Kostel svatého Bonifáce (Liberec)
Kostel svatého Bonifáce v Liberci-Dolním Hanychově | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 Kostel sv. Bonifáce v Liberci-Dolním Hanychově | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký |
okres | Liberec |
Obec | Liberec |
Lokalita | Dolní Hanychov |
Souřadnice | 50°44′29,22″ s. š., 15°1′15,26″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | liberecký |
Farnost | děkanství Liberec-Rochlice |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost – děkanství Liberec-Rochlice |
Zasvěcení | Svatý Bonifác |
Datum posvěcení | 14. září 1919 |
Světitel | Josef Gross |
Architektonický popis | |
Architekt | Anton Möller |
Stavební sloh | secese |
Výstavba | 1915–1919 |
Specifikace | |
Délka | 32,5 metrů |
Šířka | 17 metrů |
Umístění oltáře | na jih |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Adresa | Ještědská ul. 460 08 Liberec VIII |
Oficiální web | stránky kostela |
Kód památky | 10309/5-5542 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Bonifáce v Liberci-Dolním Hanychově je sakrální stavbou postavenou v letech 1915–1919 varnsdorfským architektem a stavitelem Antonem Möllerem. Stylově se jedná o přechod mezi secesí a individuální modernou. Od 5. dubna 1994 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
V době výstavby kostela se jednalo o sakrální stavbu určenou pro německy mluvící obyvatelstvo obcí Dolní a Horní Hanychov, které mělo úctu ke sv. Bonifáci podobně jako ji mělo české obyvatelstvo ke sv. Václavovi. Vlastní stavbu prodloužily hospodářské problémy, které přinesla I. světová válka. V roce 1945 došlo k nucenému odchodu většiny německy mluvících obyvatel a kostel začal chátrat. Několikrát byla jeho existence dokonce ohrožena demolicí. K podstatné záchraně kostela došlo až na přelomu 20. a 21. století v důsledku snahy farníků a také za přispění vysídlených rodáků, kdy byly provedeny nejnaléhavější opravy.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Liberec-Rochlice.
Architektura
Jedná se o obdélný, jednolodní kostel, polygonálně uzavřený. Strop kostela je kazetový. Lavice pocházejí z doby výstavby kostela. Postranní věž má výšku 33 metrů. Kostel byl v roce 2013 opraven.
Bohoslužby
Kostel je v současnosti filiálním kostelem římskokatolické farnosti- děkanství Rochlice. V kostele se konají pravidelné mše svaté vždy v neděli v 8:00 a v úterý od 17:00 hodin.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-20]. Identifikátor záznamu 120322 : Kostel sv. Bonifáce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 32.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 241.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bonifáce na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele sv. Bonifáce, Liberec-Dolní Hanychov (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve filiálním kostele sv. Bonifáce, Liberec-Dolní Hanychov na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Dolní Hanychov, kostel sv. Bonifáce
- Kostel sv. Bonifáce v Liberci na webu Hrady.cz
- Vlastní web kostela svatého Bonifáce v Hanychově
- Web Římskokatolické farnosti – děkanství Liberec-Rochlice
- Kostel sv. Bonifáce Liberec Dolní Hanychov na webu Sdružení Historických sídel Čech, Moravy a Slezska
- Dny evropského dědictví v kostele sv. Bonifáce v Liberci Hanychově 10. září 2010 na webu Diecéze litoměřické
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Znak statutárního města Liberec. Ve stříbrném štítě mezi dvěma červenými věžemi červená hradební zeď s cimbuřím, prolomená branou. Brána je otevřená, se zlatými veřejemi na stříbrných závěsech a zpola spuštěnou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými špicemi. Každá věž má v přízemí otevřenou branku, nad ní střílnu a podlouhlé, křížem dělené okno, zakončuje ji špičatá stříška s červeným cimbuřím, zlatou makovicí a doprava vlajícím modrým praporkem. Na zdi nad branou visí modrý štít se stříbrným kolem (znak rodu Redernů), Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Liberec VIII-Dolní Hanychov. Kostel svatého Bonifáce, pohled z Ještědu.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: