Kostel svaté Máří Magdaleny (Krasíkov)

Kostel svaté Máří Magdaleny v Krasíkově
(c) Viktor Fiala, CC BY 3.0 Kostel svaté Máří Magdaleny
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Tachov
Obec	Kokašice
Lokalita	Krasíkov
Souřadnice	49°52′37,64″ s. š., 12°55′55,83″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostel svaté Máří Magdaleny
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Farnost	Konstantinovy Lázně
Zasvěcení	Marie Magdalena
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Výstavba	1650
Další informace
Kód památky	45531/4-1781 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Švamberk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdaleny na hradním vrchu nad Krasíkovem u Kokašic je římskokatolický kostel ve farnosti Konstantinovy Lázně^[1] v okrese Tachov. Spolu se zříceninou hradu Švamberk je chráněn jako kulturní památka.^[2]

Historie

Zakladatelem kostela byl v roce 1650^[3] Jan Bedřich ze Švamberka,^[4] který jej po požáru hradu nechal postavit na základech gotické hradní kaple.^[3] O dva roky později nechal pro kostel ulít nové zvony.^[4] V letech 1707–1710 dali kostel rozšířit manželé Jan Josef z Vrtby a Zuzana Antonie z Heisenštejna. Součástí kostela byla rodová hrobka pánů ze Švamberka, kterou roku 1787 otevřel čelivský farář Jan Böhm a s pomocí úředníka z krasíkovského dvora z ní odnesl pozlacený kříž, šperky, cínové desky se jmény pohřbených a kovová pouzdra některých rakví. Získaný materiál prodal a z části nechal vyrobit zařízení pro čelivskou faru. Za svůj čin byl potrestán ročním vězením.^[5]

Na konci devatenáctého století patřil hrad rodu Löwensteinů, kteří kostel v letech 1880 a 1891 opravili a upravili^[6] v novorenesančním slohu.^[3] V roce 1903 byla zkoumána hrobka, ve které bylo nalezeno třináct velkých a osm malých rakví, z nichž jedna patřila Marii Františce ze Švamberka († 7. října 1634), dceři Jana Bedřicha ze Švamberka.^[6]

Ještě v roce 1956 byla opravena střecha kostela, ale brzy ji zničila větrná smršť. V následujících letech bylo zařízení kostela rozkradeno a poničeno. K jedné události došlo 4. prosince 1960, kdy zde šest mladíků způsobilo škodu ve výši 160 tisíc korun, za což byli potrestáni pokutou ve výši 25 000 korun. I přestože byl kostel zabezpečen, byla o tři roky později zdemolována hrobka a v dalších letech se ztratily varhany. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století se zřítil kazetový strop. Menší rekonstrukční práce začaly až po roce 1987.^[7]

Stavební podoba

Kostel je obdélná stavba s polygonálně ukončeným presbytářem,^[3] jehož základem se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta.^[4] U jižní strany kostela stojí hranolová věž. Pod jedním z oken je zazděna špaleta renesančního okna se znaky pánů ze Švamberka.^[3] Do západního průčelí je zasazen alianční znak Jana Josef z Vrtby a jeho manželky Zuzany Antonie z Heisenštejnu.^[5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Máří Magdaleny na Wikimedia Commons