Kostel svatého Štěpána (Kvilda)
Kostel svatého Štěpána ve Kvildě | |
---|---|
Kostel svatého Štěpána ve Kvildě (2008) | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Prachatice |
Obec | Kvilda |
Souřadnice | 49°1′9″ s. š., 13°34′47″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | prachatický |
Farnost | Vimperk |
Status | filiální kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | Svatý Štěpán |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novogotika |
Typ stavby | trojlodní kostel |
Výstavba | 1765 (stavba se nedochovala) |
Další informace | |
Adresa | Kvilda |
Kód památky | 26717/3-3616 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Štěpána se nachází v centru obce Kvilda, v nadmořské výšce 1065 m a jedná se tak o nejvýše položený kostel v Česku. Byl farním kostelem kvildské farnosti, po jejím zrušení se stal filiálním kostelem farnosti Vimperk.[1]
Dějiny kostela
Na místě současného kostela původně stával dřevěný jednolodní kostel z roku 1765, zasvěcený sv. Štěpánovi, který byl postaven podle plánu Arnoštem Vilémem Malovcem.
Součástí stavby kostela byla hranolová věž s cibulovitou bání. Tento kostel byl zničen při požáru, který v roce 1889 zachvátil obec.
V roce 1892 byla na místě původního kostela zahájena výstavba kamenného kostela Janem Štěrbíkem. Prostředky na výstavbu poskytl kníže František Thun von Hohenstein. Stavba kostela z období let 1892 až 1893 byla v roce 1894 završena jeho vysvěcením (biskupem ThDr. Martinem Říhou). V letech 1994 až 1999 byl kostel renovován, včetně zvonu, varhan a to za finanční podpory bývalých německých a současných obyvatel obce.
Smrk před kostelem
Smrk, který rostl před kostelem, byl do roku 2013 nejvyšším živým vánočním stromem v Česku.[2] (výška 26,5 m[3]) (V roce 2013 byl tento rekord připsán smrku v Mladkově.[4]) Poté, co byl smrk před kvildským kostelem napaden kůrovcem a uschl, byl koncem července 2019 skácen. V červenci roku 2020 na místě smrku (z jeho cca 3 metry vysokého zbytku) vyřezal výtvarník Jiří Nekola sochu „Šumava“, která byla slavnostně odhalena dne 1. srpna 2020.
Fotogalerie
- Na kabinetce M. Kopeckého (kolem roku 1885)
- V létě (pohled od infocentra, 2009)
- V létě (pohled z parku, 2009)
- Kostelní věž (červenec 2009)
- Varhany (2015)
- Informační deska u vchodu (2015)
- V zimě (pohled z parku, leden 2020)
- Interiér kostela s betlémem (leden 2020)
- Dřevěná socha „Šumava“ od Jiřího Nekoly před kostelem (srpen 2020)
Odkazy
Reference
- ↑ Katolické bohoslužby v České republice. bohosluzby.cirkev.cz [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ PECHOUŠEK, Pavel. Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!. npsumava.cz [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13.
- ↑ redakce. Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější. prachaticky.denik.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ (tz, miš). Rekordní smrk roste v Mladkově. denik.cz [online]. 2013-12-03. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Štěpána na Wikimedia Commons
- Kostel sv. Štěpána ve Kvildě na hrady.cz
- Kostel sv. Štěpána a hřbitov na sumava.net/kvilda
- Varhany a varhanáři - KVILDA (AUSSERGEFILD), kostel sv. Štěpána
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Dřevěná socha s názvem „Šumava“; materiál: smrkové dřevo; výška: 3 metry; autor: Jiří Nekola; odhaleno slavnostně 1. srpna 2020; místo: před kostelem svatého Štěpána na Kvildě; socha je nepřemístitelná.
Autor: Viktor Fiala (Plzeň), Licence: CC BY 3.0 cz
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Veřejně přístupný trojjazyčně (česky, německy, anglicky) psaný informační panel s titulkem „Sakrální stavby“ (německy: Kirchliche Stätten, anglicky: Sacral Buildings) umístěný v těsné blízkosti kostela svatého Štěpána na Kvildě (poblíž náměstí a turistického informačního centra).
Autor: Viktor Fiala (Plzeň), Licence: CC BY 3.0 cz
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Viktor Fiala (Plzeň), Licence: CC BY 3.0 cz
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel svatého Štěpána na šumavské Kvildě kolem roku 1885 na kabinetní fotografii amatérského fotografa a vydavatele Jana Kopeckého (* 1846 – ????) (pseudonym M. Kopecký)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel svatého Štěpána ve Kvildě. Leden 2020.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Dvojjazyčná informační deska veřejně přístupná u vstupu do kostela sv Štěpána ve Kvildě.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Varhany v kostele svatého Štěpána na šumavské Kvildě, červenec 2015. Stroj i skříň jsou z roku 1894, zhotovil je varhanář ve Cvikově a v Praze: Heinrich (Jindřich) Schiffner (* 28. května 1853, Cvikov - † 7. března 1938, Cvikov)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vnitřek kostela svatého Štěpána ve Kvildě. V popředí betlém (jesličky). Leden 2020.