Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Vidnava)
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vidnavě | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Vidnava |
Souřadnice | 50°22′15,93″ s. š., 17°11′9,28″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | ostravsko-opavská |
Farnost | Vidnava |
Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
Další informace | |
Ulice | Kostelní |
Kód památky | 33627/8-1195 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Farní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské se nachází ve městě Vidnava v okrese Jeseník. Kostel náleží pod Římskokatolickou farnost Vidnava, děkanát Jeseník, diecéze ostravsko-opavská.[1] Kostel je kulturní památkou ČR.[2]
Historie
První písemná zmínka je z roku 1285. Výstavbu pravděpodobně zahájili na začátku druhé poloviny 13. století. Předpoklad vychází ze zachovalého půdorysu, který je shodný s obdobnými stavbami v Javorníku-vsi a Bernarticích, a některých prvků, jako jsou západní portál, torzo portálu a okna v severní stěně či zachovalé části vnitřních omítek. Opevněný kostel byl součástí opevnění středověkého města a navazoval na severovýchodní úsek opevnění dnešního zámku.[3]
První stavební úpravy proběhly v 14. století. V roce 1438 byla Vidnava i kostel vypálen husitským vojskem. Poté byl kostel opraven a byla přistavěna gotická hranolová věž s ochozem a střílnami. Renesanční přestavba byla provedena v roce 1537. V roce 1574 kostel znovu vyhořel. Na přelomu 16. a 17. století byla vedle věže postavena kaple svaté Hedviky. V roce 1728 byl barokně přestavěn podle návrhu, který je přisuzován staviteli M. J. Kleinovi z Nisy, popřípadě jeho nástupci F. A. Hammerschmiedovi. V roce 1748 byl kostel zasvěcen svaté Kateřině Alexandrijské. V 80. letech 18. století měl být zbořen kvůli havarijnímu stavu a narušené statice, která byla zapříčiněna barokní přestavbou. V roce 1784 byly opraveny hlavní a boční oltáře. V letech 1800–1801 byla provedena klasicistní úprava – boční lodě byly zvýšeny o jedno patro. Přestavbou se zlepšila statika zdí a vzniklo šest nových bočních empor. Autorem projektu byl pravděpodobně J. G. Krug, který v té době působil ve službách vratislavského biskupa. V letech 1883–1884 proběhly novogotické úpravy, které provedl stavební rada Swoboda z Opavy. V roce 1910 zhotovil stropní a boční výmalbu malíř Alois Bauch.[4][3][5][6][7]
V roce 1760 bylo zrušeno užívání hřbitova kolem kostela a v první polovině 19. století bylo zbořeno ohrazení kolem kostela, zachována je jen část se dvěma kulisovými bránami západně od fary na jižní straně kostela.[3]
V roce 1930 a letech 1974–1977 byly provedeny renovace vnitřních výmaleb, opraveny fasády a střecha.[5] Na kostele je umístěno devět náhrobních a pamětních desek hlavně z 16. a 18. století.[7]
V roce 2016 byla provedena oprava fasády, soklu a střech za podpory dotačního Programu památkové péče v Olomouckém kraji v roce 2016.[8] Oprava věže a věžních hodin byla ukončena v roce 2017.[9]
Popis
Kostel je jednolodní orientovaná zděná stavba ukončena čtyřhranným závěrem a s věží přistavěnou k severozápadnímu nároží. K závěru přiléhají pravoúhlé kaple. Hlavní loď je kryta sedlovou střechou se sanktusníkem, boční kaple mají střechy pultové. Průčelí jsou hladká s okny s půlkruhovými záklenky. Průčelí doplňují tři předsíně, západní je členěna lizénami a ukončena štítem se zubořezem a třemi plastikami. Krytý hlavní portál má ústupkové ostění s jedním vloženým prutem a je ukončen talířovou hlavicí. Sakristie je umístěna na jižní straně kněžiště. [10]
Interiér
Interiér je členěn nakoso postavenými pilastry nesoucími římsu s dvojicí pasů, které oddělují tři pole valené klenby s lunetami. Do bočních kaplí zaklenutých plackou vedou půlkruhové arkády. Triumfální oblouk má segmentový záklenek, kněžiště je zaklenuto plackou dosedající na pilastry.
Varhany o dvou manuálech a 24 rejstřících byly vyrobeny v roce 1905 krnovskou varhanářskou firmou Bratři Riegerové. V roce 2011 byly opraveny.[11][12]
Věž
Gotická věž byla v roce 1537 renesančně přestavěna do podoby mohutné zvonice s atikovým patrem zdobeným vlaštovčími ocasy. Další přestavba byla v letech 1883–1884, kdy byla odstraněna atika, věž zvýšena (na 50 m) a osazena hrotitou střechou s křížem na jejím vrcholu, romantizujícími věžicemi v nárožích a čtyřhrannými ciferníky hodin. Původně měla věž ochozy a obranné střílny.[3][5] Třípatrová věž je členěna římsami a nárožními lizénami, které nad hlavní římsou přecházejí v tupé fiály. V úrovni hlavní římsy jsou trojúhelníkové štíty zdobené slepými arkádami. V prvním patře jsou okna kruhová, ve druhém s kruhovými záklenky a v třetím patře sdružená.
Zvony
Zvony ve věži byly čtyři, v roce 1732 byl zavěšen umíráček. V období první světové války byly zvony rekvírovány a nahrazeny v letech 1922–1924. Na začátku druhé světové války byly zvony opět rekvírovány. [13] Byl zachován pouze zvon sv. Kateřiny, který byl ulit v roce 1514 zvonařem Matyášem Halbritterem z Minstrberku. Zvon praskl vlivem bití nadměrně tvrdé pěsti srdce zvonu. Nese nápis gotickou minuskulí na horním okraji čepce zvonu pod jeho základnou (překlad): SVATÁ ANNA – ROK PÁNĚ 1514 – TOTO DÍLO JEST ULITO MNOU, MATYÁŠEM HALBRITTEREM V MINSTERBERKU DRŽITELEM ROZSÁHLÉHO MĚSTSKÉHO VINAŘSKÉHO JMĚNÍ. Přechod čepce do pláště zvonu rozděluje druhý řádek textu: Ó SVATÁ KATEŘINO, PATRONKO NAŠE – U CELÉ TROJICE VŽDYCKY PROS ZA NÁS – ABYCHOM SI OBĚ SMERTI NEZASLOUŽILI A JEN TEBE UCTÍVALI. Pod nápisem v rámečku je vyobrazený reliéf Panny Marie s korunou a svatozáří stojící na půlměsíci s Ježíškem v levé ruce. Tento prasklý zvon byl z věže snesen 13. května 2016 a byl vystaven v kostele svaté Kateřiny.[14] Na jeho místo byl zavěšen nový zvon zasvěcený svaté Janě z Arku, který byl ulit v polském Přemyšli v dílně zvonaře Jana Felczyńskéko dne 19. února 2016. Zvon má hmotnost 580 kg, spodní průměr 990 mm a je laděn do tóniny gis.[15][16]
Odkazy
Reference
- ↑ Děkanát Jeseník [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-25]. Identifikátor záznamu 145282 : Kostel sv. Kateřiny s farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d FIŠERA, Zdeněk. Opevněné kostely v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 2, Turistický průvodce.. 1. vydání. vyd. Praha: Olympia, 2015. 130, XVI Seiten s. ISBN 9788073763978, ISBN 8073763974. OCLC 927803000 S. 64.
- ↑ kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, Vidnava. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Stránky farností otce Miroslava. www.ruzenec.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Stavební a situační plány ve fondech SOkA Jeseník panel 8
- ↑ a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 8085983125, ISBN 9788085983128. OCLC 36941725 S. 262, 263.
- ↑ Program památkové péče v Olomouckém kraji v roce 2019
- ↑ DOFFEK, Noc kostelů, Jiří. Noc kostelů - 2018. archiv.nockostelu.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0276739. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Oprava varhan ve Vidnavě. www.ruzenec.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online.
- ↑ KRŇÁVEK, Petr. Věřící ve Vidnavě usilují o obnovu zvonu. deník.cz. 2013-03-16. Dostupné online [cit. 2019-01-25].
- ↑ GRABARCZYK, Martin. Sundání prasklého zvonu sv. Kateřiny z věže kostela ve Vidnavě. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ KRŇÁVEK, Petr. Vidnavou se po desetiletích rozezní zvon, do věže jej vyzdvihne jeřáb. deník.cz. 2016-05-03. Dostupné online [cit. 2019-01-26].
- ↑ KRŇÁVEK, Petr. Jeřáb vyzdvihl do věže kostela ve Vidnavě půltunový zvon. deník.cz. 2016-05-13. Dostupné online [cit. 2019-01-26].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svaté Kateřiny na Wikimedia Commons
- Seznam kulturních památek v okrese Jeseník
- Seznam kulturních památek ve Vidnavě
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Kamil Czaiński, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel svaté Kateřiny ve Vidnavě