Kostel svatého Bartoloměje (Bakov nad Jizerou)

Kostel svatého Bartoloměje
v Bakově nad Jizerou
Kostel sv. Bartoloměje v Bakově nad Jizerou
Kostel sv. Bartoloměje v Bakově nad Jizerou
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecBakov nad Jizerou
Souřadnice50°28′55,5″ s. š., 14°56′9,5″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostBakov nad Jizerou
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Bakov nad Jizerou
ZasvěceníBartoloměj
Architektonický popis
Stavební slohpozdní gotika s barokními přestavbami
Výstavba2. polovina 16. století,
v 18.–20. století přestavby
Specifikace
Délka25 metrů
Šířka17 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaMírové náměstí,
Bakov nad Jizerou
Kód památky29384/2-1453 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Bartoloměje v Bakově nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav je pozdně gotická,[2] později mnohokrát barokně přestavovaná sakrální stavba, která se nachází při severní straně náměstí. Jedná se o místo původní vsi, kde kostel již v polovině 14. století byl připomínán jako farní.[3] Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka.[4]

Historie

Věž bakovského kostela
Detail boku kostela
Okenní vitráž v bakovském kostele

Kostel je připomínán je již v polovině 14. století. V jádru pozdní gotika z druhé poloviny 16. století. V roce 1614 byl manýristicky přestavěn.[2] Po roce 1654, kdy kostel vyhořel, byl opraven v duchu baroka následně v letech 1741, 1744 a 1759 byl přestavěn. Další přestavby se kostel dočkal v letech 1838 a 1919.[3] Do 21. století se zachoval v dobrém stavu.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Bakov nad Jizerou.

Architektura

Stavba je jednolodní, obdélná a hladká. V jihozápadním nároží má hranolovou věž, která byla postavena po roce 1657 a současné zastřešení získala v roce 1838. Po severní straně lodi se nachází mariánská kaple z roku 1744. Presbytář je obdélný, polygonálně uzavřený s renesanční římsou. K presbytáři na severní straně přiléhá sakristie s oratoří v patře a předsíňkou z roku 1759. V západním průčelí se nachází portál z roku 1656, který je orámovaný vegetabilním ornamentem a opatřený stoupavým štítem. Nároží věže, jejíž horní patro bylo přestavěno v roce 1791, je rustikováno.[3]

Loď je uvnitř, oproti stavu z roku 1658 o něco nižší, s plochým stropem. Při jižní straně se nachází literátská kruchta spočívající na pilířových arkádách. Je jak sklenuta, tak i podklenuta křížovou klenbou. Kaple Panny Marie je obdélná, má valenou klenbu. Presbytář je sklenut hladkým křížem. Sakristie je obdélná. Má portál datovaný rokem 1741. Sakristie je sklenutá dvěma kříži, a stejně tak má i oratoř křížovou klenbu.[3]

Zařízení

Kostel je barokně i rokokově zařízen. Toto bohaté zařízení pochází ze 2. čtvrtiny 18. století.

Hlavní oltář je rokokový, rámový. Pochází z roku 1733 a je dílem Josefa Jiřího Jelínka z Kosmonos. Jsou na něm sochy sv. Floriána a sv. Václava. Nese obraz Nejsvětější Trojice z roku 1741 a nový titulní obraz sv. Bartoloměje, který je signován „Ant. Kossatecki pinxit 1819“.

Boční oltáře jsou protějškové, zasvěcené sv. Františku Xaverskému a sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o rokokové rámové oltáře. Na prvním z těchto oltářů jsou sochy indického prince a andílků. Jedná se zřejmě o dílo J. Jelínka z roku 1757. Oltář má novější obrazy oproti svému vzniku. Roku 1742 bylo patrocinium oltáře (roku 1701 zasvěceno sv. Barboře) změněno na současné.[5]

Ze stejného období pochází i oltář sv. Jana Nepomuckého od Františka Melichara z Rychnova. Je sloupový se sochami sv. Jáchyma, sv. Josefa a Panny Marie asi od J. Jelínka. Oltář zasvěcený tomuto patronovi byl zřízen nejprve farářem Zdeňkem Fialou roku 1707, po přenesení do Studénky byl roku 1749 vytvořen nový.[5]

Zpovědnice jsou se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Petra a sv. Maří Magdalény. Kamenná křtitelnice pochází z roku 1665, barokní lavice z roku 1744,[5] pětiboká vyřezávaná kazatelna z roku 1759.[5] Křížová cesta z roku 1831 je dílem Václava Patočky z Mnichova Hradiště.[3]

Zvony

Seznam zvonů doložených ve věži kostela:[5][6][7]

Název zvonuVýzdobaNápisPrůměrHmotnostHistorie zvonuStav
Mariaornamenty z lipových listů, reliéf P. MarieBAKOV NAD JIZEROU, L.P. 202092 cm494 kgOdlit a zavěšen 2021, zvonařství Manoušekzavěšeny v roce 2021
Jan Pavel IIornamenty z lipových listů, reliéf Jana Pavla II.BAKOV NAD JIZEROU, L.P. 202078 cm300 kgOdlit 2020, zavěšen 2021, zvonařství Manoušek
Faustyna Kowalskaornamenty z lipových listů, reliéf Faustyny KowalskeBAKOV NAD JIZEROU, L.P. 202061 cm144 kgOdlit a zavěšen 2021, dar města Bakov nad Jizerou, zvonařství Manoušek
Neznámý názevtzv. restituční zvon z roku 1608 zavěšený roku 1949snesen v roce 2021
Neznámý název92 cm430 kgOdlité r. 1924 R. Heroldem v Chomutovězrekvírované v roce 1942
Neznámý název75 cm246 kg
Neznámý název66 cm164 kg
Nejsvětější Trojiceakantový pás, reliéf Nejsvětější Trojice, městský znakPOŽÁREM ZRUŠEN R. 1869 PŘELIT JEST R. 1872 NÁKLADEM JEHO EXCELLENCE VYSOKORODÉHO PÁNA, PANA ARNOŠTA HRABĚTE Z WALDŠTEINŮ A WARTENBERGŮ KE CTI A CHVÁLE BOŽÍ. OD EDÚARDA PAÚLA V ĆESKE LIPÁ102 cm698 kgPřelit z původního zvonu z roku 1654 věnovaného Ferdinandem Arnoštem z Valdštejna a Marií Eleonorou z Valdštejna, rozenou z Rottaluzrekvírované za první světové války
Poledníkakantový pás, reliéf světce, městský znakPOŽÁREM ZRUŠEN R. 1869 PŘELIT JEST R. 1872 NÁKLADEM JEHO EXCELLENCE VYSOKORODÉHO PÁNA, PANA ARNOŠTA HRABĚTE Z WALDŠTEINŮ A WARTENBERGŮ KE CTI A CHVÁLE BOŽÍ. OD E. PAULA V ĆESKÉ LIPĚ80 cm282 kgPřelit z původního zvonu sv. Bartoloměje z roku 1654 věnovaného Ferdinandem Arnoštem z Valdštejna a Marií Eleonorou z Valdštejna, rozenou z Rottalu, odlit Mikulášem Löwem v Praze
Občanskýreliéf Anděla StrážcePO POŽÁRU DNE 8. ZÁŘI 1869 BYL TENTO NOVÝ ZVON NÁKLADEM OBČANŮ FARNOSTI BAKOVSKÉ A JINÝCH DOBRODINCŮ ROKU 1872 ULIT. E. PAUL Č. LIPA68 cm144 kg
Umíráčeklistová borduraČLOVĚČE POMNI † KDO JSI ULIL A. DIEPOLD V PRAZE 191127 cm24 kgPůvodní umíráček byl zavěšen roku 1730
Sv. Jan Nepomuckýreliéf sv. Jana NepomuckéhoS. JOHANN 183739 cm50 kgPůvodně z roku 1735 z chrámu sv. Barbory, přenesen 1791, přelit 1837neznámý

Okolí kostela

Obelisk Nejsvětější Trojice na náměstí

Oproti kostelu se nachází pozdně barokní fara z roku 1774. Jedná se o obdélnou, jednopatrovou hladkou stavbu.[3] Před severním průčelím kostela sv. Bartoloměje, resp. před farou, je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, která je kulturní památkou České republiky.[8] Na náměstí je umělecky hodnotý barokní bakovský sloup Nejsvětější Trojice, který je také kulturní památkou České republiky.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 16. 
  2. ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 109. 
  3. ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Bakov nad Jizerou /okr. Mladá Boleslav/, s. 31–32. 
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 140759 : Kostel sv. Bartoloměje, Bakov nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. ↑ a b c d e ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 2–17. 
  6. ↑ S.R.O, as4u cz. Svěcení zvonů pro Bakovsko. Město Bakov nad Jizerou [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Flipbook. www.bakovnj.cz [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-15]. Identifikátor záznamu 137009 : Socha sv. Jana Nepomuckého, Bakov nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  9. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-15]. Identifikátor záznamu 142431 : Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Bakov nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Okenní vitráž z kostela Sv. Bartoloměje.JPG
Autor: Daniel Hradiský, Licence: CC BY-SA 4.0
Okenní vitráž z kostela Sv. Bartoloměje v Bakově nad Jizerou