Kostel svatého Bartoloměje (Bílence)

Kostel svatého Bartoloměje
v Bílencích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecBílence
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Chomutov
Statusfiliální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Údlice-Přečaply)
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost – děkanství Chomutov
ZasvěceníBartoloměj
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba1734
Specifikace
Délka27,5 metrů
Šířka15,5 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky52204/5-5948 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje je římskokatolický kostel zasvěcený svatému BartolomějiBílencíchokrese Chomutov. Od roku 2002 je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí na návsi ve střední části vesnice.

Historie

Předchůdkyní kostela byla pohřební kaple Hrobčických z Hrobčic postavená ve druhé polovině patnáctého století. V roce 1734 byla na pokyn hraběte Filipa z Kolovrat zcela přestavěna na barokní kostel, který byl upraven ve druhé polovině devatenáctého století.[2] V noci 17. dubna 1828 byl z kostela ukraden menší zvon.[3] Ve druhé polovině devadesátých let dvacátého století byl kostel opraven. V roce 1998 proběhla oprava střechy, přičemž byla do věže vložena schránka s pamětními předměty a listinami. O rok později byl zrekonstruován také interiér a dne 29. srpna 1999 byl kostel znovu vysvěcen. Následujícího roku začala oprava fasád.[4]

Duchovní správci kostela do konce roku 2012 jsou uvedeni na stránce Římskokatolická farnost Údlice-Přečaply a od roku 2013 na stránce Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov.

Stavební podoba

Kostel má jednu obdélnou loď uzavřenou na východě polygonálním presbytářem, z jehož střechy vybíhá sanktusová vížka s cibulovou střechou.[5] V první polovině devatenáctého století bývala druhá věž uprostřed střechy kostelní lodi.[2] Vnější zdi jsou členěné lizénovými rámy a ukončené odstupňovanou římsou. Před západní průčelí mírně předstupuje rizalit s výklenkem v obdélném štítu. Loď i presbytář mají ploché stropy, ale sakristie u jižní zdi je zaklenutá českou plackou.[5]

Vybavení

Pozdně barokní oltář byl rámový s obrazem apoteózy svatého Bartoloměje od Adolfa Weidlicha z roku 1861. Součástí oltáře byly sochy svatého Petra a Pavla a malované antependium s výjevem Poslední večeře z poloviny osmnáctého století.[5] Oltář však byl přestěhován na faru v Boči, kde v roce 1994 shořel.[2] K zařízení kostela patří boční oltáře svatého Jana NepomuckéhoSvaté rodiny ze druhé poloviny osmnáctého století, rokoková kazatelna a pozdně gotická pískovcová křtitelnice ze druhé poloviny patnáctého století. Oltář svatého Jana Nepomuckého má akantový rám s medailónkem Panny Marie z doby okolo roku 1700.[5]

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-14]. Identifikátor záznamu 688590423 : Kostel svatého Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bílence, s. 14. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Bílence. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4168-2. S. 11. Dále jen Binterová (2001). 
  4. Binterová (2001), s. 20.
  5. a b c d Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bílence, s. 75. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“