Kostel svatého Blažeje (Olomouc)

Kostel svatého Blažeje
Kresba kostela vytvořená v roce 1835 F. Domkem
Kresba kostela vytvořená v roce 1835 F. Domkem
Místo
StátČeskoČesko Česko
Základní informace
ZasvěceníSvatý Blažej
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Blažeje v Olomouci je zaniklý kostel stávající na Blažejském náměstí v Olomouci, původně kupecký dvůr.[zdroj?!]

Historie kostela

Moravský historik Gregor Wolný ve svých pracích Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert (1839) a Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften (1850) uvádí, že podle pověsti se jedná o nejstarší kostel v Olomouci, původně pohanský chrám měl být přetvořen v křesťanský svatostánek a vysvěcen sv. Metodějem.

Ve stejných pracích profesor historie na olomoucké univerzitě Karl Johann Vietz na základě podobnosti pilířů, vstupu a celkového pojetí stavby přirovnává kostel sv. Blažeje ke kostelu sv. Ruprechta ve Vídni, který měl být postaven za Karla Velikého.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1299, kdy je vzpomínán pustý mlýn „pod burgem kostela sv. Blažeje“ (sub burgo ecclesie sancti Blasii).

V období švédské okupace byl kostel s přilehlým hřbitovem využíván Švédy. První luteránská bohoslužba v kostele proběhla 22. června 1642.

V roce 1709 při požáru Olomouce byl kostel poškozen a v roce 1784 byl rozhodnutím moravskoslezského gubernia zrušen, poté byl využíván jako vojenské skladiště mouky. Demolice kostela byla provedena v roce 1839.

Podoba a vybavení kostela

půdorys kostela

Kostel měl půdorys nepravidelného sedmiúhelníku a délku 40 kroků. Podezdívku tvořily nepravidelně opracované skalní bloky. Kostel byl postaven na svažitém terénu náměstí, průčelí kostela bylo velmi nízké a dovnitř se vstupovalo po schodech. Klenbu podpíralo šest mohutných nepravidelně umístěných pilířů. Střední pilíř měl šířku 11 kroků. Kostel měl 11 gotických oken různé velikosti, okna sakristie a menší okna zasazená pod úrovní terénu.

Oltář kostela se nacházel naproti průčelnímu oknu, v průběhu bohoslužby proto věřící vůbec neviděli na kněze. Kromě hlavního oltáře bylo v kostele i sedm bočních oltářů Všech svatých, sv. Doroty, sv. Barbory, Maří Magdaleny, sv. Anny, sv. Bartoloměje a sv. Kříže.

Součástí kostela byla i krypta. Podlaha kostela byla vydlážděna cihlami, stěny kostela byly natřeny bílou barvou, gotická klenební žebra pak okrovou barvou.

Dodnes se zachovaly dva kostelní zvony:

První, 1000 kg vážicí zvon ulit v roce 1547 olomouckým zvonařem Františkem Illenfeldem, byl přemístěn do kostela sv. Filipa a Jakuba v Nových Sadech, kde je doposud. Menši zvon, vážicí 560 kg, ulit roku 1552 také Františkem Ilenfeldem, se nachází v kostele Všech svatých v Hradčovicích.[1]

Reference

  1. Proč mluví duchové na Blažejském náměstí starou švédštinou?. olomoucky.rej.cz [online]. 2017-08-29 [cit. 2020-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olomouc-kostel-sv-Blazeje-kresba.jpg
Autor: Kkominik, Licence: CC BY-SA 4.0
kresba kostela sv. Blažeje v Olomouci
Olomouc-kostel-sv-Blazeje-pudorys.jpg
Autor: Kkominik, Licence: CC BY-SA 4.0
Olomouc půdorys kostel sv. Blažeje