Kostel svatého Šimona a Judy (Týnec nad Sázavou)

Kostel svatého Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou
Kostel svatého Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou (rok 2008)
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Benešov
Obec	Týnec nad Sázavou
Lokalita	centrum města[1]
Souřadnice	49°49′46,35″ s. š., 14°35′34,95″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostel svatého Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou
Základní informace
Církev	Římskokatolická[2]
Farnost	Týnec nad Sázavou[2]
Status	Farní kostel[1]
Zasvěcení	Šimon a Juda
Architektonický popis
Stavební sloh	původně gotický (ze 14. století), barokně přestavěný (1775) a doplněný o plochostropé kněžiště[1]
Typ stavby	Jednolodní obdélná stavba, pravoúhlý presbytář, plochostropé kněžiště, obdélná sakristie, hranolová věž, křížová klenba v lodi kostela, hladké fasády, nárožní fasáda je bosovaná
Další informace
Kód památky	32754/2-2877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou se nachází v centru města Týnec nad Sázavou na místě starého hřbitova, jižním směrem od hradu.^[1] V těsné blízkosti kostela se nachází výrazná obdélníková dvoupatrová neorenesanční budova se sedlovou střechou a s velkými bohatě členěnými štíty z konce 19. století – měšťanský dům „U Micků“. ^{[p 1]}

Historie

Dnešní (rok 2020) farní kostel svatého Šimona a Judy byl původně gotický a pocházel pravděpodobně již ze 14. století.^[1]

1750

Záznamy z roku 1750 popisovaly, že se na hlavním oltáři nacházel obraz svatého Šimona a Judy „starobylým způsobem malovaný“ a v hořejší části oltáře byl obraz Boha Otce.^[3] Blízko hlavního oltáře byl umístěn oltář s dřevěnou vyřezávanou sochou Panny Marie Bolestné, která byla dne 10. dubna 1700 vytažena (v neporušeném stavu) z řeky Sázavy.^[3] Socha byla zachráněna zprostřed ledových ker u vesnice Kostelec a původně prý stávala na mostě v Ledči.^[3] Hrabě Jan Josef z Vrtby spolu se svojí matkou (Barbora Kokorzowská z Kokorzowsza) nechali sochu v roce 1721 vyzdobit, o čemž svědčil latinský nápis umístěný nad sochou.^[3] V kostelní lodi bylo možno dále najít oltář svatého Jana Nepomuckého.^[3] Ke kostelu patřila i dřevěná zvonice stojící opodál.^[3]

1755

Barokní úpravy se kostel dočkal v roce 1755, kdy byl doplněn o zcela nové kněžiště s plochým stropem.^[1] Přestavba kostela byla financována díky štědrosti hraběte Františka Václava z Vrtby a jeho manželky rozené hraběnky z Klenové.^[3] Na střeše kostela byla zřízena věžička osazená starým zvonem (s gotickým nečitelným nápisem), jenž pocházel z kostela v Ledči.^[3] V rámci rozsáhlých úprav kostela byl zřízen nový hlavní oltář, v jehož prostřední části byla zasklená skříň se sochou Bolestné Panny Marie a po stranách pak byly umístěny sochy svatého Šimona a Judy.^[3] Nová zděná kostelní věž pochází z roku 1765.^[3] V letech 1783, 1788 a 1844 byl kostel třikrát vyloupen.^[3]

1872

V roce 1872 byly na kostele provedeny další úpravy – byl stržen rákosový strop kostela^[3] a loď kostela dostala současnou křížovou klenbu.^[1]

1902

V roce 1902 byl kostel opět opravován.^[1] Budova byla zvenku obílena a uvnitř byla provedena jednoduchá malba.^[3] Zcela nový hlavní oltář vytvořil truhlář Martin Dvořák z Neveklova (a řezbářské práce provedl řezbář Šoun v Benešově) podle návrhu Ing. Františka Karáska.^[3] Z Tyrol byla objednána socha Pána Ježíše na kříži.^[3] Ze starého oltáře byly ponechány sochy svatého Šimona a Judy, ale boční oltáře byly natolik sešlé, že musely být odstraněny.^[3] Kdysi hlavní oltář byl zachován a postaven v kostelní lodi na pozici postranního oltáře.^[3] Čtveřici omalovaných kostelních oken dodal Kryšpín z Prahy.^[3] Na příkaz její Jasnosti paní kněžny Hohenbergové byla v roce 1903 do kostela dodána zdarma nová křtitelnice z kamene z Požárských lomů.^[3]

