Kostel svaté Maří Magdaleny (Olomouc)
Kostel svaté Maří Magdaleny | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 49°35′54,03″ s. š., 17°15′42,26″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Marie Magdalena |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický kostel svaté Maří Magdaleny je zaniklý kostel v Olomouci. Nacházel se v areálu olomouckého hradu a byl pravděpodobně jedním ze tří nejstarších olomouckých kostelů. Jeho základy se s velkou pravděpodobností podařilo identifikovat při stavbě Arcidiecézního muzea a jsou dnes součástí jeho expozice.
Historie
Kostel pocházel nejspíše z poloviny 11. století, první zmínka v listině Přemysla Otakara II. je z roku 1267. Naopak poslední písemná zmínka o kapli svaté Maří Magdaleny je z roku 1541.
V polovině 17. století se objevily snahy o obnovení kostela, k čemuž ale nedošlo. Kostel byl pak postupně objevován při archeologických výzkumech v letech 1984, 1992, 1994 a 2005.
Popis
Podle Václava Richtera se jednalo o soukromou kapli knížete, nejspíše však šlo o hlavní svatyni olomouckého hradu. Již od 13. století je kostel označován také jako kaple, souvisí to nejspíše se ztrátou jeho významu po přenesení sídla biskupa z kostela svatého Petra na Předhradí do kostela svatého Václava v těsném sousedství kostela svaté Maří Magdaleny
Podle Víta Dohnala měla kaple rozměry 8,5 × 13,5 m, byla zděná, čtyřúhelníková a na východní straně ukončená obloukovitě vyklenutou zdí. Ke kostelu patřil hřbitov, ze kterého se zachovalo několik hrobů datovaných do 2. poloviny 11. století.
Legendy spojené s kostelem
- kapli prý postavila markomanská královna Fritigil
- v kapli se prý nacházela kazatelna svatého Cyrila a Metoděje
Literatura
- Dohnal, Vít (2006), Tři nejstarší olomoucké kostely, s. 27, ISBN 80-86989-02-X
- Richter, Václav (1959), Raněstředověká Olomouc
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“