Kostel svatého Antonína Paduánského (Praha)

Kostel svatého Antonína z Padovy
v Praze-Holešovicích
Kostel svatého Antonína z Padovy
Kostel svatého Antonína z Padovy
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťHolešovice
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
VikariátIV. pražský
Farnostsv. Antonína Praha-Holešovice
Statusfarní kostel
ZasvěceníAntonín z Padovy
Datum posvěcení1914
Světitelkardinál Lev Skrbenský z Hříště
Architektonický popis
ArchitektFrantišek Mikš
Stavební slohnovogotika
Typ stavbytrojlodní kostel
Výstavba19081911
Specifikace
Délka51 m
Výškaloď 21 m, věže 58 m (s hroty 63 m)
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaStrossmayerovo náměstí,
17000 Praha 7-Holešovice
UliceStrossmayerovo náměstí
Oficiální webOficiální web
Kód památky105704 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Antonína z Padovy v Holešovicích je římskokatolický farní kostel postavený v letech 19081911pseudogotickém slohu podle projektu architekta Františka Mikše. Nachází na Strossmayerově náměstíPraze 7-Holešovicích na území někdejší vsi Bubny. Od roku 2015 je chráněn jako nemovitá kulturní památka.[1]

Historie

Poloha kostela v rámci Strossmayerova náměstí
Hlavní oltář

Na území dnešních Bubnů a Holešovic se od 13. století konaly bohoslužbykostele sv. Klimenta. Na konci devatenáctého století však již jeho kapacita nedostačovala (sloučené a do Prahy již začleněné Holešovice-Bubny měly asi 10 000 obyvatel), a proto došlo roku 1886 k založení Spolku pro vystavění chrámu Páně v Holešovicích, jenž prosazoval výstavbu nového kostela.

Základní kámen byl položen a posvěcen 25. října 1908, stavby probíhaly v letech 1908–1911, ale kostel byl vysvěcen až roku 1914 pražským arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským z Hříště.

Prvním farářem u sv. Antonína se stal arcibiskupský notář P. Silvestr Hrnčíř, jenž se zasadil o povýšení farní expozitury v Praze VII. na faru a pečlivě dbal o dokončení výtvarné výzdoby interiéru. Také se zasloužil o záchranu unikátního Českého betléma, který umístil do zvláštní kaple.

Stavba

Trojlodní orientovaný kostel má v západním průčelí dvě věže vybudované podle vzoru Týnského chrámu na Staroměstském náměstí. Uvnitř je křížová klenba nesená dvěma řadami pískovcových sloupů. Kostel má délku 51 m, výšku lodí 21 m, věže jsou vysoké 58 m (s hroty 63 m).[2]

Zvony

26. října 1916 byly chrámové zvony rozbity a odevzdány k válečným účelům, zachován byl pouze nejmenší, čtyřicetikilogramový umíráček Rafael. Brzy po skončení první světové války byly však opatřeny u Heroldovy zvonařské firmyChomutově zcela nové zvony. 17. června 1926 pak byly světícím biskupem Antonínem Podlahou vysvěceny. Také za druhé světové války byly zvony odevzdány, rekvírovány a odvezeny do Německa. Na místě tehdy zbyl jen poškozený historický zvon z kostela sv. Klimenta. Dnes je na věži tohoto kostela tzv. Zvon svobody, což byl dar amerického národa českému lidu z roku 1918. Na věž byl však vyvěšen až roku 1980.

Slovanský betlém

V tomto kostele našel útočiště unikátní Český betlém, Toto díla Václava Cvekla (figurky) a Karla Stapfera (pozadí) začalo vznikat okolo roku 1904 a bylo později rozšířeno, vybaveno velkým obrazem Domažlic a několika typických chodských stavení. Řezbář Václav Cvekl všechny figurky oblékl do chodských krojů. Později byly přidány i figurky dalších slovanských národů v národních krojích, a betlému se tak začalo říkat Slovanský, neboť jeho ústřední myšlenkou bylo slovanské sjednocení. O betlém byl zájem v zahraničí, ve Spojených státech amerických, Španělsku či Japonsku. Dílo pro české prostředí zachránil první místní farář kostela sv. Antonína, P. Silvestr Hrnčíř, který jej v roce 1923 zakoupil.[3]

Galerie

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 105704 : kostel sv. Antonína Paduánského. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. www.tenzor.cz [online]. [cit. 08-10-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-02-2008. 
  3. DOFFEK, Jiří; KOMPAS, Petr. Křesťanské Vánoce - Praha 7 - Holešovice, kostel sv. Antonína Paduánského. www.krestanskevanoce.cz [online]. [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kol.: Praha 7 křížem krážem, MILPO, Praha 2004, ISBN 80-903481-1-4, str. 22-23
  • Eduard Škoda: Pražské svatyně, Nakladatelství Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 175-176

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Strossmayerovo náměstí (3) (cropped).jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Strossmayerovo náměstí
Sv antonin holesovice.jpg
Kostel sv. Antonína v Praze-Holešovicích