Popis kostela

Farní kostel je jednoduchá neslohová stavba^[3] mající obdélníkový tvar a jednu loď s křížovou klenbou bez žeber.^[1] Kostelní loď je uzavřena pravoúhlým (v půdorysu příčný obdélník^[3]) zaobleným presbytářem (vzadu zakončen mělkou apsidovou částí s novým oltářem^[3]) s plochým stropem.^[1] V bočních stěnách se nacházejí obdélníková okna (nahoře sklenutá obloukem)^[3] vyplněná vzorkovaným sklem;^[3] na jednom z nich je napsáno věnování: „Věnovala rodina Mickova l.P. 1902“.^[3] Při západní straně kostelní lodi se nachází hranolová věž.^[1] V kostelní lodi (na epištolní straně) stojí oltář se sochou Panny Marie v zasklené skříni; po stranách se nachází menší sochy svaté Anny a svatého Jáchyma.^[3] V bocích kostelní lodi je po jednom velkém obdélníkovém okně (sklenutém nízkým obloukem), která jsou vyplněna barevně vzorkovaným sklem uprostřed s kruhovými, na skle malovanými obrazy.^[3] V jednom okně je vyobrazen svatý Josef s Ježíškem s nápisem: „Věnovali dělníci Brodečtí l.P. 1902“. Ve druhém je obraz svaté Anny s Pannou Marií.^[3] V pozadí kostelní lodi se nachází jednoduchá podklenutá kruchta.^[3] Na severní straně kostelní lodi je obdélná sakristie a malá předsíňka (před vstupem do lodi) navazující na schodiště.^[1] Fasády kostela jsou hladké, jen vnější nároží presbytáře jsou bosovaná.^[1] Ve věži kostela jsou tři zvony:^[3]

• první je asi z 15. století a nese nápis „Ke cti Boží a svatého Petra apoštola“;
• druhý pochází z roku 1699 (byl ulit Antonínem Schönfeldem ve Starém Městě Pražském) a
• třetí byl ulit v roce 1882 Josefem Diepoldtem.

Farní kostel svatého Šimona a Judy je památkově chráněn od 27. listopadu 1974.^{[p 2]}

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Literatura byla převzata z externího zdroje: „Týnec nad Sázavou, kostel sv. Šimona a Judy - nové nálezy při opravách“

• POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, str. 125-126, Academia Praha 1982.
• LÍBAL, D. HEROUTOVÁ, M. LIŠKOVÁ, A.: Týnec nad Sázavou, hradní jádro, stavebně historický průzkum, SÚRPMO Praha, květen 1978, rukopis, in: Archiv SPUSČ Praha.
• HEJNA, Antonín: Výsledky archeologického výzkumu v areálu hradu v Týnci nad Sázavou, SVPP 18, 1977, str. 129-140.
• HEJNA, Antonín: Opevněná venkovská sídla doby Přemyslovské v Čechách, AH 2, 1976, str. 69-79.
• SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze království českého, XV., Praha 1927, str. 43-46.
• SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého, Praha 1908, str. 913-914.
• GLOSOVÁ, M.: Příspěvek k poznání rotundy v Týnci nad Sázavou na základě oprav interiéru, Památky středních Čech 11/1, str. 31-37.
• RYKL, M. EBEL, M.: Týnec nad Sázavou, okres Benešov, čp. 47 v areálu hradu, hloubkový stavebně historický průzkum a dokumentace, 1. etapa, 1999, rukopis, in: Archiv SPÚSČ Praha.
• Plán Týnce nad Sázavou s vyznačením židovských domů. Rok 1727, kreslil J. A. Scheiner, Václav Jos. Czech, SÚA Praha.
• Císařský otisk plánu stabilního katastru z roku 1842, Státní zeměměřický archiv.

Související články

• Týnec nad Sázavou
• Seznam kulturních památek v Týnci nad Sázavou
• Kostel svaté Kateřiny (Chrást nad Sázavou)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Šimona a Judy na Wikimedia Commons
• GLOSOVÁ, Michaela. „Týnec nad Sázavou, kostel sv. Šimona a Judy - nové nálezy při opravách“ (německy: Die Kirche der hl. Simon und Juda - Neue Funde beiden Reparaturen der Kirche) [online]. Brno: Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk University (sborník: Archaeologia historica. 2002, svazek 27, iss. [1], stránky 409 až 419), 2002 [cit. 2020-01-27]. Ke stažení do web. prohlížeče (stream) ve formátu *.pdf (9.8 MBytes). Dostupné online. (česky, shrnutí v jazyce německém) 
• "Zvony kostela sv. Šimona a Judy v Týnci nad Sázavou" na YouTube – Datum: 16. června 2019; Stopáž: 0:34; Autor: Jan Jiráň