Kostel svaté Kateřiny (Olšová Vrata)

Kostel svaté Kateřiny
v Olšových Vratech
Kostel sv. Kateřiny v říjnu 2018
Kostel sv. Kateřiny v říjnu 2018
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresKarlovy Vary
ObecOlšová Vrata
LokalitaKarlovy Vary – Olšová Vrata
Souřadnice
Kostel svaté Kateřiny
v Olšových Vratech
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézeplzeňská
FarnostStanovice
Statusfiliální kostel
ZasvěceníKateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Architektneznámý
Stavební slohpozdní gotika
1843 částečná barokní přestavba
Typ stavbyjednolodní kostel
Výstavba1246
částečná barokní přestavba:
1838–1843
Další informace
AdresaHornická 54
Olšová Vrata
360 01 Karlovy Vary
Kód památky37969/4-969 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filiální kostel svaté Kateřiny stojí uprostřed jedné z městských částí Karlových Varů, obce Olšová Vrata (něm. Espenthor). Spadá do plzeňské diecézi, farnosti Stanovice.[1] Poprvé byl zmíněn v roce 1257 jako opevněný gotický kostel. V letech 1838–1843 prošel částečnou barokní přestavbou.[2][3]

Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 3. května 1958, event. 17. února 1972, rejstř. č. ÚSKP 37969/4-969.[4]

Historie

Původně opevněný gotický kostel svaté Kateřiny[pozn. 1] s přilehlým hřbitovem byl založen pravděpodobně v roce 1246 uprostřed obce Olšová Vrata (Espenthor). První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1257, kdy je připomínán jako jeden ze tří filiálních kostelů náležejících k loketskému farnímu kostelu sv. Václava. Roku 1352 je již uváděn jako farní. Tím zůstal až do doby kolem roku 1490, kdy byl vysvěcen nový městský kostel svatého Michaela Archanděla v obci Andělská Hora a stal se k němu filiálním.[2][5]

Dnešní stavba kostela pochází patrně z konce 15. století. V roce 1736 bylo pořízeno nové vybavení interiéru. Současnou podobu získal kostel po částečné barokní přestavbě a prodloužení v letech 1838–1843. V letech 1840–1849 byl pořízen nový inventář od loketského sochaře Johanna Wildta a karlovarského štafíře Johanna Viereckla. V roce 1972 byla střecha kostela pokryta novou šindelovou krytinou.[2][5]

Popis

Exteriér

Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem, za nímž stojí v ose připojena mladší nízká sakristie. Vše je kryto šindelovou střechou, završenou osmibokou oplechovanou barokní zvoničkou se zvonovou bání.[2][4]

Jedná se o původně kamennou stavbu s pozdějšími zděnými úpravami. Hlavní vstup je obdélným kamenným portálem v západním průčelí. Druhý obdélný vchod s nikou je na severní boční straně kostela. Podélné stěny stavby jsou osazeny třemi páry obdélných, polokruhově zakončených oken. Stejná okna mají boční stěny presbytáře, v závěrové stěně je umístěno okénko oválné. Vnější stěny jsou hladké bez členění. Presbytář je zaklenut valeněvýsečemi. Sakristie má trámový strop, loď je též plochostropá. Kruchta kostela je nesena dvěma kamennými toskánskými sloupy.[2][4]

Okolo kostela stojí původní ohradní zeď bývalého hřbitova z lomového kamene oválného půdorysu, jejíž stabilita je zabezpečena opěrnými pilíři.[2]

Interiér

Vnitřní zařízení kostela v barokním slohu pochází převážně z let 1840–1849 od loketského sochaře Johanna Wildta a karlovarského štafíře Johanna Viereckla. Dřevěný vyřezávaný portálový hlavní oltář a dva vyřezávané boční oltáře Panny MarieNeposkvrněného početí jsou barokní z 18. století. Z původního zařízení kostela byla zachována velká část inventáře, který nebyl renovován, některé plastiky však byly zničeny pozdější přemalbou.[2]

