Kostel svaté Maří Magdalény (Brno)

Kostel svaté Maří Magdalény v Brně
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBrno-město
ObecBrno-střed
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
DěkanátBrno
FarnostŘímskokatolická duchovní správa u kostela sv. Maří Magdalény, Brno
Současný majitelŘímskokatolická duchovní správa u kostela sv. Maří Magdalény, Brno
ZasvěceníMarie Magdalena
Datum posvěcení16. dubna 1673
SvětitelKarel II. Lichtenštejn z Kastelkornu
Architektonický popis
ArchitektOndřej Erna
Stavební slohbaroko
Výstavba14. února 1651–1654
Specifikace
Délka36 m
Šířka25 m
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaFrantiškánská
602 00 Brno
UliceMasarykova a Františkánská
Oficiální webhttp://www.mari-magdalena.cz/
Kód památky23230/7-47 (PkMISSezObrWD) (součást památky klášter františkánů)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Maří MagdalényBrně je římskokatolický kostel na rohu Masarykovy a Františkánské ulice postavený v letech 1651–1654 pravděpodobně stavitelem Ondřejem Ernou na místě bývalé synagogy pro brněnské františkány. Současná podoba je z roku 1852, kdy proběhla přestavba. Kostel je chráněn jako kulturní památka. [1]

Historie

Průčelí kostela

Dnešní kostel stojí na místě bývalé synagogy a židovské čtvrti. Brněnští židé žili v jihovýchodní části města nejpozději od poloviny 13. století. Pozůstatky severní zdi synagogy, tedy ze strany dnešní Františkánské ulice, byly odkryty při archeologickém průzkumu.[2] Král Ladislav Pohrobek nařídil 27. července 1454, aby židé do 11. listopadu toho roku opustili město. Zůstalo zde 30 židovských domů, synagoga a hřbitov.

Synagoga poté začala sloužit jako kostelík svaté Máří Magdalény. Na vyhnání židů z města měl podíl italský františkánský mnich Jan Kapistrán, který proti nim ve svých kázáních v Brně podněcoval averzi. Kapistrán také inicioval vznik františkánského kláštera před brněnskými hradbami poblíž dnešních Denisových sadů. Tento klášter vznikl v roce 1451 i s kostelem sv. Bernarda Sienského, podle nějž se brněnským františkánům říkalo také Bernardini.[3]

Během třicetileté války Brno při přípravě na švédské obléhání nechalo v roce 1643 z obranných důvodů klášter i s kostelem strhnout. Františkáni získali náhradou právě kostelík sv. Máří Magdalény a čtyři domy. Starý kostel pak od základů přestavěli. 14. února 1651 položili základní kámen a stavba byla hotova o tři roky později. Stavebních prací se zřejmě ujal italský stavitel Ondřej Erna, který kolem roku 1620 přišel z Milánska do Brna. V letech 1654–1671 pak františkáni postavili i přilehlý klášter s nemocnicí a lékárnou. V roce 1656 zde působilo 55 mnichů. Kostel i s klášterem vysvětil 16. dubna 1673 olomoucký biskup Karel II. Lichtenštejn z Kastelkornu.

Interiér kostela (2016)

V letech 1677–1704 byl klášter z darů brněnské šlechty postupně vybaven bohatou výzdobou, knihovnou a archivem. V 90. letech 17. století se františkáni dostali do sporu se sousední parcelou s dnes již zbořeným palácem Dietrichsteinů. Spor se týkal toho, že palác příliš stínil klášterní budovy. Tato situace se opakovala znovu o 50 let později a byla nakonec vyřešena smírčí finanční kompenzací a zvýšení kláštera o jedno patro a příslibem že se palác nebude navyšovat. Za autora těchto úprav je považován Mořic Grimm nebo František Benedikt Klíčník. Roku 1746 byla ke kostelu přistavěna věž.[4]

Během josefinských reforem byl 31. května 1787 klášter zrušen a kostel se stal farním. Z kláštera byla větší část využívána vojáky, zbytek pak ponechán duchovním. 23. května 1852 vypukl v hostinci U Hvězdy vedle Měnínské brány požár, který zničil pět domů a také silně poškodil samotný kostel, především jeho věž. Kostel byl obnoven s poněkud jednodušší výzdobou a věž byla přestavěna v novorománském slohu.

V roce 1912 biskup Pavel Huyn při kostele usadil řeholníky Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (eucharistiány), kteří zde působili do roku 1951, kdy je odtud vykázal komunistický režim. Kongregace (petrini) nechala v roce 1913 vybourat původní chór, posunout hlavní oltář dále do presbytáře a vybudovala novou kruchtu s varhanami. Farní správa přešla 20. ledna 1914 na nově postavený kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Křenové ulici. Na požádání biskupa Vojtěcha Cikrleho zde kongregace znovu působila od začátku 90. let 20. století do roku 2011. V roce 2014 byla provedena oprava interiéru kostela, vyměněna okna, elektroinstalace s osvětlením, vytápění a provedena výmalba.

V roce 2019 došlo ke statické havárii kostela vinou vody unikající z vodovodní přípojky, takže chrám musel být v červnu toho roku uzavřen.[5] Omítka opadávala, ve zdech byly znatelné rozsáhlé pukliny, trhliny byly v nosných konstrukcích kostela i fary, kvůli sedání věže byly zdi provizorně podepřeny.[6] Došlo k narušení klenby nad presbytářem, která byla rovněž provizorně podepřena. Z hlavního oltáře byl sundán Sternův obraz a pověšen pod kůr. K červnu 2021 bylo ohlášeno plánované zahájení prací na celkové rekonstrukci na rok 2022 a jejich očekávané dokončení na rok 2024.[7]

Popis kostela

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Latinský nápis nad vchodem

Kostel je orientovaná jednolodní podélná stavba s pravoúhlým kněžištěm. Po bocích jsou sakristie a kaple sv. Judy Tadeáše. Podél jižní strany kostela bývala ulička, která byla v roce 1812 zazděna a roku 1932 na jejím místě vestavěno schodiště na hudební kruchtu. Západní průčelí bylo po požáru roku 1852 stavebně zjednodušeno. Přízemí je hladké, členěné pilastry a vpadlými výplněmi. Ty obsahují niky, kam byly roku 1870 přeneseny sochy sv. Mikuláše z Myry (vlevo) a sv. Martina z Tours (vpravo) ze zrušeného kostela sv. Mikuláše na dnešním náměstí Svobody. Sochy vytvořil brněnský sochař Ondřej Schweigl kolem roku 1760. První patro oddělené profilovanou římsou je kompozičně totožné a vrchol ukončuje trojúhelníkový štít. Boční fasáda je jednoduchá, prolomená pouze půlkruhovými okny kaplí a okny mezi pilíři do lodi. Věž má helmici upravenou v novorománském slohu.

Nad hlavním vchodem je umístěna kamenná deska s latinským nápisem: Domum tuam decet SANCTITUDO Ps 92,5 MDCCCLI / Venite Adoremus MCMXII (česky: Tvému domu přísluší SVATOST Ž 92,5 (Žalm 92, verš 5) 1851 / Pojďte a klanějme se! 1912 (patrně dle 6. verše Žalmu 95). Druhý verš jako součást denní modlitby církve zřejmě odkazuje na zdejší počátek služby Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, která sem v roce 1912 přišla

Interiér bez výmalby je členěn mělkými kaplemi oddělenými pilastry. Klenba lodi i presbytáře je valená s výsečemi. Po celé délce kostela obíhá profilovaná římsa. Protáhlý presbytář má po stranách vstupy do bočních prostor a nad nimi oratoře. Západní stranu vyplňuje vestavěná kruchta z roku 1932 s výřezy pro boční oltáře.

Socha sv. Floriána s anděly

U zdi kostela ve Františkánské ulici je v nice vápencová socha sv. Floriána se dvěma andílky od Antonína Rigy z 1. čtvrtiny 18. století. Anděl vlevo vylévá vodu z mušle na hořící dům, anděl vpravo drží mlýnské kolo.[8][4]

Vnitřní výzdoba

Stávající vybavení kostela se sestává ze dvou časových etap. Z nejstarší výzdoby, která byla financována brněnskými měšťany po polovině 17. století, se nezachovalo téměř nic. První dochované součásti pocházejí až 20 let. 18. století, kdy byla do kostela dodána sochařská díla Antonína Rigy. V polovině 18. století dostávají františkáni jako finanční kompenzaci způsobenou sporem se sousedním palácem Dietrichstejnů téměř 1000 zlatých. Za tento obnos mohl být zhruba po stech letech modernizován celý interiér. Zakázku dostala v 60. letech 18. století dílna Ondřeje Schweigla, která byla pro svoji vytíženost sekundována konkurenční dílnou Jakuba Scherze. Byl zbudován nový hlavní a také boční oltáře, na které byla využita část starých soch. Truhlářské práce prováděl František Huck a polychromii Ondřej Bleiberger. Většinu obrazů namaloval rakouský rodák působící na Moravě Josef Stern a z dalších například František Vavřinec Korompay nebo František Antonín Palko.[4][9][10]

Hostina v domě Šimona Farizea, Josef Stern podle Petera P. Rubense (1763)
Oltář sv. Kříže, pozdně gotický Krucifix, obrazy od Josefa Sterna a sochy od Ondřeje Schweigla (1760)
  • Oltář sv. Kříže: Ondřej Schweigl a Josef Stern (1760, úpravy 1770), středu dominuje pozdně gotický Krucifix z počátku 16. století, kterého doplňují Schweiglovy sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty a andílků v nástavci. Pozadí Ukřižovaného tvoří obraz Kalvárie se sv. Longinem vytvořený v roce 1760 Josefem Sternem. Ze stejné doby jsou také na menze Sternovy obrazy znázorňující duše v očistci, které utěšují andělé. Na obraze s mužskými postavami je patrný vliv malíře Josefa Winterhaldera mladšího, který v této době pobýval ve Sternově ateliéru.[9]
  • Do vybavení kostela patří také soubor vyřezávaných barokních lavic z doby kolem roku 1700. Na novodobé kruchtě stojí vaharny od krnovské firmy Františka Riegra z roku 1935.

Náhrobky/epitafy:

  1. hrabě Kašpar Friedrich z Lamberka († 28. července 1686), po pravé straně oltáře Neposkvrněného početí Panny Marie
  2. hraběnka Františka Terezie z Lamberka († 14. března 1684), po levé straně oltáře Neposkvrněného početí Panny Marie
  3. královský rychtář Jan Ignác Schnoeller z Liechtenau († 4. března 1664), po levé straně oltáře sv. Františka z Assisi[8]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-21]. Identifikátor záznamu 134224 : klášter františkánů s kostelem sv. Máří Magdaleny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VYKOUPIL, Libor. Náměstí, které neexistuje... [online]. Turistické informační centrum města Brna [cit. 2016-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-19. 
  3. Brno – historie [online]. Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  4. a b c KOLEKTIV. Dějiny Brna 7 – Uměleckohistorické památky. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2015. 885 s. ISBN 978-80-86736-46-4. S. 336–350. 
  5. FLORIANOVÁ, Hana. Kostel sv. Máří Magdalény v Brně poničila prasklá vodovodní přípojka, praskliny jsou napříč budovou. Český rozhlas Brno [online]. 2019-07-07 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  6. LANKAŠOVÁ, Markéta. Kostel v centru Brna se rozpadá, peníze na opravu biskupství nemá. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-10-08 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  7. OSOUCH, Marek (mos). Uzavřený kostel v centru Brna začnou opravovat, otevře se do tří let. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-06-15 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  8. a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 205–207. 
  9. a b c ŠEFERISOVÁ-LOUDOVÁ, Michaela. Josef Stern 1716–1775. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2015. 220 s. ISBN 978-80-87149-93-5. S. 144–252. 
  10. MÁCAL, Radovan. Maliarska a sochárska výzdoba kostola sv. Márie Magdalény v Brne v dobe baroka'. Brno: Seminář dějin umění Filozofické fakulty MU v Brně, 2011. Dostupné online. 

Literatura

  • BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 62–66. 
  • MÁCAL, Radova. 'Maliarska a sochárska výzdoba kostola sv. Márie Magdalény v Brne v dobe baroka. Brno: Seminář dějin umění Filozofické fakulty MU v Brně, 2011. Dostupné online. 
  • KOLEKTIV. Dějiny Brna 7 – Uměleckohistorické památky. 1. vyd. Brno: Archiv města Brna, 2015. 885 s. ISBN 978-80-86736-46-4. Kapitola Kláštery ve městě I. (jižní část), s. 336–350. 
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2. Kapitola Kostel sv. M. Magdaleny a klášter františkánů, s. 205–207. 
  • ŠEFERISOVÁ-LOUDOVÁ, Michaela, a kol. Josef Stern 1716–1775. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2015. 220 s. ISBN 978-80-87149-93-5. Kapitola Obrazy, s. 144–152. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brno, kostel sv. Marie Magdaleny int 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno, kostel sv. Marie Magdaleny
Brno, kostel sv. Máří Magdalény, boční oltář sv. Kříže 2.jpg
Autor: Ondraness, Licence: CC BY 4.0
Boční oltář sv. Kříže (1760) Ondřej Schweigl a Josef Stern, kostel sv. Máří Magdalény, Brno
Brno sv. Máří Magdalena Florián.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel sv. Máří Magdaleny v Brně
Church of Saint Mary Magdalene Brno 02.jpg
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Latinský nápis nad vchodem do kostela svaté Máří Magdalény v Brně s textem: Domum tuam decet SANCTITUDO Ps 92,5 MDCCCLI Venite Adoremus MCMXII (česky: Tvému domu přísluší SVATOST Ž 92,5 (Žalm 92, verš 5) 1851 Pojďte a klanějme se 1912)
Brno, kostel sv. Máří Magdalény 4.jpg
Autor: Ondraness, Licence: CC0
Kostel sv. Máří Magdalény, Brno
Brno, kostel sv. Máří Magdalény, hlavní oltářní obraz - detail.jpg
Autor: Ondraness, Licence: CC BY 4.0
Detail obrazu Hostinu v domě Šimona Farizea (1763) Josef Stern, kostel sv. Máří Magdalény, Brno
Brno, kostel sv. Máří Magdalény 5.jpg
Autor: Ondraness, Licence: CC0
Kostel sv. Máří Magdalény, Brno