Kostel svatého Bartoloměje (Újezd nad Lesy)
Kostel svatého Bartoloměje | |
---|---|
Kostel - Újezd nad Lesy 1717 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Újezd nad Lesy |
Souřadnice | 50°4′16,22″ s. š., 14°39′5,34″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Bartoloměj |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Bartoloměje v Újezdě se nacházel v Praze 9 v městské části Újezd nad Lesy pravděpodobně poblíž křižovatky ulic Staroújezdská a Dubinská.[1] Byl zbořen roku 1807.
Historie
Kostel je připomínán už ve 14. století, jeho podací právo náleželo Zderazskému klášteru řádu Božího hrobu v Praze. Zápis z roku 1373 uvádí výměnu plebána Újezdského Petra do Záp a Zápského Bohuňka do Újezda. Po smrti Bohuňka byl roku 1374 potvrzen kněz Hanko z Libochovic, pak roku 1380 pomocný kněz Václav ze Mšena a roku 1393 výměna plebána Přibyslava s Albertem, oltářníkem oltáře svatého Erasma v metropolitním kostele Pražském. Albert je uváděn jako plebán v Újezdě ještě roku 1408.
Po zániku fary se kostel stal filiálním k Uhříněvsi a roku 1700 byl Újezd veden jako ves zcela pustá. Lokalie pod patronátem náboženské matice zde při kostele vznikla až roku 1787. Tato lokalie byla nedlouho poté roku 1804 zrušena a nahradila ji lokalie Kolodějská. Posledním lokalistou v Újezdě byl Antonín Hladík, který po zrušení kostela přešel do Horní Stupné, kde se stal farářem.
Dne 18. června 1807 byl požehnán nově postavený kostel Povýšení svatého Kříže v Kolodějích, poté byl kostel v Újezdě zrušen a zbořen.[pozn. 1] Kolodějský kostel získal z Újezda obraz svatého Bartoloměje a tři zvony, z nichž zvon z roku 1486 se v Kolodějích dochoval. Pozemky pod újezdským kostelem, hřbitovem a farou přešly do majetku knížete Liechtensteina a roku 1884 je knížecí správa odprodala s podmínkou, že vrchní zem si mohou odvézt rolníci, nalezené ostatky mají být přeneseny na nový hřbitov v Kolodějích a kov náleží knížecí hospodářské správě. Rybník se studánkou získala Újezdská obec, ostatní parcely byly odprodány domkařům. Pozemek pod kostelem a hřbitovem připadl k domku čp. 22. Před Vánoci téhož roku se začalo s pracemi. Kamení ze hřbitovní zdi a ze základů kostela bylo nalezeno velké množství, velké množství bylo i nalezených ostatků.
Nový hřbitov v Újezdě byl založen roku 1940.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Některé zdroje uvádějí, že byl kámen ze zbořeného újezdského kostela použit na stavbu kostela v Kolodějích.
Reference
- ↑ Praha bezvěžatá [online]. Dostupné online.
Literatura
- KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 196.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v Království českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. V Praze: Nákladem dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Knih Dědictví Svatojanského číslo 97. Podíl údů Dědictví Svatojanského na rok 1907. Díl 1. S. 169. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“