Kostel svaté Markéty (Šonov)
Kostel svaté Markéty | |
---|---|
(c) Zp, CC BY-SA 3.0 Kostel svaté Markéty | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Královéhradecký |
Okres | Náchod |
Obec | Šonov |
Souřadnice | 50°35′25,44″ s. š., 16°23′48,12″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | Náchod |
Farnost | Broumov |
Zasvěcení | Markéta Antiochijská |
Architektonický popis | |
Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1727–1730 |
Specifikace | |
Délka | 31 m |
Šířka | 12 m |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 36594/6-1897 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svaté Markéty je římskokatolický kostel v Šonově v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Kostel je chráněný jako kulturní památka a od 1. července 2022 také jako národní kulturní památka.[1] Je jedním z broumovské skupiny barokních kostelů.
Původní kostel
Původní kostel svatého Jana Evangelisty stál na místním hřbitově v obci. Na jeho místě je nyní kaple Panny Marie Růžencové. Tento zděný kostel je zmiňován v roce 1354 a opravován byl v letech 1547 a 1688, shořel v roce 1775. Dvě kamenné tabule se jmény kostelních funkcionářů a trojúhelný štítek sanktuáře byly zazděny v ohradní zdi hřbitova, nyní jsou vystaveny v broumovském klášteře. Teprve pak přešla farnost ke kostelu sv. Markéty.
Historie
Stavbu prováděl zřejmě Kilián Ignác Dientzenhofer, i když to vyplývá jen z jeho tehdejší činnosti pro broumovské benediktiny a z vysoce kvalitního půdorysného a objemového řešení včetně všech detailů. Za svůj vznik vděčí zejména broumovskému opatovi Otmaru Zinkemu. Kostel byl postaven v letech 1727–1730.
Stavba
Stavba je orientována štítovou zdí s průčelím k broumovskému klášteru, který je vidět z kruchty nebo z věží. Půdorys kostela je členitý, na východě z lodi vyčnívá sakristie a depozitář, na západní průčelní straně jsou úhlopříčně věže. Střecha je sedlová, zvalbená nad kněžištěm. Věže jsou čtyřboké, dvoupatrové, zakončené bání. Loď je dlouhá 25 metrů a široká 12 metrů. Kněžiště má rozměry 5 × 5 metrů. Kostel má šest vchodů s ostěními, tři do předsíně a tři do lodi. Okna mají kamenné ostění. Kostel měl původně čtyři zvony, většina však byla zrekvírována za první světové války. V roce 1927 byly nově pořízeny tři zvony, které odlila broumovská zvonařská dílna Octava Wintera. I ty však byly kromě jediného během druhé světové války zabaveny. Poslední zvon z roku 1629 byl později převezen a zavěšen na zvonovou věž klášterního kostela v Broumově.
Na hřbitově pod návrším byl v ohradní zdi na západní straně zazděn kamenný pilířek s reliéfem zvaným sv. Vojtěch. Kámen je z červenohnědého pískovce, jeden metr vysoký a 0,35 m široký. Reliéf zobrazuje bezvousého muže sedícího na vysoké stolici a držícího biskupskou hůl a kříž. K. J. Bienenberg zmiňuje ještě letopočet 1112, ten však již není patrný. Může se jednat o starý hraničník klášterních pozemků. Kámen je dnes vystaven v broumovském muzeu.
Bohoslužby
Bohoslužby se v kostele nekonají, probíhají v kapli Panny Marie Růžencové na místním hřbitově.
Galerie
Věž
Kostel
Chór
Ochoz
Oltář
Kazatelna
Varhany
Oltář z chóru
Detail okna
Půdorys
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-07-02]. Identifikátor záznamu 148459 : Kostel sv. Markéty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau) : Kostel sv. Markéty, s. 295–301.
- PROKOP, Bohumír; KOTALÍK, Jiří T.; SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů : průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. 37 s. ISBN 978-80-254-6311-6. S. 28–29. (česky, německy, anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Markéty na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
obrázek vznikl překreslením naskenovaného schématu z knihy "Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu"
Autor: MartinMerinsky, Licence: CC BY-SA 4.0
Česká republika. Broumovsko. Kostel svaté Markéty (Šonov).