Kostel svaté Voršily (Újezdec)
Kostel svaté Voršily | |
---|---|
Kostel svaté Voršily v Újezdci od východu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Strakonice |
Obec | Újezdec (Bělčice) |
Souřadnice | 49°29′53,88″ s. š., 13°50′7,08″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | strakonický |
Farnost | Bělčice |
Zasvěcení | Svatá Voršila |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika |
Typ stavby | jednolodní |
Výstavba | 13. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Kód památky | 27247/3-4421 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický kostel svaté Voršily v Újezdci je gotická stavba pravděpodobně z let 1240 až 1250 a je vzácnou ukázkou přechodného románsko-gotického slohu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie kostela
Kostel byl postaven koncem 1. poloviny 13. století na svahu návrší v blízkosti bývalých rýžovišť zlata.[2] V roce 1360 byla ves Újezdec zmíněna jako farní ves.[1] Kostel se považuje za jednu z nejlépe dochovaných románsko–gotických staveb v jižních Čechách.[2]
Stavební podoba kostela
Kostel je prostá venkovská jednolodní svatyně s lodí o půdoryse obdélníku a s téměř čtvercovým presbytářem. V severozápadním nároží má hranolovou věž. Slohovou čistotu poněkud narušuje pouze barokní předsíňka na severní straně kostelní lodi. Z předsíňky do lodi vede krásně zachovalý gotický hrotitý portál s bohatou profilací. Původní žebrová klenba v presbytáři se nedochovala a dnes je na jejím místě plochý strop, loď je rovněž plochostropá. V západní části lodi je kruchta upravená z původní tribuny. Ta stojí na dvou nestejně širokých obloucích s masivním pilířem podklenutá valeně.[1][3]
Zařízení kostela
Zařízení je jednotné, barokní. Hlavní oltář je z počátku 18. století, oltářní obraz sv. Voršily z roku 1898 je dílem Bedřicha Kamarýta, který je též autorem křížové cesty. [1]
Zvony
Ve zvonici je zvon z roku 1690 ulitý pražským zvonařem Friedrichem Schönfeldtem. Další zvon (umíráček) je z roku 1511. Jeden starý zvon byl zrekvírován v roce 1916, druhý zvon, zasvěcený sv. Václavovi a přenesený se z Bělčic, byl zrekvírován v roce 1942.[1]
Varhany
Barokní varhany z roku 1736 jsou dílem Friedricha Ferdinanda Semráda ze Sedlce. Původně byly v kostele v Drahoňově Újezdě. V roce 1851 byly převezeny do Újezdce. V roce 2000 byly prohlášeny za samostatnou kulturní památku.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Památkový katalog: Kostel sv. Voršily [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. české Budějovice: Růže, 1977.
- ↑ Umělecké památky Čech 4 (T/Ž). Příprava vydání Emanuel Poche a kol. [s.l.]: Academia, 1982. S. 139.
Literatura
- 777 kostelů, klášterů a kaplí ČR – vydala Kartografie Praha
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Voršily na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 3.0
Újezdec - kostel svaté Voršily od východu