Kostel svatého Antonína Paduánského (Liberec)

Kostel svatého Antonína Paduánského
v Liberci-Ruprechticích
Kostel svatého Antonína Paduánského v Liberci-Ruprechticích z boku
Kostel svatého Antonína Paduánského
v Liberci-Ruprechticích z boku
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
okresLiberec
ObecLiberec
LokalitaRuprechtice
Souřadnice50°47′18,85″ s. š., 15°3′54,19″ v. d.
Kostel svatého Antonína Paduánského na mapě Liberce
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostLiberec-Ruprechtice
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
ZasvěceníAntonín z Padovy
Datum posvěcení18. září 1910
SvětitelJosef Gross
Architektonický popis
Stavební slohnovogotika
Výstavba1908–1910
Specifikace
Délka35 metrů
Šířka23,5 metrů
Umístění oltářena severovýchod
Další informace
AdresaMarkova 4
460 14 Liberec XIV-Ruprechtice
Oficiální webFarnost Ruprechtice
Kód památky44117/5-5597 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Antonína Paduánského v Liberci – Ruprechticích je pseudogotickou sakrální stavbou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Presbytář kostela v Ruprechticích

Chrám byl postaven v letech 1908–1910. Jeho stavba byla reakcí na zvýšení počtu obyvatelstva, kdy kolem roku 1900 žilo v Ruprechticích a jeho okolí téměř čtyři tisíce obyvatel, tehdy převážně římskokatolického vyznání. I když secesní poutní kostel Panny Marie U obrázku nebyl daleko, zůstávala snaha o stavbu kostela v centru obce. Iniciátorem stavby byl „Spolek pro postavení kostela v Ruprechticích“, který od konce 19. století shromažďoval prostředky na tuto stavbu.

Stavbu vyprojektovala liberecká kancelář Maxe Kühna (1877–1944) a Heinricha Fanty (1877–1941). Kostel byl postaven na návrší jižně od vznikajícího ruprechtického náměstí. Kostel slavnostně vysvětil litoměřický biskup Josef Gross 18. září 1910. Poté v roce 1911 vznikla samostatná farnost Ruprechtice-Kateřinky.

Po II. světové válce došlo k vysídlení většiny německy mluvících farníků a nově příchozí obyvatelé z českého vnitrozemí k sakrální stavbě neměli vztah.

Pravidelně se v něm složily mše pro Ruprechtice a Kateřinky do roku 1950, kdy se začaly mše sloužit řidčeji z důvodu tlaku totalitní moci. Od roku 1957 se kostel stal terčem vandalů. V roce 1960 byl objekt zapůjčen Severočeskému museu jako depozitář. V roce 1960 byla uzavřena smlouva o padesátiletém užívání kostela i fary okresním archivem. Do kostelní lodi byla vložena ocelová konstrukce regálů a výtahu, aby se vytvořil depot archiválií. Toto nové využití ovšem uchránilo objekt od další devastace, byla zajištěna základní údržba a provoz. Archiv zamýšlel počátkem 80. let 20. století provést přístavbu v zahradě fary, která se však nerealizovala. V roce 1990 převzali správu ruprechtické farnosti františkáni. Roku 1992 se vystěhoval archivní depozitář a začala postupná obnova kostela. Po opravě byl kostel 12. června 1994 znovuposvěcen litoměřickým biskupem Josefem Kouklem a byly obnoveny bohoslužby.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Liberec-Ruprechtice.

Architektura

Stavba je obdélná jednolodní s opěráky a hrotitými okny. Presbytář je polygonálně uzavřený. Kostel má příčnou loď u které je hranolová věž. S farou, která pochází z období stavby kostela, je propojen arkádovou chodbou. Dohromady pak fara i kostel tvoří jednotně řešený soubor. Uvnitř je kostel valeně sklenut, okna zdobí vitráže oblíbených světců.

Fara u kostela v Ruprechticích

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-21]. Identifikátor záznamu 120321 : Kostel sv. Antonína Paduánského s farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 33. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 241. 
  • PETRÁKOVÁ, Luisa; DOLEŽALOVÁ, Olga. 100 let ruprechtického kostela. Liberec: Dialog, knižní velkoobchod a nakladatelství, 2010. 104 s. ISBN 978-80-7424-026-3. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Znak Liberec.svg
Znak statutárního města Liberec. Ve stříbrném štítě mezi dvěma červenými věžemi červená hradební zeď s cimbuřím, prolomená branou. Brána je otevřená, se zlatými veřejemi na stříbrných závěsech a zpola spuštěnou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými špicemi. Každá věž má v přízemí otevřenou branku, nad ní střílnu a podlouhlé, křížem dělené okno, zakončuje ji špičatá stříška s červeným cimbuřím, zlatou makovicí a doprava vlajícím modrým praporkem. Na zdi nad branou visí modrý štít se stříbrným kolem (znak rodu Redernů), Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem.