908, [3]

Zvony

  • První zvon (s nápisem na polovypouklině pláště „Sv. Petr“) byl vysoký 67 cm v průměru měřil 83 cm. Nahoře kolem dokola nesl nápis:[3] „Ke cti a chvále pánu bohu matce boží a všem svatým tento zvon je udělán. Jan Konvář[pozn. 5] dělal tento zvon“.[pozn. 6]
  • Druhý zvon obsahoval na svém plášti reliéf zobrazující sedící světici s rozevřenou knihou na klíně; byl 62 cm vysoký a měřil 80 cm v průměru.[3] Nahoře kolem dokola nesl latinsky psaný text:[3] „Anno domini millesimo Trcc nonagesimo Quarto hoc opus conflatum est a Georgio Canulatore.“[pozn. 7][pozn. 8][pozn. 9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Adresa objektu: Chrást nad Sázavou 20, 257 41 Týnec nad Sázavou, Česko
  2. ↑ gotický kostel svaté Kateřiny v Chrástu nad Sázavou byl založen na místě bývalé kaple a byl již k roku 1352 uváděn v soupisu církevního majetku.[6]
  3. ↑ Od té doby se mohlo mnohé změnit, což lze například dobře dokumentovat na kostelních věžních zvonech, které byly během válek z věží kostelů rekvírovány a jejich materiál používán ke zbrojním účelům. V dobách mírových pak byly kostelní věže osazovány zvony poněkud jiným a tak to mohlo být i v případě tohoto filiálního kostela. Obdobně mohlo dojít v průběhu let i ke změnám ve stavebních prvcích či ve vnitřním vybavení kostela, neboť od roku 1908 byla provedena minimálně jedna generální oprava (v roce 1955) kostela.
  4. ↑ Nápis na hlavním oltáři je psán nejspíše ve střední nebo barokní češtině a to asi gotickým písmem typu bastarda (podobné švabachu); v originále (přepsán do latinky) zní přibližně takto: „Tento woltarž novy gesť udielan ke cti a chvale Panu Bohu a negsfvětiegssy Rodiczky Bozi S. Panny Kateržiny s nakladem z duchodu kostelniho a sspomoczij niekterých dobrý(ch) lydi ve vsy Chrastu Leta Panie 1684 dne 20. novembris“.[3]
  5. ↑ Zvonař Jan Konvář působil v Praze v době Karla IV. (1316–1378) nebo mnohem později až na konci 15. století.[7]
  6. ↑ Nápis na prvním zvonu, v originále přepsán do latinky asi takto: „Ke cti chvale panu bohu matcze bozi a vssem svaty(m) (dělítko: lev) tento zvon gest dielan“. „yan konvarz dielal tento zvon“.[3]
  7. ↑ Jiří Konwář (mistr Georgius canulator)
  8. ↑ Latinský nápis na druhém zvonu, přeložený do češtiny asi volně v tomto smyslu: „Devadesátý čtvrtý ročník této práce složil Georgio Canulatore“.[3]
  9. ↑ Zvonaři se ve středověku označovali pojmy canulator, fusor campanarum nebo cantarista, které současně označovaly i konváře (odtud jméno Konvář).[7][8] Většina zvonařů se souběžně s výrobou zvonů živila i konvařinou, ale ne každý konvář lil zvony.[7] V dochovaných listinách je identická osoba jednou označena jako canulator a jindy zase jako cantarista.[8]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j Kostel sv. Kateřiny [online]. Národní památkový ústav (Památkový katalog) [cit. 2021-01-18]. Katalogové číslo: 1000127584; Typ objektu: kostel; Kategorie objektu: areál; Sloh: gotika; Kulturní památka rejstříkové číslo ÚSKP 16982/2-203; památkově chráněno od 3. 5. 1958; zápis do státního seznamu kulturních památek 31. 12. 1965. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g Evidenční list nemovité kulturní památky, popis z r. 1970, zpracoval dr. Tywoniak
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r PODLAHA, Antonín, Dr. Soupis 28 (Vinohrady) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století; vydává Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění řízením svého předsedy Josefa Hlávky. XXVII. Politický okres Vinohradský (S 218 vyobrazeními v textu); napsal Dr. Antonín Podlaha (1865–1932); Tiskem Aloisa Wiesnera (1852–1924); Praha 1908; Nákladem Archeologické komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění [online]. Web Academia edu, 1908 [cit. 2021-01-18]. Ke stažení ve formátu *.pdf; Strany 29, 30, 31, 32 (z celkových 170 stran). Dostupné online. 
  4. ↑ a b Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, Chrást nad Sázavou [online]. Katalog Arcibiskupství pražského [cit. 2021-01-18]. R. 1352 plebánie.. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g Kostel sv. Kateřiny (Stavební sloh Gotika) [online]. Web Posázaví com [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Chrást nad Sázavou (Vesnice) [online]. Týnec nad Sázavou [cit. 2021-01-20]. Na místě bývalé kaple založen pseudogotický kostel sv. Kateřiny uváděný v soupisu církevního majetku k r. 1352.. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Historie [online]. Popovičky, Náš zvon [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Zvonařství [online]. [cit. 2021-01-21]. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Týnec nad Sázavou, Chrást nad Sázavou, church.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Kateřiny v Chrástu nad Sázavou, části Týnce nad Sázavou
Vnitrek Kostela Sv Kateriny Chrast Nad Sazavou CR 1908.jpg
Vnitřek filiálního kostela svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, Česká republika; rok 1908 nebo před rokem 1908.
Konsoly Zeber Sanktuar Kostel Sv Kateriny Chrast Nad Sazavou CR 1908.jpg
Konzoly žeber a sanktuář filiálního kostela svaté Kateřiny Alexandrijské v Chrástu nad Sázavou, Česká republika; rok 1908 nebo před rokem 1908.