Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Nebušice)
Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Nebušice |
Souřadnice | 50°6′42″ s. š., 14°19′31″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Cyril a Metoděj |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Nebušicích z let 1885–1886 stojí uprostřed obce.
Historie
Obec Nebušice pod duchovní správou Strahovského kláštera byla až do 19. století přifařena ke kostelu sv. Jana Nepomuckého v Šárce (v Dejvicích), z menší části k Liboci. Se vzrůstajícím počtem farníků kapacita kostelů a služba ex currendo nedostačovala. Z podnětu strahovského opata Vojtěcha Hrona měl být založen kostel v Nebušicích. P. Hron však zemřel roku 1879, a stavby se nedočkal. Plány projektu kostela podepsal stavitel Jaroslav Kuchta. Základní kámen byl položen ve výroční den úmrtí sv. Metoděje 6. dubna 1885 a vysvětil jej strahovský opat Zikmund Antonín Starý za přítomnosti šáreckého faráře Erasma Marčana. Téhož roku byl založen hřbitov. Stavba rychle pokračovala a roku 1886 byl kostel stavebně dokončen a vysvěcen. Nebušická farnost byla ustavena přenesením od kostela sv. Jana Nepomuckého, který dosud leží na území farnosti.
Od 1. září 2008 byly k nebušické farnosti připojeny Horoměřice, dosud spadající pod farnost v Úněticích.
Popis
Exteriér: Jednolodní kostel v novorománském slohu má délku 27,8 metru a šířku 10,19 metru. V západním průčelí je čtyřboká štíhlá věž na čtvercovém půdorysu, o výšce 38 metrů, s jehlancovou špicí mezi čtyřmi nárožními věžičkami, uvnitř se zvonicí, v níž byly roku 1886 umístěny dva zvony z dílny pražského zvonaře Arnošta Děpolda. Původní věžní hodiny dodal pražský hodinář Ludvík Heinz. Hlavní vchod do kostela je z jižní strany, druhý ze západní strany a třetím se vstupuje z kostela do sakristie. Nad presbytářem je ve střeše sanktusová věžička pro malý zvon.
Interiér byl vybaven jednotným novogotickým mobiliářem ze dřeva zdobeného polychromií a zlacením. Kazatelna, tři oltáře a sochy pocházejí z dílny pražského řezbáře Josefa Krejčíka.
- Hlavní oltář má novogotický retábl se čtyřmi sochami ve výklencích: uprostřed dvojice patronů kostela, v biskupském oděvu sv. Metoděj pravicí žehná a v levici drží misijní kříž, sv. Cyril v mnišské kutně drží staroslověnskou bibli. Po stranách jsou sochy sv. Zikmunda v oděvu burgundského krále a svatého Vojtěcha v kasuli, tito patroni byli vybráni na počest strahovských zakladatelů nebušického chrámu, opatů Vojtěcha Hrona a Zikmunda Starého.[1]
- Levý postranní oltář sv. Norberta má uprostřed novogotickou sochu sv. Norberta, nesoucího monstranci.
- Pravý postranní oltář zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie má sochu Mariinu. Vedle něj je na konzole stojící socha Srdce Ježíšova, pod ní křtitelnice z červeného mramoru, z něhož jsou vytesány i kropenky u vchodů.
Na vítězném oblouku namaloval Jan Heřman znak strahovského kláštera. Stěny presbytáře byly vymalovány iluzivní vzorovanou drapérií.
- Varhany zhotovil v roce 1886 pražský varhanář Karel Schiffner, bratr Jindřicha Schiffnera. [2]
U kostela stojí budova fary z roku 1887.
Duchovní správci
První
- Sarkander Josef Zedníček (1886-1903), do roku 1887 sídlil ve Střešovicích při kapli na Andělce.
- Václav Martin Váchal (1903-1910)
- Justin František Sedlák (1910- )
Současní
- Vavřinec František Borgiáš Zadražil O. Praem. (farářem do 14. října 2003; předtím farním vikářem ve Staré Boleslavi a administrátorem v Čelákovicích a Praze-Strašnicích, poté žil ve Strahovském klášteře; narozen 8. října 1927, na kněze vysvěcen 29. června 1958, zemřel 12. března 2007)
- Mgr. František Marek Míček O.Praem. (administrátorem od 15. října 2003 do 31. srpna 2013, narozen 1. května 1973, na kněze vysvěcen 29. června 1999)
- Jakub Karel Berka, O. Praem. (od 1. září 2013 do 30. listopadu 2018; předtím farářem ve Svatém Kopečku u Olomouce, od 1. října 2018 duchovním správcem u svaté Ludmily na Novém Městě (Praha 2)
- Bartoloměj Marián Čačík, O.Praem. (od 1. října 2018)
Související články
Odkazy
Reference
- ↑ Holub Bonifác Jan, Odkryté poklady. Praha 1893, s. 68
- ↑ Podlaha Antonín, Posvátná místa Králocvství českého I/V. Vikariát libocký, Praha 1911, s. 116-119 dostupné online
Literatura
- ̈HOLUB, Bonifác Jan: Odkryté poklady. Paměti děje- a místopisné vikariátu libockého Praha 1893, s.68-70
- PODLAHA, Antonín: Posvátná místa Království českého I., arcidiecéze pražská, V. díl Vikariát libocký. Praha 1911, s. 116-119
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Cyrila a Metoděje na Wikimedia Commons
- Fotografie kostela
- Pohlednice z roku 1900 s kostelem a farou v popředí
- Fotografie kostelních varhan
- Oficiální stránky farnosti Nebušice Archivováno 2. 3. 2019 na Wayback Machine.
- Farnost na stránkách pražské arcidiecéze
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích (Praha 6)