Kostel svaté Kunhuty (Kostelec)
Kostel svaté Kunhuty v Kostelci u Jihlavy | |
---|---|
pohled od jihu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina |
Okres | Jihlava |
Obec | Kostelec |
Souřadnice | 49°21′40,62″ s. š., 15°29′21,51″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | jihlavský |
Farnost | Kostelec u Jihlavy |
Užívání | farní |
Zasvěcení | Kunhuta Lucemburská |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | románský, gotický, klasicistní |
Další informace | |
Kód památky | 20578/7-4944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svaté Kunhuty stojí na návrší nad řekou Jihlavou v Kostelci, okres Jihlava. Původně románský kostel z poloviny 13. století byl goticky upraven a počátkem 19. století rozšířen západní přístavbou lodi. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Románský kostel svaté Kunhuty byl postaven v polovině 13. století, na místě starší dřevěné kaple.[1] Zděný kostel tvořila obdélná plochostropá loď, na východě ukončená půlkruhovou apsidou.[2] Vstup do kostela byl portálem v jižní straně lodi. V polovině 15. století došlo k ubourání apsidy a jejímu nahrazení větším, polygonálním kněžištěm s lomenými okny.[2][3] Na jeho severní straně byla současně zbudována sakristie. Asi ve 2. polovině 17. století dostala loď valenou klenbu stropu. V této době nebo později byla zbourána sakristie (až na západní stěnu) a nahrazena větší. Někdy před velkou přestavbou roku 1803 bylo vybudováno skladiště, navazující na západní stranu sakristie.[3]
Roku 1803 vytvořil architekt provinčního stavebního ředitelství Josef Dewez[4] projekt přestavby kostela za účelem zvětšení jeho kapacity „pro 700 farníků“. Jeho základem bylo vybudování mohutné, účelově řešené obdélné přístavby lodi na západní straně kostela, navazující na starou loď. Původní západní průčelí bylo strženo. V západním průčelí přístavby byl zřízen nový vchod do kostela.[3] Realizaci zajistil stavební mistr Johann Zeißl[4], dokončena byla zřejmě roku 1805. V roce 1824 vznikla dřevěná zvonice, roku 1898 přibyl sanktusník nad starou částí kostela.[3]
Popis
Kostel svaté Kunhuty stojí na západním okraji obce, na ostrohu obtékaném řekou Jihlavou. Obklopuje jej hřbitov, obehnaný ohradní zdí s branou ve východní části. Kostel je orientovaná podélná stavba s pětibokým gotickým kněžištěm. Na něj od západu ve stejné šíři navazuje původní románská loď kostela, s původním vstupním portálem v jižní straně. Ke staré lodi se na západě připojuje širší klasicistní přístavba lodi. V ose jejího západního průčelí je umístěn hlavní vchod. Fasády kostela jsou hladké, s výjimkou západního průčelí, opatřeného štítem a členěného pilastry. Kněžiště je završeno paprsčitou žebrovou klenbou, stará i nová loď a sakristie mají klenbu valenou s výsečemi. V severní stěně kněžiště je kamenný portál, tvořící vstup do sakristie. Na západní straně přístavby stojí hudební kruchta, podklenutá křížovou klenbou.[3]
Zařízení kostela sestává především z hlavního oltáře ze 2. poloviny 18. století a kamenné křtitelnice z roku 1623. Zvon ve věži je datován 1546.[3]
Před jižním portálem jsou v zemi uloženy náhrobní kameny z 1. poloviny 17. století.[1] Východně u kněžiště stojí (sem přenesená) kamenná boží muka datovaná 1752.[3]
Galerie
- interiér kostela
- závěr kostela a boží muka
- portál v jižní stěně lodi
- sanktusník
- sakristie (vlevo) a skladiště
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-10]. Identifikátor záznamu 131415 : kostel sv. Kunhuty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b VOKÁČ, Milan; ZIMOLA, David. Archeologické výzkumy několika venkovských kostelů na Jihlavsku. Archæologia historica. 2011, roč. 36, čís. 2, s. 437–443. Dostupné online. ISSN 0231-5823.
- ↑ a b c d e f g SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 176–177.
- ↑ a b KONEČNÝ, Michal. "Civilní architektura" ve službách státu. Teoretická východiska, instituce, styl a tvůrci na Moravě 1750-1840. Brno, 2014 [cit. 2018-12-30]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 139. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kunhuty na Wikimedia Commons
- VOKÁČ, Milan; ZIMOLA, David. Archeologické výzkumy několika venkovských kostelů na Jihlavsku. Archæologia historica. 2011, roč. 36, čís. 2, s. 437–443. Dostupné online. ISSN 0231-5823.
Média použitá na této stránce
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Kostelec, kostel sv. Kunhuty
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostelec (okres Jihlava) - kostel svaté Kunhuty, boží muka datovaná 1752.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostelec (okres Jihlava) - kostel svaté Kunhuty, románský portál v jižní zdi lodi, polovina 13. století.
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Kostelec, kostel sv. Kunhuty
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostelec (okres Jihlava) - kostel svaté Kunhuty, sakristie (vlevo) a skladiště
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostelec (okres Jihlava) - kostel svaté Kunhuty, pohled od jihu
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“