Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny)
Kostel svatého Štěpána Krále (Rudiny) | |
---|---|
(c) I, Juloml, CC BY-SA 3.0 Opevněný kostel sv. Štěpána Krále v městské části Dolní Rudiny | |
Místo | |
Stát | Slovensko |
Kraj | Žilinský |
Okres | Žilina |
Obec | Žilina |
Souřadnice | 49°12′57,77″ s. š., 18°43′37,24″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | Západní |
Diecéze | Žilinská |
Děkanát | Žilina |
Farnost | Žilina-Závodie |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | Svatý Štěpán |
Architektonický popis | |
Typ stavby | románský |
Výstavba | 13. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Oficiální web | http://zavodie.fara.sk/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Štěpána Krále je římskokatolický kostel v Žilině na Slovensku, postavený v pozdněrománském slohu. Jde o nejstarší architektonickou památku na území města a podle pověsti dal tento kostel postavit první uherský král sv. Štěpán na památku bitvy, kterou měl vybojovat s vojsky polského krále Boleslava Chrabrého někdy na počátku 11. století (uvádějí se roky 1018 i 1025). Původně sloužil kostel jako bohoslužebné místo pro několik okolních osad. Dnes je součástí žilinské městské části Dolní Rudiny. Kostel je ohrazen kamennou zdí se vstupní branou a kruhovou baštou z poloviny 16. století.
Dějiny
Kostel se poprvé vzpomíná v roce 1429 v Žilinské knize. Podle archeologických výzkumů (v roce 1995 a 2000) byl kostel postaven počátkem 13. století a v jeho okolí se nacházelo šest nebo sedm středověkých osad, známých jako terra de Selinan.
V roce 1762 změnila vzhled kostela rozsáhlá barokní přestavba, která přemístila původní vstup z jižní strany na západní, strop byl nahrazen klenbami a malé románské okna byla zazděny a nahradily je velké, barokní.
Unikátní jsou také malby apoštolů v interiéru, datované přibližně do roku 1260, podobné těm, jaké můžeme najít v rukopisech ze 12. století. Mladší malby představují uherské krále, sv. Ladislava, sv. Imricha, sv. Štěpána a sv. Alžbětu. Při výzkumech bylo objeveno i 15 kostrových hrobů ze 17.–18. století.
V areálu kostela se nachází i Kaple Božího Těla z konce 14. a počátku 15. století, která sloužila jako kostnice. V jejím okolí a interiéru se našlo až 80 kostrových hrobů datovaných od 12. do konce 19. století (nejmladší mince je z roku 1899). V nich se našlo několik mincí, dva železné srpy, hlavice rychtářské hole a bronzový prsten s nápisem IOACIVE z přibližně 12.–13. století. Nápis může být zkratkou latinského Ioannes cives (občan Ján).
Kostelík i areál jsou v poměrně dobrém stavu. Jsou přístupné během bohoslužeb a kulturních akcí, nebo na objednávku. V noci je osvětlený.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Štefana Kráľa (Rudiny) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Štěpána Krále na Wikimedia Commons
- Leták Turistické informační kanceláře města Žilina, p. o.[nedostupný zdroj]
- Fotografie na zilina-gallery.sk
- Kostel na portálu www.apsida.sk
- Na portálu za.mesto.sk Archivováno 18. 12. 2009 na Wayback Machine.
- Portál fary s historií a obrazy kostela Archivováno 16. 7. 2015 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of Slovakia
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 511-1428/1 (other) Slovenské republiky.
(c) I, Juloml, CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 511-1428/3 (other) Slovenské republiky.