Kostel svatého Ducha (Praha)

Kostel svatého Ducha
v Praze na Starém Městě
Závěr kostela svatého Ducha v Praze na Starém Městě
Závěr kostela svatého Ducha
v Praze na Starém Městě
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťStaré Město
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČeská církevní provincie
DiecézeArcidiecéze pražská
Statusfarní kostel
ZasvěceníDuch svatý
Architektonický popis
Architektneznámý
Stavební slohgotika
Typ stavbykostel
Další informace
AdresaDušní, Praha 1-Staré Město
UliceDušní a Elišky Krásnohorské
Kód památky38205/1-33 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Ducha na Starém Městě v Praze v Dušní  ulici je gotická jednolodní stavba z 2. čtvrtiny 14. století, využívaná jako římskokatolický farní kostel. Kostel je zasvěcen svatému Duchu. Od roku 2015 kostel využívá také Arménská apoštolská církev v České republice.

Historie

Kostel svatého Ducha
Kostel svatého Ducha a nedaleká Španělská synagoga v roce 1912, v době asanace

Kostel původně stál vedle benediktinského kláštera Božího Milosrdenství, který vznikl spolu s tímto chrámem. Za husitských válek byly jeho budovy rozprodány, ale později byl kostel obnoven.

Zanikl na konci 16. století, kdy přešel klášter pod správu benediktinek od sv. Jiří na Pražském hradě. Kostel ale posléze získává farní status, konvent již nebyl obnoven. Na konci 17. století dochází k rozsáhlým opravám a barokní přestavbě po požáru (1689). Tato oprava nakonec trvala do roku 1691. Architekta přestavby neznáme, uváděn je pouze stavitel Petr Ehrhard.

Na začátku 19. století proběhla oprava sakristie. V souvislosti s touto stavební úpravou došlo i k navýšení věže nad sakristií. Roku 1833 byl vztyčen sanktusník. Dále proběhly drobné opravy fasády, oken, krovu apod. Roku 1888 byly instalovány nové varhany.

V průběhu asanace Starého Města bylo zpevněno podloží kostela a objeveny zbytky starší zástavby. Dále byla stržena stará sakristie a nahrazena novou.[1] Do tohoto kostela, který stál nejblíže Židovskému městu, museli za vlády Ferdinanda I. docházet Židé na katolická kázání. Až v roce 1785 byla zrušena jejich povinnost platit tzv. Glöckelgeld, což byl poplatek za zvonění proti mračnům a povodním.[2]

Výzdoba

Interiér kostela

Dnešní podoba interiéru kostela pochází převážně z 18. století. Vybavení bylo po roce 1780 doplněno o prvky ze zrušených okolních kostelů. Dále se v kostele nacházejí oltáře sv. Otýlie a oltář Nejsvětějšího Srdce Páně, oba z 18. století. Další oltáře, sv. Judy Tadeáše a sv. Vavřince, pocházejí také z 18. století.[1] Oltářní obraz sv. Josefa vytvořil Jan Jiří Heinsch. Nachází se zde též sousoší Pieta (ze 14. století), které sem bylo přesunuto ze zrušeného kostela svatého Kříže Většíhobývalém klášteře cyriaků[3]. Pochází snad z okruhu Mistra týnského ukřižování. Za husitských válek bylo silně poškozeno, uraženy obě hlavy a Kristova chodila. V roce 1627 nalezeny všechny části v sutinách. Roku 1628 restaurována, ve 20. století odstraněny barokní nátěry. Dále se zde nachází pozdně gotická socha sv. Anny (začátek 16. století) a dvě busty sv. Vojtěcha. Dále jsou na stěnách zavěšeny obrazy posledního soudu a na protější straně obrazy z legendy sv. Václava

Před kostel byla instalována kamenná socha sv. Jana Nepomuckého od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, jež původně stála na náměstí Curieových.[2]

Zajímavosti

Pietě Panny Marie ze zrušeného kláštera cyriaků byla zasvěcena 29. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674–1690.

Odkazy

Reference

  1. a b Petr Vlček a kol. Umělecké památky Prahy Staré Město, Josefov, Academia 1996, Praha, ISBN 80-200-0563-3, str. 61
  2. a b ŠKODA, Eduard. Pražské svatyně. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-098-5. S. 180. 
  3. EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. - kapitola Farní chrám sv. Ducha někdy s panenským klášterem Benediktinek, s. 465–470. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Staré Město sv. Duch int 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Staré Město, interiér kostela sv. Ducha
Staré Město sv. Duch 6.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Staré Město, kostel sv. Ducha
Krizenecky02.jpg
V období před první světovou válkou byly bourány oblasti východní části ghetta. Bourání bloku domů v okolí kostela sv. Ducha a Španělské synagogy.