Kostel svatého Šimona a Judy (Buřenice)
| Kostel svatého Šimona a Judy v Buřenicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Pelhřimov |
| Obec | Buřenice |
| Souřadnice | 49°33′12,27″ s. š., 15°3′51,45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | pelhřimovský |
| Farnost | Košetice |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | nepravidelné |
| Současný majitel | Římskokatolická farnost Košetice |
| Zasvěcení | svatý Šimon a svatý Juda (doloženo k roku 1713)[1] |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novoromantismus |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | lomový kámen, cihly |
| Další informace | |
| Adresa | Buřenice, Česko |
| Kód památky | 35780/3-2955 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Šimona a Judy se nachází na okraje návsi obce Buřenice v okrese Pelhřimov. Spadá pod košetickou farnost a od 3. května 1958 je kulturní památkou.[2]
Historie a popis
Založení kostela se datuje do druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1352 a jedná se o údaj z rejstříku papežského desátku. Patronátní právo ke kostelu patřilo rodu Tluksů z Buřenic.[1]
Z původní stavby, u níž byla použita pozdní forma románského půdorysného typu, se zachoval gotický portál. Jedná se o jednolodní stavbu s plochým stropem, východní apsidou, triumfálním obloukem a hranolovou věží, jež byla v době baroka a poté v 19. století upravována.[3] Dnešní podoba pochází z roku 1912.[4]
Na buřenické faře působili ve středověku tito faráři: Mikuláš, Konrád Rubín z Řečice, Duchek, Přibík, Bušek ze Zruče, Jan z Pelhřimova, Mikuláš z Kaliště, Jakub z Buřenic, Zdeslav z Buřenic[pozn. 1] a Václav z Hořepníku.[1]
Hlavní oltář pochází ze druhé poloviny 16. století. Inventář byl doplněn o obrazy světců z 19. století.[4]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Zdeslav z Buřenic se účastnil válečných taženích na straně Řádu německých rytířů a dokonce byl zajat v bitvě u Koronowa. V době husitských válek byl karlštejnským purkrabím.[1]
Reference
- ↑ a b c d NEČADA, Václav. Topografie kostelní sítě a klérus řečického děkanátu do doby husitské. Brno, 354 [cit. 2024-01-16]. 2020 s. Diplomová práce. Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Petr Elbel. s. 114–117. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-16]. Identifikátor záznamu 147592 : Kostel sv. Šimona a Judy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ HEJHAL, Petr. Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 92 s. ISBN 978-80-210-6100-2. Kapitola Doba změn: 12. století - 1. polovina 13. století, s. 74.
- ↑ a b Okres Pelhřimov. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Šimona a Judy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Kostelní věž ve vesnici Buřenice, kraj Vysočina