Kostel svaté Kateřiny (Znojmo)
| Kostel svaté Kateřiny ve Znojmě | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Znojmo |
| Obec | Znojmo |
| Lokalita | náměstí Svobody |
| Souřadnice | 48°51′35,57″ s. š., 16°2′48,86″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Znojmo |
| Farnost | Znojmo, sv. Kříž |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | zrušen |
| Zasvěcení | Alžběta |
| Zánik | 1825 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Ulice | Náměstí Svobody |
| Kód památky | 102018 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Kateřiny (původně kostel svaté Alžběty[1]) je zaniklý kostel na současném náměstí Svobody ve Znojmě, v prostoru bývalého Horního Předměstí.[2] Pozůstatky kostela jsou pod názvem základové zdivo původně gotického kostela sv. Alžběty chráněny jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie
Kostel svaté Alžběty byl původně gotický chrám, jenž byl součástí městského špitálu, který se nacházel před městskými hradbami na Horním Předměstí. Špitál zanikl konce 16. století a zasvěcení přešlo na kostel na Dolním Předměstí v areálu druhého špitálu.[4]
Chrám na Horním Předměstí byl obnoven za přispění pekařského mistra Christiana Corada v letech 1702–1705, budova byla financována ze soukromých fondů a z darů.[5] Kostel svaté Kateřiny byl vysvěcen 25. listopadu 1705 znojemským děkanem[6] Karlem Teschem. V sousedství kostela Christian Corada, jehož syn byl laikem karmelitánského řádu ve Vídni - Leopoldstadtu, postavil i několik malých bytů a celý areál tak připomínal klášter. Roku 1714 pak Corada podnikl kroky, aby umožnil karmelitánům založit hospic. Znojemský děkan však sdělil, že nevidí potřebu třetího kláštera žebravého řádu ve městě. Stejný názor sdílela i konzistoř v Olomouci, nevěřila, že bude klášter i v budoucnu ekonomicky soběstačný.
V josefinské době došlo k reorganizaci farností. Kostel svaté Kateřiny, původně filiální ke Svatému Mikuláši, byl povýšen na lokálii v rámci farnosti u svatého Kříže.[5]
Vybavení kostela pocházelo z různých zrušených klášterů, druhý zvon pocházel z minoritského kláštera ve Znojmě a později byl darován i zvon třetí. V roce 1825 pak byla lokálie u svaté Kateřiny zrušena. Kostel byl odsvěcen a dne 10. ledna 1825 prodán ve prospěch Moravského náboženského fondu. Po rekonstrukci kostela, kdy se z něj stala obytná budova, byl využíván jako ubytovna pro židovské pocestné, neboť tehdejší zákony jim nedovolili žít uvnitř městských hradeb. Později byl zbořen.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku St. Katharina (Znaim) na německé Wikipedii.
- ↑ Detail dokumentu - B0009122. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Znojmo: Římskokatolická farnost u sv. Mikuláše [cit. 2018-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-05]. Identifikátor záznamu 146561 : kostel sv. Jakuba Staršího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 783–785. Dále jen Foltýn.
- ↑ a b Foltýn, s. 790–791.
- ↑ PISTOROVÁ, Zuzana. Umělecká výzdoba dominikánského klášterního kostela ve Znojmě. Brno, 2010 [cit. 2018-03-06]. 63 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Suchánek. s. 23. Dostupné online.
Literatura
- Anton Hübner, Viktor Hübner, Michael Netoliczka: Denkwürdigkeiten der königl. Stadt Znaim. Nach den hinterlassenen Manuskripten des k.k. pens. Bezirkshauptmannes Herrn Anton Hübner, herausgegeben von Viktor Hübner und Michael Netoliczka. VIII. Lieferung
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“