Kostel svaté Kateřiny (Nové Město pod Smrkem)

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Novém Městě pod Smrkem
Východní pohled (2012)
Východní pohled (2012)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresLiberec
ObecNové Město pod Smrkem
Souřadnice50°55′37,4″ s. š., 15°13′54,07″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostNové Město pod Smrkem
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
Současný majitelfarnost Nové Město pod Smrkem
ZasvěceníKateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Výstavba1607
1821–1829
Specifikace
Délka43 m
Šířka18 m
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálzdivo
Další informace
UliceRevoluční
Kód památky28965/5-4400 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je sakrální stavba postavená v Novém Městě pod Smrkem ve Frýdlantském výběžku na severu Libereckého kraje České republiky. Objekt je kulturní památkou České republiky.[1]

Historie

Původní evangelický (protestantský) kostel v renesančním slohu byl založen majitelkou zdejšího panství Kateřinou z Redernu roku 1607. Po bitvě na Bílé hoře (1620) ovšem museli Redernové své zdejší majetky opustit a vlastníkem místního panství se stává Albrecht z Valdštejna a po něm Gallasové. Ti vyznávali katolickou víru a proto byl roku 1652 kostel římskokatolicky konsekrován.[2]

Na konci 17. století (1693) získala stavba hranolovou věž navrženou architektem italského původu Markem Antonínem Canevallem.[3][p 1] Protože ale objekt zchátral, byl roku 1821 z větší části stržen a do roku 1829 přestavěn.[2] V závěru téhož století (1890–1891) získal kostel vyšší věž a stavba prošla dalšími úpravami.[3]

Popis

Kostel je jednolodní stavbou s obdélníkovým půdorysem zakončeným polokruhovým presbytářem, která má navíc po stranách čtvercové sakristie. V patře objektu se nachází oratoř. Na západní straně kostela stojí hranolová věž. Strop presbytáře je tvořen konchou s lunetami, naopak loď kostela má strop plochý a kruchta, mající tři ramena, je podepírána pilíři a je podklenuta křížovou klenbou.[3]

V interiéru se nacházejí předměty především z 19. století. Na hlavním oltáři, pocházejícím ze třicátých let 19. století, je umístěn ústřední obraz z roku 1822 zachycující svatou Kateřinu. Jeho autorem je malíř Josef Führich. Kazatelna vpředu je vytvořena v období pozdního rokoka (1778) a křtitelnice pochází z roku 1821.[3]

Varhany

Interiér kostela

Pro kostel zbudoval roku 1724 varhanář Johan Christian Maywald malý přenosný pozitiv. Ještě před tím, v roce 1718 opravoval zdejší staré kostelní varhany Johann Jakub Josef Richter a roku 1750 J. H. Neumann. Ke konci 18. století (v roce 1798) postavili pro kostel nové dvoumanuálové varhany bratři Ambrož a Franz Tauchmanové, přičemž řezbářskou výzdobu nástroje svěřili Franzi Suskemu z Mimoně. Celková cena za nástroj se vyšplhala do výše 508 zlatých a 45 krejcarů.[6]

Roku 1825 byl nástroj pod vedením Johana Michaela Nasse ze Zákup přemístěny do nového novoměstského kostela. Zároveň o jednu oktávu snížil oba rejstříky Principal. Vlivem toho musel redukovat počet rejstříků z původních čtrnácti na dvanáct. Navíc naopak varhany obohatil o pedálovou spojku, jež se údajně stalo prvním zařízením svého druhu na území Čech.[6] V roce 1887 postavil pro kostel Emanuel Štěpán Petr nový mechanický nástroj vybavený kuželkovou vzdušnicí.[6]

Dispozice varhan:[6]

I. manuál:
1.Bourdon(16')
2.Principal(8')
3.Gedackt(8')
4.Flute harmonique(8')
5.Gamba(8')
6.Octav(4')
7.Flöte(4')
8.Mixtur(2 2/3')
9.Manual Koppel
II. manuál:
10.Geigenprincipal(8')
11.Lieblichgedackt(8')
12.Violino(8')
13.Salicional(8')
14.Vox coelestic(8')
15.Fugara(4')
Pedál:
16.Subbaß(16')
17.Violonbaß(16')
18.Octavbaß(8')
19.Pedal Koppel

Okolí

U kostela stojí dům číslo popisné 2, jenž je katolickou farou. Vybudován byl na přelomu 18. a 19. století. Stavba je patrová a má obdélníkový půdorys. Její okna jsou obdélníkového tvaru a nad vchodem se nachází stříšková římsa.[3]

Před kostelem stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1770 a dále tepaný kříž na klasicistním podstavci pocházející z roku 1816.[3] Oba prvky jsou památkově chráněné.[7][8] Východně od kostela je umístěn obelisk, upomínající na Gottfrieda Menzela.[2] Severovýchodně od kostela navíc roste památný buk lesní (Fagus sylvatica) pojmenovaný „Buk u kostela svaté Kateřiny“.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Canevalle v té době upravoval i ambit kostela Navštívení Panny Marie v blízkých Hejnicích[4] a navrhl i tamní klášter.[5]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-08]. Identifikátor záznamu 140307 : Kostel svaté Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 316 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Heslo Nové Město pod Smrkem, s. 195. 
  3. ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Díl 2 (K–O). Praha: Academia, 1978. 578 s. Heslo Nové Město pod Smrkem, s. 497. 
  4. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 316 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Kapitola Hejnice, s. 73. 
  5. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. Praha: Kartografie, Knižní klub, Euromedia Group, Soukup & David, 1999. 392 s. ISBN 80-7011-656-0. Kapitola Hejnice, s. 70. 
  6. ↑ a b c d TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Nové Město pod Smrkem – kostel svaté Kateřiny, s. 27. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-08]. Identifikátor záznamu 157988 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-08]. Identifikátor záznamu 143798 : Krucifix. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  9. ↑ Buk u kostela svaté Kateřiny [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 2015-09-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“