Kostel svaté Markéty (Královice)
Kostel svaté Markéty | |
---|---|
(c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0 Kostel sv. Markéty | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Královice |
Souřadnice | 50°2′38,04″ s. š., 14°37′53,94″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolická církev |
Zasvěcení | Markéta Antiochijská |
Další informace | |
Adresa | Praha, Česko |
Ulice | K Markétě |
Kód památky | 44418/1-2001 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filiální kostel svaté Markéty v pražské městské části Královice stojí osamoceně na návrší nad obcí. Nachází se v areálu někdejšího přemyslovského hradiště Šance. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Pověst
Podle pověsti tam, kde se dnes nachází kostel, stával hrádek, kde se českému králi Václavu II. a jeho manželce Jitce narodila dcera Markéta. Z vděčnosti její patronce sv. Markétě Antiochijské dal král hrádek přebudovat na kostel.[2]
Historie
První zmínka o kostele pochází z roku 1364. Tehdy Královice (původně náležející českému králi) patřily vyšehradské kapitule.
Od poloviny 14. stol. vedle kostela stávala fara. Počátkem 15. stol. již kostel zřejmě začínal chátrat, protože v této době byl povolán k opravám pražský zedník Václav Uzydil.[3] Po husitských válkách zde působili utrakvisté.
Kostel zdobí masivní čtyřboká renesanční věž, zakončená cimbuřím. V roce 1739 byl kostel barokně přestavěn. Úpravou byl pověřen českobrodský stavitel Tomáš V. Budil. Věž byla při úpravě pravděpodobně snížena o jedno patro a vrchol ozdobně upraven. Na přestavbu přispěla 1000 zlatými Marie Terezie Savojská. V roce 1865 byl kostel znovu rekonstruován, získal novou střechu, opravou prošla věž i kostelní lavice.[3]
Autorem obrazu sv. Markéty, který od roku 1861 zdobí hlavní oltář, je Jakub Husník. V kostele jsou jednomanuálové 3-rejstříkové varhany od Jindřicha Schiffnera ze začátku 20. století. Ve věži jsou dva staré zvony, jeden z nich v době druhé světové války za dramatických okolností unikl rekvizici.[2]
Naposled byl exteriér kostela opraven v letech 2002–2003. V roce 2008 získal nové vnitřní omítky a výmalbu. Interiér kostela ovšem silně utrpěl několika vloupáními, při nichž bylo odcizeno mnoho drobných plastik.[2]
Hřbitov
Hřbitov byl při rozšíření kostela roku 1740 obehnán zdmi z lomového kamene a byla na něm postavena barokní márnice. Pohřbívalo se sem kromě Královic také z Hájku u Uhříněvsi, ze Stupic a také z Úval. Jsou zde 3 kaplové hrobky: secesní hrobky rodiny Jedličkovy a Rathouzských a novorenesanční hrobka rodiny Krejčíkovy. Nejstarší dochovaný hrob je z 16. července 1877.[4]
Bohoslužby
V kostele je sloužena každou sobotu mše svatá s nedělní platností – v 18 hod. v letním období, v zimním v 16 hod.
Fotogalerie
- (c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0Západní průčelí kostela
- (c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0Detail věže
- (c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0Secesní hrobka rodiny Jedličkovy
- Secesní hrobka rodiny Srbovy
- Hrobka rodiny Rathouských
- Márnice
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-20]. Identifikátor záznamu 156781 : Kostel sv. Markéty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Filiální kostel sv. Markéty v Královicích [online]. ŘKF Uhříněves. Dostupné online.
- ↑ a b Historie - Kostel sv. Markéty [online]. MČ Královice. Dostupné online.
- ↑ Kovařík, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. S. 204 - 205.
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého : dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém.. Svazek I. Vikariáty Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. 319 s. Kapitola Filiální kostel sv. Markéty v Kralovicích, s. 214–215.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Markéty na Wikimedia Commons
- Svatá Markéta a hradiště Šance[nedostupný zdroj] na stránkách Praha neznámá
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0
Hrobka rodiny Jedličkovy,hřbitov při kostelu sv. Markéty v Královicích.
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Márnice na hřbitově při kostelu svaté Markéty v Královicích.
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrobka rodiny Rathouských, hřbitov při kostelu sv. Markéty v Královicích, pohled od jihu.
(c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0
Kostel svaté Markéty, Praha Královice, pohled od východojihovýchodu.
(c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0
Kostel svaté Markéty, Praha Královice, pohled od západu.
(c) Jaro Zastoupil, CC BY-SA 3.0
Hrobka rodiny Srbovy, hřbitov při kostelu sv. Markéty v Královicích, pohled od jihozápadu.