Kostel svatého Bartoloměje apoštola (Otradov)

Kostel svatého Bartoloměje apoštola
Otradov, kostel 03.jpg
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecOtradov
Souřadnice
Další informace
Kód památky23510/6-934 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje apoštola je původně gotický farní kostel nacházející se na návrší v severovýchodní části obce Otradov. Areál kostela je ohraničen ohradní zdí s branou, uvnitř je i objekt kostnice. Jedná se o kulturní památku s rejstříkovým číslem ÚSKP 23510/6-934.

Historie

První písemná zmínka o kostele je z roku 1350, kdy se kostel uvádí jako farní a spadající pod biskupství litomyšlské (uváděn v obci Dolní Krouna, což byl dřívější název pro obec, v roce 1392 se objevuje v písemných pramenech již jako název vsi Otradov).

Počátky kostela se datují do raného 14. století, dle Líbala byl presbytář v první čtvrtině 14. století přistavěn ke starší lodi.[1] Jiné zdroje datují kostel již do 13. století.[2] K dalším přestavbám došlo v druhé polovině 14. století[1] a v období pozdní gotiky.

Další zaznamenané přestavby jsou až z 18. století, kdy byla vybudována nová báň v roce 1754, v roce 1789 byla postavena nová kruchta, která musela být již roku 1806 opravena. V roce 1839 byl odstraněn sanktusník.

V roce 1887 počal regotizovat kostel František Schmoranz starší, který u zdejšího kostela neudělal pronikavé puristické změny stavby, ale respektoval historický stav.

Popis

Jedná se o jednolodní kostel s pětibokým presbytářem a s výraznou hranolovou věží.

Presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru šestipaprskovou klenbou. Dalšími gotickými prvky jsou lomená okna, ve východním průčelí byla vytvořena v okně dřevěná trojlistá kružba, ostatní okna presbytáře mají kružby jednoduché, opět ze dřeva.

Obdélná, valeně zaklenutá sakristie navazuje k presbytáři ze severu, je s ním propojena okoseným sedlovým portálem. Plochostropá loď se otvírá do presbytáře asymetrickým lomeným vítězným obloukem.

V exteriéru presbytáře je pět výrazných, odstupňovaných opěráků se stříškou.

Věž kostela přiléhá k lodi z jihu.

Vlastnictví kostela a náboženské poměry

Kostel patřil dle prvních pramenů pod biskupství litomyšlské, avšak během 16. a počátkem 17. století v něm byly slouženy mše podobojí, neb roku 1620 přišel o faráře pod obojí a byl přičleněn nejdříve coby filiální k Hlinsku, poté ke Skutči a nakonec ke Krouně (1737). Rychmburské panství bylo silně protestantské, v soupisu dle víry z roku 1651 se uvádí 64 % nekatolického obyvatelstva. Po vydání Tolerančního patentu panovala na panství velká nejistota kvůli okamžitému přihlášení se mnoha obyvatel k helvetské víře. Dle zprávy rychmburského direktora Jiřího Tadeáše Krále chrudimskému krajskému úřadu z 3. prosince 1781 byly obavy z „uzurpování“ katolických kostelů nekatolíky, mj. i kostela v Otradově. Direktor proto požádal o 30 vojáků na ochranu katolických far.

Po rozdělení obcí k jednotlivým evangelickým sborům v roce 1782 se v Otradově přihlásilo k helvetskému vyznání 44 (40) rodin, celkem 213 lidí. Kostel sv. Bartoloměje zůstal katolický, v obci je ale i evangelický hřbitov.

Pověst

Kostel byl dle pověsti založen hutníky v „Kablaních“.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b LÍBAL, D. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. 1. vyd. [s.l.]: Unicornis, 2001. ISBN 80-901587-8-1. S. 312–313. 
  2. ZAP, K.V. Památky archaeologické a místopisné sv. I.. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1855. S. 173. 

Literatura

  • K. V. Zap (ed.): Památky archaeologické a místopisné sv.I. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1855, s. 173.
  • J. L. Píč (ed.): Památky archaeologické a místopisné, sv.XXI. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1905, 263-264.
  • Z. Wirth: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XVI, Politický okres Vysokomýtský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902. 6, s. 162-165.
  • D. Líbal: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. 1. vyd. Praha: Unicornis, 2001, s. 312-313. ISBN 80-901587-8-1.
  • R. Mikan: Stavitel František Schmoranz starší. Diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta,obhájena 2014.
  • L. Nekvapil: Náboženské poměry na Chrudimsku v 17. a 18. století. Diplomová práce, Univerzita Pardubice, obhájena 2010.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Otradov, kostel 01.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel v obci Otradov, Pardubický kraj
Otradov, kostel 03.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel v obci Otradov, Pardubický kraj
Otradov, kostel 05.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel v obci Otradov, Pardubický kraj
Otradov, kostel 06.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel v obci Otradov, Pardubický kraj