Kostel svatého Bartoloměje (Újezd nad Lesy)
| Kostel svatého Bartoloměje | |
|---|---|
 Kostel - Újezd nad Lesy 1717 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Újezd nad Lesy |
| Souřadnice | 50°4′16,22″ s. š., 14°39′5,34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | Bartoloměj |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Bartoloměje v Újezdě se nacházel v Praze 9 v městské části Újezd nad Lesy pravděpodobně poblíž křižovatky ulic Staroújezdská a Dubinská.[1] Byl zbořen roku 1807.
Historie
Kostel je připomínán už ve 14. století, jeho podací právo náleželo Zderazskému klášteru řádu Božího hrobu v Praze. Zápis z roku 1373 uvádí výměnu plebána Újezdského Petra do Záp a Zápského Bohuňka do Újezda. Po smrti Bohuňka byl roku 1374 potvrzen kněz Hanko z Libochovic, pak roku 1380 pomocný kněz Václav ze Mšena a roku 1393 výměna plebána Přibyslava s Albertem, oltářníkem oltáře svatého Erasma v metropolitním kostele Pražském. Albert je uváděn jako plebán v Újezdě ještě roku 1408.
Po zániku fary se kostel stal filiálním k Uhříněvsi a roku 1700 byl Újezd veden jako ves zcela pustá. Lokalie pod patronátem náboženské matice zde při kostele vznikla až roku 1787. Tato lokalie byla nedlouho poté roku 1804 zrušena a nahradila ji lokalie Kolodějská. Posledním lokalistou v Újezdě byl Antonín Hladík, který po zrušení kostela přešel do Horní Stupné, kde se stal farářem.
Dne 18. června 1807 byl požehnán nově postavený kostel Povýšení svatého Kříže v Kolodějích, poté byl kostel v Újezdě zrušen a zbořen.[pozn. 1] Kolodějský kostel získal z Újezda obraz svatého Bartoloměje a tři zvony, z nichž zvon z roku 1486 se v Kolodějích dochoval. Pozemky pod újezdským kostelem, hřbitovem a farou přešly do majetku knížete Liechtensteina a roku 1884 je knížecí správa odprodala s podmínkou, že vrchní zem si mohou odvézt rolníci, nalezené ostatky mají být přeneseny na nový hřbitov v Kolodějích a kov náleží knížecí hospodářské správě. Rybník se studánkou získala Újezdská obec, ostatní parcely byly odprodány domkařům. Pozemek pod kostelem a hřbitovem připadl k domku čp. 22. Před Vánoci téhož roku se začalo s pracemi. Kamení ze hřbitovní zdi a ze základů kostela bylo nalezeno velké množství, velké množství bylo i nalezených ostatků.
Nový hřbitov v Újezdě byl založen roku 1940.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Některé zdroje uvádějí, že byl kámen ze zbořeného újezdského kostela použit na stavbu kostela v Kolodějích.
Reference
- ↑ Praha bezvěžatá [online]. Dostupné online.
Literatura
- KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 196.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v Království českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. V Praze: Nákladem dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Knih Dědictví Svatojanského číslo 97. Podíl údů Dědictví Svatojanského na rok 1907. Díl 1. S. 169. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“