Kostel svatého Šimona a Judy (Žibřidice)
Kostel svatého Šimona a Judy v Žibřidicích | |
---|---|
Kostel sv. Šimona Kananejského a sv. Judy Tadeáše v Žibřidicích | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký |
Okres | Liberec |
Obec | Křižany |
Lokalita | Žibřidice |
Souřadnice | 50°44′32,47″ s. š., 14°51′43,31″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | liberecký |
Farnost | Žibřidice |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | Šimon a Juda |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1672 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 19180/5-4517 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Šimona a Judy v Žibřidicích je raně barokní[2] sakrální stavba postavená v roce 1672.[3] Od roku 1966 je kostel společně s farou chráněn jako kulturní památka.[4]
Historie
Stojí v místě dřevěného kostela, jehož existence je doložena k roku 1352 v soupisu papežských desátků. Tehdy šlo o dřevěnou stavbu,[2] která zde v různých podobách stála až do počátku 70. let 17. století. Tehdy se hrabě Christoph Rudolf von Breda, majitel panství Lemberk, k němuž Žibřidice náležely, rozhodl zásadně obnovit zdejší kostelní okrsek. Kromě fary nechal postavit zejména zcela nový raně barokní kostel. Autorem stavby byl zřejmě hraběcí stavitel Caesar Biot, který ve stejné době přestavoval i bredovské rodové sídlo. Kostel byl tehdy zřejmě vybaven i novým vnitřním zařízením, které bylo obnoveno v následujícím století. Naposledy byl opraven již novými farníky, poté kdy byli vysídleni původní německy mluvící obyvatelé, roku 1948, což dokládá letopočet nad západním portálem. Poté kostel začal postupně chátrat.
Architektura
Kostel je obdélný, jednolodní. Má polokruhový presbytář a západní hranolovou věž. Na hranách je věž obložená kvádry. Na věži je helmice s dvojitou lucernou. Krytá je břidlicovými destičkami. Ve štítu je socha sv. Floriána.[2]
Uvnitř má kostel plochý strop.[2] V lodi je trojramenná dřevěná kruchta.[3] Na poprsnici kruchty je čtrnáct maleb Krista a evangelistů, které pocházejí ze 2. poloviny 18. století.[2]
Zařízení
Hlavní oltář pochází z 1. poloviny 18. století. Je barokní, portálový a sloupový. Nachází se na něm oproti době výstavby kostela novější oltářní obraz. Na oltáři jsou však původní plastiky. Ostatní zařízení je rokokové z 2. poloviny 18. století. Sochy v kostele jsou novější a pocházejí z konce 19. století. Křtitelnice je ze 2. poloviny 17. století. Je raně barokní, kamenná, tesaná a nacházejí se na ní hlavičky andílků. Barokní sochy dvou františkánských světců jsou z 1. poloviny 18. století.[2]
Okolí kostela
Kostel je obklopen bývalým hřbitovem. V rámci obnovy kostelního areálu po třicetileté válce nechal Christoph Rudolf von Breda, majitel lemberského panství, zřejmě podle projektu svého stavitele Caesara Biota postavit novou farní budovu. Fara je raně barokní z roku 1672. Jedná se o volně stojící, obdélnou, jednopatrovou stavbu s mohutným kamenným portálem v ose jižního průčelí. Ostatní průčelí jsou nezdobená. Severní průčelí, které je směrem ke kostelu, podpírají mohutné opěráky. Fara sloužila svému původnímu účelu ještě krátce po II. světové válce. Později byla využita jako ubytovací kapacita. Mezi kostelem a farou se nachází raně barokní reliéf Piety ze 17. století.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 222.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Žibřidice /Liberec/, s. 419–420.
- ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 125.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 129923 : Kostel sv. Šimona a Judy s farou, Žibřidice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Šimona a Judy na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Šimona a Judy, Žibřidice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel svatých Šimona a Judy v Žibřidicích na webu Hrady.cz
- Fara v Žibřidicích na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Miloslav Rejha, Licence: CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: