Kostel svaté Máří Magdaleny (Přední Kopanina)
| Kostel svaté Máří Magdaleny | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Přední Kopanina |
| Souřadnice | 50°7′2″ s. š., 14°17′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Farnost | Římskokatolická farnost Tuchoměřice |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románská architektura |
| Výstavba | 1150 |
| Další informace | |
| Ulice | K Tuchoměřicům |
| Kód památky | 41193/1-1946 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel, resp. rotunda svaté Máří Magdaleny v Praze-Přední Kopanině je románská rotunda, stojící na samém severozápadním okraji hlavního města Prahy, uprostřed městské části Přední Kopanina. Rotunda spadá pod správu římskokatolické farnosti v Tuchoměřicích.
Okolo kostela se rozprostírá malý, zdí ohrazený hřbitov.
Rotunda sv. Máří Magdaleny se v podobě stylizované stříbrné věže v černém poli objevuje také ve znaku Přední Kopaniny.
Popis
Neomítnutá stavba kostela zasvěceného sv. Máří Magdaleně je vyvedena z drobných opukových kvádříků, dobývaných pravděpodobně přímo z místního lomu, který je dodnes známým zdrojem tohoto materiálu.
Ústřední část kostela představuje okrouhlá loď, jejíž vnitřek měří napříč přes pět metrů, na východní straně se k lodi připojuje půlkruhová apsida, na straně západní pak štíhlá věž přibližně čtvercového půdorysu. Výzkum v roce 1983 prokázal, že toto rozvržení kostela je původní, z doby jeho stavby, která sice není písemně blíže doložena, ale všeobecně se klade do první poloviny 12. století.
Přítomnost portálu v patře jižní stěny věže, vykládaného jako vstup na emporu, pak může pro toto období naznačovat existenci panského sídla v sousedství této strany kostela.
K jižní straně rotundy byla v pozdější době připojena pravoúhlá přístavba, která v současnosti plní funkci hlavní lodi, zatímco rotunda se stala presbytářem a věž slouží jako sakristie. Funkční uspořádání kostela je tak dnes, oproti obvyklé orientaci k východu, pootočené o 90 stupňů.
Současná podoba kostela sv. Máří Magdaleny je výsledkem novověkých úprav. Po zřícení klenby roku 1779 byla rotunda nadlouho ponechána svému osudu. Teprve v letech 1852 až 1858 došlo k rozsáhlé obnově podle projektu Karla Wiesenfelda (1802-1870), dlouholetého profesora stavitelství na pražské polytechnice (jde vůbec o jediný případ Wiesenfeldovy vlastní stavební činnosti). Zaklenutí bylo tehdy obnoveno dřevěnou konstrukcí namísto kamenné, věž znatelně zvýšena, provedeny nové okenní otvory (za nezměněná, středověká jsou dnes považována jen dvě okénka, jedno v přízemí západní strany věže, druhé na jihovýchodní straně apsidy).
Interiér
Z mobiliáře kostela vyniká opukový oltářní reliéf s výjevem Ukřižování, nejistého stáří, snad z druhé poloviny 17. století. Za zmínku dále stojí obraz Klanění Tří králů s postranními postavami sv. Václava a sv. Ludmily od Josefa Hellicha z roku 1861 a obraz sv. Máří Magdaleny od Viléma Kandlera. Ze staršího vybavení se dochovala gotická pískovcová křtitelnice. Okenní vitráže pocházejí z 90. let 20. století. Zatím poslední rekonstrukce objektu byla dokončena roku 2000.
Rekonstrukce půdorysu románské části kostela
Znak Přední Kopaniny
Hřbitov
Ke hřbitovu patří kaple svaté Marty a svaté Ludmily z roku 1712. Kapli koupila roku 1867 obec se záměrem zřídit zde márnici. Ta zde sloužila až do roku 1970, kdy byla kaple upravena na Kolumbárium. Naproti stojí dřevěná zvonička z roku 1935, postavená z příspěvků členů Církve československé husitské. Nejstarší dochovaný hrob je z roku 1882, je zde též pomník padlým z první a druhé světové války.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Praha 6, K Tuchoměřicům, Přední Kopanina. Vojtěch Stráník, 27.06.2013. Dostupné z WWW.
Literatura
- Z. Dragoun, Praha 885-1310. Praha 2002, ISBN 80-7277-056-X, s. 210-211.
- J. Frolík – Z. Smetánka, K raně středověkému osídlení Přední Kopaniny. Archaeologica Pragensia 5/2. 1984, s. 369.
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 3. Praha 1980, s. 168.
- RADIL, Václav. Dějiny Přední Kopaniny v okrese Praha venkov. Přední Kopanina: Kytka, 1934. Dostupné online. Stručný nástin dějin Přední Kopaniny, románské rotundy sv. Maří Magdaleny a bývalé kaple sv. Marty a Ludmily..
- P. Vlček a kol., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004, ISBN 80-200-0969-8, s. 713.
- KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 159 – 160.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Máří Magdaleny na Wikimedia Commons - Městská část Praha – Přední Kopanina – Historie – Popis rotundy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha-Přední Kopanina, znak městské části.
Půdorys původní románské fáze kostela sv. Máří Magdaleny v Praze-Pžední Kopanině.
Rotunda v Přední Kopanině u Prahy