Kostel svatého Fabiána a Šebestiána (Liboc)

Kostel svatého Fabiána a Šebestiána
	Kostel svatého Fabiána a Šebestiána
Místo
Stát	Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Liboc
Souřadnice	50°5′13,38″ s. š., 14°19′44,05″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	Česká církevní provincie
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Vikariát	Druhý pražský vikariát
Farnost	Římskokatolická farnost u kostela sv. Fabiána a Šebestiána Praha-Liboc
Status	Kostel
Zasvěcení	Fabián a svatý Šebestián
Datum posvěcení	20. října 1844
Architektonický popis
Stavební sloh	Románský, empír
Typ stavby	kostel
Výstavba	původní kostel snad 992, dnešní podoba z roku 1842
Specifikace
Stavební materiál	kámen, zdivo
Další informace
Ulice	Libocká
Kód památky	40513/1-1505 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Praze-Liboci se nachází v ulici Libocká. Původně byl románský, nově je vystaven klasicistně v letech 1842-1844.

Historie

Vesnice Liboc (villa Lubocz) byla spolu s jinými darována klášteru benediktinů v Břevnově již v zakládací listině z roku 993^[1]; listina je však falzem ze 12. století, odráží tedy situaci té doby. Analogicky k dalším vsím tohoto kláštera je tedy pravděpodobně, že kostel byl postaven v době románské. Dosvědčily to četné archeologické nálezy raně středověkého osídlení z blízkosti kostela a z klášterního dvora^[2]. Také zasvěcení kostela sv. Fabiánovi a sv. Šebestiánovi je pro období od konce 11. do 1. poloviny 13. století typické.

Podle nespolehlivých zpráv Václava Hájka z Libočan měl být kostel založen již roku 992 knížetem Boleslavem II. na místě, kde pohanský pán Hradoboj z Ruzyně nechal zabít kněze a misionáře Prostivoje. Následujícího roku měla být celá ves Liboc i s kamenným kostelem předána břevnovskému klášteru.

Roku 1421 pražská obec Liboc břevnovskému klášteru odňala a v kostele začali působit utrakvističtí kněží. Po rekatolizaci dal kostel někdy mezi lety 1651–1685 obnovit nejvyšší purkrabí Bernard z Martinic a duchovní správa kostela připadla nejdříve faráři kostela Matky Boží před Týnem a následně františkánům u kostela Panny Marie Sněžné.^[3]

Vlastní farnost vznikla v Liboci až roku 1702. Libocký farář zprvu spravoval také Bohnice, úkolů na něj kladených však bylo příliš, a tak se roku 1738 Bohnice od libocké farnosti odloučily. I tak k libocké farnosti v následujících desetiletích přináležela Ruzyně, Nebušice, Vokovice, Veleslavín, Řepy, Bílá Hora, Stodůlky, Košíře a Motol. Od konce 18. století se sice okrsek libocké farnosti začal zmenšovat, přesto však kapacita kostela přestávala vystačovat. Kostel byl navíc vlhký a tmavý, protože jeho podlaha se nacházela pod úrovní terénu.^[4]

Farář František Lampa proto nechal vypracovat plány nového kostela, který by místo dosavadních 250–300 pojal 620 věřících. Roku 1842 byl starý kostel úplně zbourán a na jeho místě začal stavitel Karel Brusta stavět kostel nový. Oltářní obraz namaloval Josef Vojtěch Hellich a varhany vyhotovil pražský varhanář Gartner. Nový kostel byl vysvěcen v neděli 20. října 1844.^[5] Zároveň byl zrušen přilehlý hřbitov, který byl přeložen na nový hřbitov u Hvězdy.

Roku 1958 byl kostel zapsán do seznamu kulturních památek.^[6]

Současnost

Farní kostel a budovu fary převzali roku 1996 do své správy pražští karmelitáni, kteří je dali adaptovat. V 90. letech byla také rekonstruována sousední budova bývalých jeslí pro Domov Svaté rodiny mentálně postižených osob, jimž slouží dosud.

Galerie

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Libocký kostel, nad hladinou Libockého rybníka
Interiér kostela

Odkazy

Reference

↑ Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae, edidit Gustav Fridrich. Praha 1912, s. 348
↑ Olmerová 1982, s. 45-86
↑ PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Liboc, fara, s. 45–47.
↑ Podlaha (1911), s. 47–50.
↑ Podlaha (1911), s. 50–51.
↑ Národní památkový ústav. Databáze MonumNet [online]. [cit. 2011-08-27]. Dostupné online.

Literatura

Helena OLMEROVÁ: Raně středověké sídliště v Praze 6 - Liboci. in: Archaeologica Pragensia 3, 1982, s. 45-86.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Fabiána a Šebestiána na Wikimedia Commons
Stránky libocké farnosti
Historie kostela Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Exteriér kostela si je možno prohlédnout ve 3D v aplikaci Google Earth nebo na stránce modelu Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine..

[1] Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae, edidit Gustav Fridrich. Praha 1912, s. 348

[2] Olmerová 1982, s. 45-86

[3] PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Liboc, fara, s. 45–47.

[4] Podlaha (1911), s. 47–50.

[5] Podlaha (1911), s. 50–51.

[6] Národní památkový ústav. Databáze MonumNet [online]. [cit. 2011-08-27]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály