Kostel svatého Bartoloměje (Lipá)
Kostel svatého Bartoloměje v Lipé | |
---|---|
Zvonice a kostel sv. Bartoloměje v Lipé | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Litoměřice |
Obec | Třebenice |
Lokalita | Lipá |
Souřadnice | 50°30′43,69″ s. š., 13°55′29,11″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | litoměřický |
Farnost | Sutom |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost Sutom |
Zasvěcení | Bartoloměj |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | pozdní baroko |
Výstavba | 1788 |
Specifikace | |
Délka | 13,24 metrů |
Šířka | 8,6 metrů |
Umístění oltáře | na východ |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 42695/5-2192 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Bartoloměje v Lipé v okrese Litoměřice je pozdně barokní sakrální stavba stojící na malé vyvýšenině po západní straně silnice, která obcí prochází.[2] Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie
První písemná zmínka o kostelu je z roku 1352 a nachází se v registru papežského desátku, přičemž o patronátní právo se dělili majitelé vesnice. Podle odkrytého záklenku raně gotického portálu byl postaven již na přelomu třináctého a čtrnáctého století.[4] Jednalo se pravděpodobně od počátku o nevelkou bezvěžovou stavbu obklopenou hřbitovem s kamennou zdí. Roku 1788 proběhla důkladná pozdně barokní přestavba,[2] při které byl zbořen starý, nejspíše kvadratický presbytář, a nahrazen novým s půlkruhovým zakončením.[5] Neznámo kdy, byl opatřen sice nevzhlednou, ale poměrně trvanlivou omítkou brizolitového charakteru. Jedná se o tvrdou cementovou omítku. Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 kostel, stejně jako řada dalších objektů v obci, začal pustnout.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Sutom.
Architektura
Jedná se o obdélnou jednolodní stavbu s téměř čtvercovou lodí (6,72 × 6,14 metru[4]) a polokruhovým závěrem. Po jižní straně se nachází sakristie a po severní straně lodi je předsíň. Boční stěny, závěr i průčelí jsou hladké. Předsíň je s vpadlými poli a trojúhelným štítem. V západních nárožích jsou mohutné opěrné pilíře.[2] V průčelí je segmentově zakončené okno a zazděný. Obvodové zdivo lodi silné okolo 1,1 metru[4] je středověkého původu z poslední čtvrtiny třináctého století.[6]
Uvnitř je široký presbytář s neodsazeným oblým závěrem a plochým stropem. Triumfální oblouk je široký a polokruhový. V lodi je strop a prkenná kruchta s konvexně vyloženým středem. Po severní straně je pravoúhlý výklenek, ve kterém se nachází hrotitý vstup do čtvercové předsíně. Ta je sklenutá valenou klenbou s lunetami.[2] Sakristie má plochý strop. V její východní stěně je zazděný vchod do exteriéru.[7]
Zařízení
Hlavní oltář tvoří plochá dřevěná kulisa s iluzívně malovanými sloupy a zobrazením Boha Otce mezi anděly z počátku osmnáctého století. Jedná se o barokní práci s novodobým obrazem sv. Bartoloměje. Na brankách je dvojice kruhových, na dřevě malovaných obrázků z počátku 18. století. Je zde namalováno: Narození Páně, Klanění Pastýřů, Dvanáctiletý Kristus v chrámě a Madona. Barokní zpovědnice pochází ze druhé čtvrtiny 18. století. Obraz svatého Vincence Ferrerského je z poloviny 18. století. Sousoší Ukřižování s Maří Magdalénou je z první poloviny 18. století. Barokní krucifix a soška sv. Anny s Pannou Marií pochází z první poloviny 18. století.[2]
Okolí kostela
Kolem kostela je areál hřbitova, který je ohrazený kamennou zdí. Do ní je v koutě vetknuta hranolová, nízká, zděná zvonice se zaoblenými nárožími, která byla postavena nejpozději v roce 1788. Má polokruhově zakončený vstup a velká okna se stlačeným obloukem. Na střeše je pak osmiboká zvonička. Nedaleká socha sv. Jana Nepomuckého je s reliéfy svatého Floriána, svatého Josefa a svatého Matěje z poloviny 18. století.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 184–185.
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lipá /Litoměřice/, s. 262.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-17]. Identifikátor záznamu 154902 : Kostel sv. Bartoloměje, Lipá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Oltářík. Hrad Jakoubka z Vřesovic. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2015. 134 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 75. Dále jen Lehký, Sýkora (2015).
- ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 79
- ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 76
- ↑ Lehký, Sýkora (2015), s. 77
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele sv. Bartoloměje, Lipá (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve filiálním kostele sv. Bartoloměje, Lipá na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Lipá, kostel sv. Bartoloměje
- Kostel sv. Bartoloměje v Lipé na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“