Kostel svaté Markéty (Bílčice)
Farní kostel svaté Markéty | |
---|---|
![]() Kostel v roce 2016. | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Moravskoslezský |
Okres | Bruntál |
Obec | Bílčice |
Souřadnice | 49°52′9,74″ s. š., 17°33′48,53″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | ostravsko-opavská |
Děkanát | Bruntál |
Farnost | Bílčice |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Markéta Antiochijská |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Adresa | Bílčice, ![]() |
Kód památky | 32275/8-41 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svaté Markéty v Bílčicích nachází se na pravém břehu Moravice, je farní kostel postavený v letech 1781–1782 a kulturní památka České republiky.[1] Nachází se v nadmořské výšce 563 m.
Historie
První písemná zmínka o Bílčicích pochází z roku 1410. Od roku 1538 šířil luteránské učení dvorecký farář Jan Teufer. V Bílčicích byla evangelická fara již v roce 1569. Od roku 1630 byly Bílčice násilně rekatolizovány, evangelická fara zanikla, katolická fara byla zřízena v roce 1784.[2] Na místě staršího kostela byl v letech 1781–1782 postaven farní kostel.
Popis
Jednolodní neorientovaná pozdně barokní stavba s elipsovitým půdorysem a půlkruhovým závěrem. Na severní straně se nachází čtyřboká sakristie. K západnímu průčelí se přimyká středová hranolová věž zakončená cibulovitou bání. Hlavní vstup do kostela je veden podvěžím.[3] Kostel byl upravován v 19. století. V roce 2007 byl v havarijním stavu a byl zařazen na seznam nejohroženějších nemovitých památek. V letech 2008–2010 byla provedena obnova krovů a krytin nákladem 5 250 000 Kč[4] a kostel byl ze seznamu vyňat.[5]
Jednolodní interiér s lunetami je dělen dvěma pilastry na tři pole, zaklenut tzv. pruskými plackami. Strop je vyzdoben malbami z 19. století. K nejzajímavějším patří Poslední večeře Páně. Kruchta s varhanami nesena na širokém zděném pasu.[6] Svatá Markéta je zobrazena na hlavním oltáři.[7] Boční oltář je zasvěcen sv. Floriánovi.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-24]. Identifikátor záznamu 143835 : Kostel sv. Markéty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Obec Bílčice | Historie. www.bilcice.cz [online]. [cit. 2017-01-24]. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Pavel. Hrady.cz - textové informace. www.hrady.cz [online]. 2014-02-09 [cit. 2017-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
- ↑ SIUDA, Pavel. Bílčice - Diecéze ostravsko-opavská. old.doo.cz [online]. 2012-07-23 [cit. 2017-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
- ↑ Bílčice – kostel sv. Markéty. www.turistika.cz [online]. [cit. 2017-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Seznam zajímavostí v okruhu 25 km: Vše pro turistu v okruhu 25 km: Město Bruntál. www.mubruntal.cz [online]. [cit. 2017-01-24]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Petr. Farní kostel sv. Markéty - Moravskoslezský kraj - rezervační a informační systém. moravskoslezsky.kraj.cz [online]. 2003-09-09 [cit. 2017-01-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Markéty na Wikimedia Commons
- Fotogalerie Farní kostel sv. Markéty dostupná online
- Fotografie z roku 1913 dostupná online Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Bílčice. Okres Bruntál, Česká republika.