Kostel svatého Štěpána (Skřivaň)

Kostel svatého Štěpána
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	50°1′22,72″ s. š., 13°45′53,41″ v. d.
Základní informace
Církev	Římskokatolická
Zasvěcení	Svatý Štěpán
Architektonický popis
Stavební sloh	Renesance
Typ stavby	Jednolodní
Další informace
Kód památky	20101/2-2743 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Štěpána ve Skřivani je jednolodní stavba kdysi obklopená hřbitovem, obehnaným ohradní zdí, kterou vybudovali v renesančním slohu na sklonku 16. století Jan a Ferdinand Renšperkové. Na dobovém vyobrazení, kresbě J. K. Wolfa z roku 1797, je znázorněna původní podoba členité budovy kostela a jejího vznosného zastřešení.

Ke krátké lodi kostela přiléhá oboustranně odsazený presbytář, k němuž byla připojena raně barokní kruhová sakristie, vystavěná nad podzemní kryptou Renšperků.

Vnější fasády svatostánku původně zdobila sgrafita završená vlysem s ornamentálním dekorem. Pokud jde o vnitřní výmalbu, pokrývaly stěny rostlinné motivy.

Z pozoruhodné a velkolepé renesanční výzdoby kostela zbylo pouze torzo oltáře. To stojí na kamenné tumbě. Na podsvícníku bývala řezba Večeře Páně, rámovaná pilastry a dětskými postavami po stranách. V ústřední části se skvěl bohatě vyřezávaný výjev Ukřižování Ježíše Krista mezi dvěma lotry, v boltcovitých postranicích vroubených anděly byly medailony s vyobrazením Zvěstování a narození Panny Marie. V nástavci býval obraz Uložení Ježíše Krista do hrobu, nad jeho římsou tři andělé a po stranách znaky dárců mobiliáře kostela Ferdinanda z Renšperku a jeho manželky Markéty z Fictum.

Křtitelnice byla roku 1603 slita konvařskou hutí v Široké ulici na Novém Městě Pražském v držení M. Václava Macka.

V současné době je umístěna v kapli hradu Křivoklát.

V jižní zdi presbytáře a lodi jsou zazděny náhrobní desky z červeného mramoru s reliéfy postav Jana a Adama Chotka z Chockova a na Skřivani.

Mimořádně ceněný a dochovaný je soubor 11 okenních vitrážových výplní ze skleněných pravidelných přířezů ve tvaru spojovaných mezikruží zasazených do olova a vložených do původních dubových goticky profilovaných rámů vsazených do okenních ostění. (Okna byla v roce 2005 restaurována.) Součástí této neobvyklé, originální okenní výbavy byly i ručně esovitě splétané drátěné sítě zavěšené na vnější straně okenních rámů. Šlo o dílo nevidomého příslušníka rodiny Renšperků. Jejich část je uložena v depozitáři Arcibiskupství pražského.

Ke kostelu přiléhá samostatně stojící dřevěná vzpěradlová zvonice, jedna ze tří dochovaných dřevěných zvonic na Rakovnicku. Pochází z počátku 17. století.

Je postavena na půdorysu o rozměrech 6,90 x 6,63 m a kryta šindelem. Byla osazena třemi zvony darovanými rodem Renšperků (1607). Dva z nich byly později přelity v dílnách pražských zvonařů Ignáce Kühnera (1755) a Karla Bellmanna (1858). V současnosti se zde nachází jediný zvon z roku 1607.

• 

  Strana se vstupem

• 

  Loď s kruchtou

• 

  Vysoce ceněná okna

• 

  Okna v sakristii

• 

  Nápis na hrobce Renšperků

• 

  Dřevěná zvonice samostatně stojící

• 

  Půdorys stavby

• 

  Oltář současný stav

• 

  Vchod

• 

  Strana s erby

Odkazy

Literatura

• CECHNER, Antonín. Soupis památek, 39. Politický okres rakovnický, II. díl. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Skřivaň – kostel svatého Štěpána, s. 272–282. 
• RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství : studie kulturní, kterou zdělal Antonín Rybička. Praha: Nákladem Král. české společnosti nauk, 1885. 85 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Štěpána na Wikimedia Commons