Kostel svaté Markéty (Ouběnice)

Kostel svaté Markéty
v Ouběnicích
Ouběnický kostel sv. Markéty
Ouběnický kostel sv. Markéty
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresBenešov
ObecOuběnice (Bystřice)
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
ProvincieČeská
DiecézeArcidiecéze pražská
VikariátBenešovský
FarnostVotice
ZasvěceníMarkéta Antiochijská
Architektonický popis
Stavební slohrománský sloh; gotika
VýstavbaXII. století
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
Kód památky35947/2-156 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filiální kostel svaté Markéty v Ouběnicích na Benešovsku je kostelem původně románským, postaveným zřejmě ve XII. století, prvé historické zprávy o něm však pochází až ze století XIV., byl přestavěn kolem roku 1300, zbarokisován pak byl roku 1759, naposled byl opraven roku 1996. Zařízení kostela je neogotické. Kostel byl do 30. června 2009 kostelem farním, od té doby patří jako filiální pod správu farnosti votické, Mše svatá se zde slouží v sudém týdnu v sobotu v 16:30 s nedělní platností a v týdnu lichém v neděli v 9:30.

Historie a budova kostela

Ouběnický kostel byl již jistě ve XIV. století kostelem farním. Poslední zpráva v historických pramenech o kostelu pochází z roku 1411, z doby husitské nevíme ničeho, ale je pravděpodobné, že v Ouběnicích, stejně jako v celém okolí i většině Čech zavládla víra utrakvistická (podobojí). Další zpráva je až z roku 1677, kolátorem (patronem, tím, kdo udílel obročí) byl tehdy Jan Jiří Radecký z Radče, hrob jehož rodu se v kostele nachází. Podle této zprávy byl kostel značně sešlý a vlastnil jen jednu kasuli a jednu albu a náleželo k němu 11 vesnic v okolí. Tehdy byl ještě kostel zasvěcen sv. Linhartu. Někdy od počátku XVIII. století byl kostel bez vlastního duchovního správce a spravován byl patrně z Bystřice. Až na počátku století XIX., kdy se Ouběničtí a Tomičtí obyvatelé začali zasazovat o zřízení duchovní správy při kostele, jelikož v zimě bylo obtížné docházet do bystřického kostela. Dočkali se toho po deseti letech, kdy císař František I. dovolil, by Ouběničtí na své vlastní útraty vystavěli faru pro faráře, kterého měli vydržovati taktéž na své útraty. Od té doby byla v Ouběnicích duchovní správa. Roku 1888 byl zřízen nový, neogotický hlavní oltář. Po zasloužilém faráři a osobním děkanu, bystřickém rodáku Františku Jirouškovi se farářem stal roku 1889 významný český spisovatel Bohumil Zahradník-Brodský, do Ouběnic za ním často přijížděli jeho přátelé, kupř. Jindřich Šimon Baar, Alois Jirásek, Jakub Deml či Jaroslav Vrchlický. Farář Zahradník-Brodský se ve farnosti zasadil např. o stavbu kampeličky či založení melioračního družstva a roku 1901 se stal čestným občanem obce. Roku 1894 byly pořízeny nové boční oltáře, roku 1901 nové varhany.

Loď je v půdorysu skoro čtvercová, krytá plochým stropem. Klenba presbytáře má silná žebra. Okolo kostela je hřbitov. Ke kostelu je připojená věž s hodinami.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ouběnice - kostel sv. Markéty.jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: