Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Řenče)

Kostel svatých Cyrila a Metoděje
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Současný majitelŘenče
ZasvěceníCyril a Metoděj
Další informace
Kód památky11142/4-5052 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje se nachází v obci Řenče, jihozápadně od Plzně.[1] Byl postaven v letech 1869–1878 v pseudorománském slohu. Jedná se o nejvýznamnější stavbu v obci, která byla prohlášena kulturní památkou.

Historie

První myšlenka o možnosti vystavět kostel[2] v Řenčích[3] pochází podle pramenů z roku 1849. Jeden z místních občanů, Václav Spelina, s několika dalšími místními občany projednal možnost výstavby s českobudějovickým biskupem Josefem Ondřejem Lindauerem, který ji schválil. V roce 1864 byla zvolena stavební komise, která vybrala vhodné místo. Pražské místodržitelství vydalo v roce 1867 stavební povolení.

Základy kostela byly vyměřeny v roce 1869 a téhož roku byl položen základní kámen. Krovy byly zvednuty v následujícím roce a v roce 1871 byl na kostelní věži umístěn kříž. Zvonek z místní kapličky byl do kostela umístěn hned potom, co do báně v kříži byly umístěny staré spisy týkající se místních událostí.[4] V roce 1872 byly práce hrazené obcí[2] z finančních důvodů zastaveny. Další finanční prostředky se zajistily např. prodejem obecní pastoušky a kovárny, a také i díky tomu, že se podařilo získat peníze od okolních obcí. Poté práce na výstavbě chrámu pokračovaly. Ukončeny byly v roce 1878.

8. listopadu 1878 byl zvon, původně umístěný v kostelíku ve Vícově, slavnostně převezen do Řeneč a následující den byl do věže kostela zavěšen. Zvon byl z Vícova do Řeneč zapůjčen u příležitosti slavnosti posvěcení kostela, jak je opakovaně zdůrazňováno. Poté, 10. listopadu 1878, byl kostel, který je zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi, vysvěcen biskupem Františkem hrabětem ze Schönbornu za účasti Františka Příkosického, papežského tajného komořího a kaplana v Plané u Mariánských Lázní.

První pouť se konala v březnu 1879 a mši svatou sloužil přeštický děkan Emanuel Václav Řičák.[5][6] V roce 1897 byly do kostela zakoupeny staré, špatně fungující varhany, které byly následně využity k sestavení nových varhan.

Charakteristika a výzdoba kostela

Loď chrámu je 22 metrů dlouhá, 12 metrů široká, 12,5 metrů vysoká, o třech klenbách. Do kostela byl přenesen zvon a křtitelnice z kostelíka ve Vícově. Zvon je vysoký 0,77 m, má průměr 1 metr. Na hambalku je uveden letopočet 1722 a písmena p.M.I.p. Křtitelnice je barokní, dřevěná a na přední straně je umístěn znak kladrubského kláštera s písmeny I.S.M.C. (prelát Josef Sieber) s letopočtem 1748 a na boku je reliéf sv. Ambrože. ThDr. Petr Špelina[7] daroval na hlavní oltář obraz svatého Cyrila a Metoděje a na levý oltář obraz Panny Marie.

Současnost

Větších oprav se kostel dočkal v roce 1969, kdy byla nově pokryta věž kostela a v následujícím roce opravena střecha. Nicméně vzhledem k tomu, že se jeho stav zhoršoval, byl začátkem roku 1975 kostel okresním národním výborem pro nebezpečí zřícení uzavřen. V témže roce byl však svépomocí opraven, staticky zajištěn a zkolaudován.

V roce 1996 byla nově pokryta věž kostela mědí, osazen nový kříž, vsazena nová okna, vyměněny dveře a bylo nově omítnuto venkovní zdivo. V témže roce byl řenečský kostel rozhodnutím MK ČR pod č. j. 8087/94 prohlášen kulturní památkou. V roce 1997 se provedla výměna střešní krytiny (nahrazena taškami) a byly osazeny nové měděné okapové žlaby a svody.

V létě 2016 byla podepsána smlouva o převodu vlastnictví kostela z římskokatolické farnosti Blovice na obec Řenče. Nyní obec připravuje podklady k podání žádosti o dotaci na opravu kostela.

Odkazy

Reference

  1. Oficiální stránky obce Řenče [online]. Řenče: [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 
  2. a b FOUD, Karel; KAREL, Tomáš. Jižní Plzeňsko 1. - Historičko-turistický průvodce č. 12. Příprava vydání Zdeněk Procházka. první. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. 224 s. ISBN 80-86125-09-2, ISBN 9788086125091. OCLC 76629497 S. 115. 
  3. HOSTAŠ, Dr. Karel; VANĚK, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Přeštickém. Praha: Archaeologická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. 131 s. S. 131. 
  4. ŠPELINOVÁ, Andrea. Řenecké panství, obec a tvrz v proměnách staletí. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, 2017. 58 s. S. 24–28. 
  5. KOKOŠKOVÁ, Věra. Osobnosti Přešticka. třetí. vyd. Plzeň: František Spurný, APEX-ART, 2012. 117 s. ISBN 978-80-87600-03-0. 
  6. TEJČEK, Michal. Emanuel Václav Řičák (1824-1904) Dobrý kněz a hospodář. Redakce Věra Kokošková, Simona Ullspergerová. první. vyd. Přeštice: Město Přeštice a Dům historie Přešticka, 2014. 55 s. 
  7. ŠIMKOVÁ, Eva. 2. setkání rodáků obcí Řeneč a Plevňova 5. července 2010 [online]. Řenče: obec Řenče a Plevňov, 2010 [cit. 2019-09-21]. S. 3. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠPELINOVÁ, Andrea. Řenecké panství, obec a tvrz v proměnách staletí. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, 2017. 58 s. S. 24–28. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostel Rence 02.JPG
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: