Kostel svatého Diviše (Horní Lhota)

Kostel svatého Diviše
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresZlín
ObecHorní Lhota
Souřadnice49°9′20,75″ s. š., 17°48′8,81″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézeolomoucká
DěkanátValašské Klobouky
FarnostHorní Lhota
Statusfarní kostel
ZasvěceníSvatý Diviš
Architektonický popis
Stavební slohbarokní architektura
Další informace
Kód památky19978/7-1906 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Diviše je barokní farní kostel, který stojí v obci Horní Lhota v okrese Zlín. Je kulturní památkou České republiky.[1] Kostel náleží pod římskokatolickou farnost Horní Lhota, děkanát Valašské Klobouky, Arcidiecéze olomoucká.[2]

Historie

Farní kostel svatého Diviše stojí ve svahu nad středem obce Horní Lhotě. Byl postaven kolem roku 1700 na místě původního dřevěného kostelíku z 15. století.[3] Kostel byl několikrát přestavován hlavně v 19. století (1808 a 1857–1872).[4][5] Kolem kostela je hřbitov ohrazen ohradní zdí.

Popis

Kostel je samostatně stojící jednolodní zděná omítaná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s trojbokým závěrem, s hranolovou věží u západního průčelí a sakristií na severní straně.[6] Fasády jsou hladké. Jižní fasáda je prolomena třemi okenními osami, okna mají segmentové záklenky, pravoúhlý portál bočního vchodu má pískovcové ostění s vytaženými rohy s kapkami. Severní fasáda má jedno okno se segmentovým záklenkem a obdélná sakristie má jedno pravoúhlé okno. V závěru je jedno okno se segmentovým záklenkem.

V ose západního průčelí je přistavěna hranolová věž s přístavkem na pravé straně, jímž vede vchod ke schodům věže. V ose věže je hlavní vstup do kostela s pravoúhlým pískovcovým portálem s vytaženými rohy s kapkami. Nad vchodem je návojová římsa a pod ní v nadpraží je vyryt letopočet: 1746. Korunní římsa na věži přechází v kordonovou římsu, která vodorovně člení věž, nad a pod ní je pravoúhlé okno. Ve zvonovém patře jsou v průčelí a bočních stranách velká zvonová okna v šambráně s půlkruhovým záklenkem, klenákem a návojovou parapetní římsou. Věž je zastřešena oplechovanou bání s makovicí a křížem. Loď má sedlovou střechu a nad kněžištěm je valbová střecha se sanktusníkem.

Interiér

Podvěží má valenou klenbu s výsečemi. Valená klenba výsečemi v lodi dosedá klenebními patkami na přízední polopilíře s římsovými hlavicemi. V kněžišti se výseče valené klenby dotýkají a jsou uzavřeny lunetami. Klenba nasedá na pilastry. Sakristie je zaklenuta plackou. Kruchta, která je podklenuta širokým obloukem, po stranách přechází do přízedních oratoří nesenými toskánskými sloupy.

Ve věži jsou zavěšeny dva zvony. Velký zvon z roku 1746 zdobí reliéf svatého Diviše. Druhý menší zvon byl zavěšen v roce 1827.[4]

Oltářní obraz žehnajícího svatého Diviše původně pocházel z velehradského kláštera. Při převozu byl vážně poškozen. Malíř Joža Uprka v roce 1902 podle původního obrazu namaloval nový, který je zavěšen nad menzou hlavního oltáře.[7]

Varhany

V roce 1908 byly v kostele varhany o osmi rejstřících. V roce 1928 instalovány nové varhany o jednom manuálu a deseti rejstřících od varhanáře Jaroslava Juříka z Uherského Brodu. Traktura byla pneumatická, vzdušnice kuželková.

Dispozice:
Manuál:Pedál:
1. Principál 8´
2. Bordon 8´
3. Vox coelestis 8´
4. Aeolina 8´
5. Oktáva 4´
6. Dublet 2´		1. Subbas 16'
2. Cellobas 8´
zdroj:[8]

V roce 2006 provedl prostějovský varhanář Vladimír Grygar generální opravu varhan.[9] Po opravě mají varhany elektropneumatickou i rejstříkovou trakturu a deset rejstříků. Rozsah manuálu C-g3, pedálu C-d1 (27 znějících tónů).[8]

Dispozice:
Manuál:Pedál:
1. Principál 8´
2. Bourdon 8´
3. Gamba 8´
4. Vox coelestis 8´
5. Oktáva 4´
6. Kryt 4´
7. Superoktáva 2´
8. Mixtura 1´		1. Subbas 16'

2. Cellobas 8´

Spojky:

M/P (piston)

Pevné kombinace:Piano, Mezzoforte, Forte, Pleno+ vypínač pod manuálem

zdroj:[8]Pomocné zařízení:
Tremolo (piston)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-27]. Identifikátor záznamu 130775 : kostel sv. Diviše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ O farnosti. www.farnosthornilhota.cz [online]. [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Nápadný kostel, nenápadná zřícenina hradu • vychodni-morava.cz [online]. [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Památky v obci: Horní Lhota. www.horni-lhota.cz [online]. [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Horní Lhota (okr. ZL) – kostel sv. Diviše. www.turistika.cz [online]. [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Detail dokumentu - G0517548. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ REDAKCE. V Horní Lhotě objevili poklad. Zlínský deník. 2014-02-11. Dostupné online [cit. 2023-02-27]. 
  8. ↑ a b c SOCHORA, Pavel. Varhany v děkanátech Vsetín a Valašské Klobouky. S. 29–31. is.muni.cz [online]. MASARYKOVA UNIVERZITA, 2009 [cit. 2023-02-26]. S. 29–31. Diplomová práce. Dostupné online. 
  9. ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostel Divise.JPG
Autor: Pavel Langer, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: