Kostel svatého Augustina (Vrchlabí)

Kostel svatého Augustina
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	50°37′43,19″ s. š., 15°36′18,7″ v. d.
Základní informace
Církev	katolická církev
Zasvěcení	svatý Augustin
Architektonický popis
Výstavba	1705
Další informace
Adresa	Klášterní kostel sv. Augustina, Husova 213, 543 01 Vrchlabí 1, Vrchlabí, Královéhradecký kraj, okres Trutnov, Česko Česko
Ulice	Husova
Kód památky	36252/6-3730 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Augustina ve Vrchlabí je klášterní chrám někdejšího konventu obutých augustiniánů ve Vrchlabí, okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Kostel je v současné době v majetku města a není veřejně přístupný. V kostele se nachází též rodová hrobka hraběcího rodu Morzinů, kde je pochován i hlavní mecenáš stavby Václav z Morzinu.

Kostel je postaven v jednotném barokním stylu současně s přilehlým klášterem augustiniánů ve Vrchlabí. Výstavba kláštera s kostelem byla zahájena roku 1705 z iniciativy hraběte Maxmiliána Františka z Morzinu (1673–1706), dokončena však byla až v roce 1725 za Václava z Morzinu. Stavební projekt byl svěřen dvornímu morzinskému architektovi a staviteli Matyáši Auerovi z Rakouska.

Kostel byl postaven v barokním stylu, hlavní oltář je však spíše rokokový. Vnitřní zařízení kostela spolu s architekturou a prostorovým členěním chrámové lodi vytváří mimořádně harmonický, stylově jednotný a emotivně působící celek. Kostel vysvětil královéhradecký biskup Mauricius Adolf Karel z Pharsalu teprve 27. září roku 1733.

Kostel je koncipován jako trojlodní bazilika s hranolovou věží v západním průčelí. Stavba konventního kostela započala výrazně později než samotného konventu – až v roce 1712, dokončen a vysvěcen až roku 1725, kdy také Ignaz a Gottfried Tauchmannové dokončili nástropní fresky s výjevy z legendy o sv. Augustinovi (v lodi) a Apoteózu církve (v presbytáři). Hlavní oltář s obrazem pražského malíře Františka Dallingera byl vztyčen roku 1760, sochy vytvořili laičtí bratři Kilián Wagner, Isaiáš Housar a Makarius Drechsler^[1].

Roku 1895 postihl kostel nový požár, opět při klempířských opravách v rámci generální rekonstrukce celého areálu pro potřeby muzea. Tehdy zahořela západní část střechy včetně zastřešení věže, následující řadu let pak byl kostel obestavěn lešením a úplného dokončení oprav včetně omítek a nátěrů se dočkal až roku 1989. Disponuje totiž dvojími varhanami: po požáru kostela v roce 1895 byly roku 1898 na kůru vztyčeny varhany Opus 666 od krnovské firmy bratří Riegerů, zrekonstruované dvoumanuálové varhany Amanda Hanische z roku 1872 byly v presbytáři postaveny roku 2008. Varhaníkem je Radek Hanuš.

Od roku 1991 je kostel majetkem města Vrchlabí, bohoslužby se zde konají velmi zřídka a kostel je využíván především jako obřadní a koncertní síň. Interiér kostela je přístupný jen při zvláštních příležitostech, jako jsou svatby či koncerty, např. festival klasické hudby Vrchlabské hudební léto.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Augustina na Wikimedia Commons
• Klášterní kostel sv. Augustina: Turistický portál Vrchlabí. www.mestovrchlabi.cz [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. 
• VALENTA, Aleš. Rodinný archiv Černínů-Morzinů, Vrchlabí (1535) 1562-1944 [online]. Zámrsk: STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU, 2012 [cit. 2020-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.