Kostel svatého Bartoloměje (Dobrovice)

Kostel svatého Bartoloměje
v Dobrovici
Dobrovický kostel sv. Bartoloměje z pohledu z Palackého náměstí
Dobrovický kostel sv. Bartoloměje z pohledu z Palackého náměstí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecDobrovice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
Farnostděkanství Dobrovice
Statusfarní kostel, děkanský
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost – děkanství Dobrovice
ZasvěceníBartoloměj
Architektonický popis
Stavební slohopožděná gotika, renesance
Výstavba15691571
Specifikace
Délka41 metrů
Šířka19 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Adresamezi ulicemi 9. května
a Za Kovárnou, Dobrovice
Kód památky20334/2-1533 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děkanský kostel svatého Bartoloměje v Dobrovici je renesanční v kombinaci s opožděnou gotikou[1] sakrální stavbou stojící na návrší nad náměstím[2] na místě tvrze, v jejímž areálu snad stál i předchůdce stávajícího kostela. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie

Goticko-renesanční síňové trojlodí nechal postavit v letech 15691571 Jindřich z Valdštejna. Masivní věž v ose západního průčelí, která zřejmě nahradila původní dřevěnou zvonici, doplnil v roce 1755 František Ignác Prée.[2] K větším opravám došlo v letech 18131814 a v roce 1941.[1]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Dobrovice.

Architektura

Letecký pohled na dobrovický kostel a jeho okolí

Exteriér

Kostel je síňový, trojlodní, s hranolovou masívní, jednopatrovou, na nároží bosovanou pozdně barokní věží, kterou podle návrhu Préea postavil polír J. Kytlice.[1] Má polygonální kněžiště má dva boční renesanční portály. Ke kněžišti na severu přiléhá obdélná kaple a sakristie. Okna s lomenými oblouky a kružbami.[2]

Interiér

Trojlodí je sklenuté valeně se stýkajícími se lunetami na 2x2 hranolové zkosené pilíře. Kněžiště je sklenuto jedním žebrovým křížem a paprsčitým závěrem. Sakristie je sklenuta dvěma poli křížové klenby. Na klenbách jsou malované renesanční a barokní znaky a květinový ornament se stuhami a věnci. V presbytáři jsou barokní znaky Valdštejnů z roku 1732, v lodi renesanční znaky z roku 1571 od malířů Kregera Karguse, A. Laňky a malíře K. Arnošta. Kruchta je zděná, na třech arkádách. Je podklenuta třemi kříži, s vyklenutým zábradlím a vestavěným malým korpusem varhan.[1]

Vybavení

Zařízení je většinou barokní. V pořadí nalevo od kruchty v severní boční lodi je novější oltář Kalvárie s původní barokní skupinou. Dílo je datované do období kolem roku 1730. Oltář sv. Barbory je barokní z období kolem roku 1740. Je na něm 14 původních sošek českých patronů. Figurální náhrobek je z roku 1599. Oltář sv. Jana Nepomuckého je sloupový, portálový z roku 1736. Honosná kazatelna s iluzívními záclonami, Salvátorem, reliéfem Krista na lodi a emblémy evangelistů je barokní z roku 1732. Jejím autorem je J. Jelínek z Kosmonos. Na severní straně se nachází malovaný rodokmen Fürstenberků z období po roku 1734. Hlavní oltář ze 2. poloviny 18. století je rámový, nesený anděly a s obrazem sv. Bartoloměje od Františka Barbieriho.[1]

Na jižní stěně chóru je trojdílný malovaný epitaf stavebníka kostela Jindřicha z Valdštejna s genealogií Valdštejnů z roku 1571 a 1608.[2] Pod ním se nachází barokní intarzovaná patronátní lavice z roku 1732. Rokokové pontifikální řezané křeslo je ze 2. poloviny 18. století. V jižní boční lodi je oltář sv. Antonína. Je portálový, sloupový z roku 1741. Oltář sv. Josefa, také v jižní boční lodi, je skříňový. Upraven byl v roce 1764 Václavem Parnekem. Je na něm čtrnáct sošek svatých pomocníků. Oltář Panny Marie byl přenesený roku 1775 ze zrušeného klášterního kostela v Jičíně. Je barokní, asi z období kolem roku 1740, s hodnotnou sochou Madony a andělů. Pochází též zřejmě z Jelínkovy dílny. Barokní lavice, které jsou na bocích vyřezávané do rozvilin a pásků, pocházejí asi z roku 1732. Varhany jsou rokokové, dvouvěžové, ze 2. poloviny 18. století. Křtitelnice je kamenná, klasicistní z roku 1786. V sakristii je barokní intarzovaná kredenc asi z roku 1730.[1]

Na hřbitovní zdi se nacházejí dva náhrobníky z 1. poloviny 19. století. Pozoruhodný je náhrobník W. Mrkoše († roku 1819) s reliéfem pozůstalých, kteří lkají nad zemřelým.[1]

Okolí kostela

Dobrovický kostel a fara z Kateřinské ulice

Před kostelem stojí barokní fara z roku 1709.[2] Fara je volná jednopatrová, hladká a uvnitř klenutá. Dále se před kostelem nachází socha Madony. Je rokokově zlacená a s reliéfem Zvěstování na soklu z roku 1762.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Dobrovice /Mladá Boleslav/, s. 270–271. 
  2. a b c d e DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 48–49. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-06]. Identifikátor záznamu 131158 : Kostel sv. Bartoloměje, Dobrovice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dobrovice, main square.jpg
Autor: Zdeněk Fiedler, Licence: CC BY-SA 3.0
Palackého náměstí v centru Dobrovic
Dobrovice nám severní fronta.JPG
Autor: Jindřich Běťák, Licence: CC BY-SA 3.0
Část severní fronty domů Palackého nám. v Dobrovici, cesta ke kostelu sv. Bartoloměje, jeho věž v pozadí