Oltářík a sošky

  • v presbytáři je umístěn tabernáklový oltářík z doby kolem roku 1700 s vyřezávanými sochami svatého Rocha se psem a svatého Šebastiána; obě necitlivě přemalovány
  • dřevěná vyřezávaná gotická socha Panny Marie s dítětem v náručí, výška 0,93 m, zadní plocha je vyhloubena
  • barokní vyřezávaná socha svatého Šebastiána na mučednickém kůlu ze 17. století
  • 1,15 m vysoká vyřezávaná gotická socha svaté Kateřiny, která bývala do roku 1842 ústřední sochou původního hlavního oltáře kostela; je zde představena s knihou v levé ruce, pravou se pak opírá o meč, u nohou má položené kolo představující utrpení mučedníků; plastika je znehodnocena pozdějšími úpravami
  • raně barokní vyřezávaná socha svaté Rozálie odpočívající v hrobě; plastika měří 0,7 m, původní podoba je znehodnocena
  • vyřezávaná soška svaté Kateřiny z roku 1822 v podobě panenky oblečené v šatech, výška 0,42 m, renovované části jsou pouze hlavička a ruce, jméno autora je vyřezáno na těle sošky – Joseph Poellich hats gemacht an(no) 1822

Křížová cesta

  • na stěnách lodi je zavěšeno 14 obrazů zastavení křížové cesty z roku 1848 od karlovarského malíře Josefa Reimera

Liturgické předměty

  • 0,29 m vysoký tepaný stříbrný kalich v pseudogotické formě z roku 1861 s vídeňskou úřední značkou roku 1860; na noze kalichu je vyryto jméno autora a datace – Joseph Rück 1861
  • postříbřená monstrance ze slitiny z roku 1871, vídeňské práce; na noze monstrance je věnování – Anno domini 1871, Antonius et Anna Müller ex Espenthor Nro. 17 voverunt

Lampy a pohár

  • cínové lampy a cínový mušlový pohár pochází z roku 1861 od cínaře Aloise NeidhartaOstrova

Varhany

  • inventář farnosti Andělská Hora z roku 1737 v kostele uvádí malé varhany: v roce 1842 započal varhanář Johann Gottlieb Hanke ze Žďáru se stavbou nových varhan, které byly dokončeny roku 1851 a dnes stojí na kruchtě

Zvony

  • inventář kostela z roku 1856 uvádí zvon z roku 1676 umístěný ve zvoničce kostela s nápisem Ecclesia Espenthor fieri fecit 1676 in dei glor(iam), p(ro) V(irginis) M(ariae) devotione, s(anctae) Catharin(ae) honor(em); v roce 1843 byl původní zvon přelit a od té doby nesl nápis Chr. De Valle fudit me Egrae 1843
  • malý zvon z roku 1819 od téhož zvonařského mistra z Chebu nese nápis Christoph de Valle fudit me Egrae 1819

V muzeu

Součást vybavení kostela tvořila rovněž 0,9 m vysoká pozdně gotická socha svatého Ondřeje s křížem. Pochází z počátku 15. století, na zadní straně je plochá, pozměněná pozdější přemalbou. Je umístěna v muzeu v Karlových Varech.

Odkazy

Poznámky

  1. Svatá Kateřina byla patronkou úrody a domácích zvířat[2], také panen, učenců, studentů, žáků a učitelů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, námořníků a tiskařů, dále pomáhá při migréně a nemocech jazyka a též při hledání utonulých.

Reference

  1. Filiální kostel sv. Kateřiny, Olšová Vrata [online]. Plzeňská diecéze, rev. 2020-04-19 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h VYČICHLO, Jaroslav. Olšová Vrata – kostel sv. Kateřiny [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009-2015 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  3. FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 1914. 198 s. ISBN 978-80-260-8794-6. Kapitola Olšová Vrata, s. 137–146. 
  4. a b c Kostel sv. Kateřiny [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  5. a b Kostel sv. Kateřiny v Olšových Vratech [online]. Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarská předměstí. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2014. 198 s. ISBN 978-80-260-8794-6. S. 137–146. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic