Kostel svatého Erharda (Tatrovice)

Kostel svatého Erharda
v Tatrovicích
Kostel sv. Erharda v Tatrovicích
Kostel sv. Erharda v Tatrovicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresSokolov
ObecTatrovice
Souřadnice
Kostel sv. Erharda
v Tatrovicích
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariátsokolovský
FarnostChodov
Užívánípříležitostné
ZasvěceníErhard z Řezna
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
Kód památky37366/4-718 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Erharda (též jako svatého Erharta)[1] je filiální, v minulosti farní kostel římskokatolický kostel v Tatrovicíchokrese Sokolov. Od roku 1963 je areál kostela, včetně přilehlé Olivetské kaple, Božích muk i brány ohradní zdi, chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

Pohled na jižní stěnu

Kostel patří mezi nejstarší kostely v regionu. Pochází pravděpodobně z poloviny 13. století. Německá vlastivěda z roku 1898 uvádí dokonce 12. století, kdy svatostánek nechal údajně postavit jeden z rodu Unruherů. Tvrzení se však opírá o nedatovanou listinu. Tatrovice v té době náležely k loketskému panství. Unruherové se na Loketsku usadili až na počátku 15. století, a proto je nutno časový údaj vnímat jako chybný. Kostel je tak skutečně doložen až roku 1356.[3] V roce 1352 byl zmiňován jak plebánie.[4] Původně se jednalo nejspíš o větší kapli. Ta byla do současné podoby dostavěna roku 1555, kdy byla k původnímu objektu přistavěna loď a zaklenut pravoúhlý presbytář. Barokní úprava kostela je nejspíš z první poloviny 18. století. V té době byl kostel vybaven barokním inventářem a byla postavena barokní kaple Olivetské hory.[5]

V roce 1627 došlo k přidělení farního kostela k Jindřichovicím a farní kostel v Tatrovicích se stal filiálním, kde se sloužily mše jen v neděli a o svátcích. Fara zůstala prázdná, později do ní byla přemístěna malá místní škola. Ve staré farní kronice se uvádí, že obyvatelé Tatrovic měli po dlouhou dobu těžkosti s obsazením farnosti. Teprve v roce 1782 zde opět byl farář. Město Loket jako sídlo panství převzalo patronát nad kostelem. V témže roce byly u příležitosti nového vysvěcení kostela provedeny větší opravy kostela a fary. Rozsáhlejší opravy kostela a fary se prováděly roku 1872, v roce 1873 byl nově vyzdoben oltář. Při menších opravách střechy a vybílení vnitřku kostela v roce 1925 byla zavedena elektřina a provedena vnitřní elektroinstalace.[6][pozn. 1]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva, obec Tatrovice téměř zanikla a kostel postupně chátral. Oprav se kostel dočkal v letech 2004 až 2005. Byla provedena celková rekonstrukce kostela, opravena byla šindelová střecha kostela. Upraveno bylo i bezprostřední okolí kostela včetně rekonstrukce jižního schodiště a došlo k obnově interiéru objektu.[5]

Architektura

Jednolodní orientovaný kostel byl raně gotickou stavbou. Současná barokní podoba kostela je z roku 1555. V sakristii při severní straně se nacházejí dvě pole křížové hřebínkové klenby. Loď je plochostropá a původně byla vybavena dřevěnými kazetami. Tříramenná dřevěná kruchta je nesena vyřezávanými sloupky. Kostel nemá opěrné pilíře. Na střeše dominuje sanktusová věž s barokní cibulovou bání s dvouramenným křížem na vrcholu. Druhá menší vížka se nachází nad presbytářem.

Před hlavním západním průčelím je čtvercová předsíň se stříškou krytou šindelem. V podélných stěnách lodi kostela jsou dvojice obdélných oken, z nichž výše položená mají vitráže. Rovněž okno do presbytáře je vitrážované. Na jižní stěně lodi kostela je dřevěný krucifix s polychromovanou vyřezávanou sochou Ukřižovaného Ježíše Krista. Kricifix je kryt malou šindelovou stříškou.[3][5]

Interiér

V presbytáři se nachází hlavní barokní portálový oltář z poloviny 18. století. Původně zde stála socha sv. Erharda. Boční oltářní sochy náležely sv. Janu Nepomuckému a sv. Janu Křtiteli. Současná výzdoba neodpovídá původnímu stavu a zejména v průběhu 20. století docházelo k častým změnám. Zajímavá je kamenná křtitelnice z roku 1701 a barokní lavice z období kolem roku 1700. Dva protějškové tabulové oltáře pocházejí z konce 18. století. Na epištolní straně je obraz Korunování Panny Marie z období kolem roku 1780. Hodnotnou řezbářskou prací z první poloviny 18. století je socha svatá Anny. Ze stejného období je soška Panny Marie s Ježíškem. Z konce 18. století je socha sv. Vendelína. Zajímavým dílem z konce 18. století je olejomalba Křížové cesty. Původní varhany v kostele jsou prvně zmíněny roku 1762. Současné varhany sestavil varhanář Andreas Peter roku 1912.[3]

Zvony

Před první světovou válkou měl kostel 4 zvony. Dva byly ve velké věži, další v malé věži. Nejmenší zvon, umíráček, byl zavěšen roku 1892 do kapličky, předtím však od roku 1782 visel ve staré škole. Za první světové války byly všechny zvony rekvírovány.[6] Jako první byl roku 1916 rekvírován zvon z roku 1650.[3] Zbývající zvony potkal stejný osud v roce 1917.[6] Tři zvony[pozn. 2], které jsou nyní v kostele, pocházejí z roku 1925.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. Kroniku obce Tatrovic sepsal Richard Günther s využitím údajů ze Zemského archivu v Lokti, Zemského archivu v Praze, Pozemkových knih ze zámku v Jindřichovicích, Spolku pro dějiny Němců v Čechách a farních knih kostela.
  2. V kronice obce Tatrovic jsou uváděny zvony čtyři.

Reference

  1. [ Archivováno 3. 9. 2016 na Wayback Machine. Abecední seznam svatých. www.svaty.estranky.cz [online]. [cit. 2016-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-03.  Archivováno 3. 9. 2016 na Wayback Machine. Abecední seznam svatých]
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-25]. Identifikátor záznamu 149280 : kostel sv. Erharta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 755–758. 
  4. GNIRS, Anton. Topographie der historischen und Kunst-Denkmale in Böhmen von der Urzeit bis zur Mitte des XIX. Jahrhunderts. XLIII, der politische Bezirk Elbogen. Praha: Verlag der deutschen Gesellschaft und Künste für die tschechoslovalische Republik, 1927. 362 s. Dostupné online. Kapitola Dotterwies, s. 45. (německy) 
  5. a b c d Tatrovice - kostel sv. Erharda [online]. [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  6. a b c GÜNTHER, Richard. Kronika obce Tatrovice. [s.l.]: Obec Tatrovice, 1934. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Tatrovice kostel Sv. Erharda (3).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Tatrovice kostel Sv. Erharda (5).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: