Kostel svatého Františka Serafinského (Kamenice)

Filiální kostel svatého Františka Serafinského
Kostel svatého Františka Serafinského v Kamenici
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Praha-východ
Obec	Kamenice
Souřadnice	49°53′54,98″ s. š., 14°34′58,72″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	pražská
Vikariát	jílovský
Farnost	Říčany u Prahy
Status	filiální kostel
Zasvěcení	svatý František Serafinský
Datum posvěcení	26. září 1797
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko rokoko
Výstavba	1797
Další informace
Adresa	Kamenice, Česko Česko
Kód památky	36188/2-2075 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Kamenice)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filiální kostel svatého Františka Serafinského v Kamenici se nachází v zámeckém parku severozápadně od zámku Kamenice. Přesné stáří kostela není známo; na základě podoby kněžiště v podobě apsidy je považován za původně románský nebo raně gotický. Kostel prošel řadou úprav, nejzásadnější přestavby, které kostelu vtiskly dnešní podobu, proběhly v druhé polovině 18. století a na konci 19. století. Kostel je od roku 1966 spolu se zámeckým areálem chráněn jako kulturní památka.^[1][2]

První písemná zmínka o kostele a kamenické farnosti pochází z roku 1352 z registru papežských desátků v říčanském děkanátu. Prvním písemně doloženým plebánem byl roku 1364 Jiří, po jehož rezignaci byl plebánem Havel z Ledče, který zde působil do roku 1407. Řada dalších plebánů zde sloužila až do husitských bouří, během kterých samostatná kamenická farnost zanikla. Stavební plány z roku 1702 na obnovu fary jsou dodnes uchovány v archivu pražského arcibiskupství. Krátce zde pobýval člen jezuitského řádu Bohuslav Balbín z Vorličné.^[3]

Roku 1763 přešlo kamenické panství do majetku Pražského arcibiskupství. Za arcibiskupa Viléma Florentina knížete Salm-Salm roku 1797 byl kostel barokně přestavěn. Během přestavby došlo ke zvýšení a sklenutí stropu v hlavní lodi, rozšíření oken a přistavění sakristie. Slavnostní vysvěcení obnoveného kostela proběhlo 26. září 1797.

Kamenické panství patřilo pražskému arcibiskupství až do roku 1859, kdy pražský arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu panství směnil s velkoprůmyslníkem baronem Ringhofferem za statek Hodkovice u Břežan. Roku 1898 probíhala poslední přestavba podle návrhu architekta Jiřího Stibrala. Ve stejné době Jiří Stibral upravil pro rodinu Ringhofferů zámek Kamenice, zámek Štiřín a zámek Olešovice a postavil rodinnou hrobku Rinhgofferů. Kostel patřil spolu se zámkem rodině Ringhofferů až do konce druhé světové války, kdy byl jejich majetek zkonfiskován.

První rekonstrukce kostela proběhla v letech 1938–1940, kdy byly znovu odkryty fresky, přemalované během přestavby roku 1898. Druhá rekonstrukce proběhla v letech 2000–2002.^[1]

Kostel je přístupný veřejnosti při pořádání bohoslužeb a v rámci Noci kostelů.^[4]

Původní podoba kostela byla přestavbami zcela změněna, pouze z polokruhového zakončení kněžiště je možné usuzovat, že původní kostel byl postaven v románském nebo raně gotickém stylu. Hlavní loď kostela je klenuta valenou klenbou s výsečemi nad okny. Kněžiště je klenuté křížovou klenbou bez žeber, uprostřed zploštělá. Uprostřed klenby je vymalováno hebrejské jméno Jehova v nebeské záři spolu s hlavami andílků. Klenba lodi je vymalována malbou s motivem Mojžíše na hoře Sinaj. Oltář z 18. století v hlavní lodi kostela je v barokním stylu s prvky empíru. Samotný oltář je v podobě tumby s vydutými boky, uprostřed kartuše s motivem beránka. Na oltáři uprostřed eucharistický svatostánek s motivem kalicha se svatozáří, po stranách voluty s anděly a nad celým oltářem novější obraz svatého Františka Serafinského.^[5][6]

K severnímu boku lodi byla přistavěna mariánská kaple čtvercového půdorysu. Kaple je klenuta plochou klenbou, na níž je vymalován v nebeské záři s andílky mariánský monogram. V kapli se nachází malý barokní oltář s iluzivní malbou. Barokní fresky vznikly okolo roku 1750, jsou dílem belgického malíře G. Doveria^[7], který se podílel na malířské výzdobě kaple zasvěcené Panně Marii na zámku Štiřín. Při východní stěně mariánské kaple se nachází empírový náhrobek arcibiskupa Viléma Florentina, knížete ze Salm-Salm (10. května 1745 – 14. září 1810). Krypta se nachází přímo pod mariánskou kaplí; podle dochovaného monogramu s letopočtem „F.M.I.G.D.S. A. 1753^[1]“ a fragmentem rodového erbu byla krypta připravena pro předchozího majitele kamenického a dobřejovického panství barona Jana Kašpara Güntera ze Sterneggu.^[1]

Dominantou západního průčelí je hranolová věž, kde se nachází dva zvony. První zvon čtyř evangelistů svatého Matouše, svatého Marka, svatého Lukáše a svatého Jana je z konce 15. století. Druhý zvon vytvořil dvorní pražský zvonař Karel Bellmann v první polovině 19. století. Na zvonu je německý nápis „Gegossen in Prag von Karl Bellmann 1834“. Na severní straně věže je menší válcová schodišťová věž, která vede na dřevěný kůr s funkčními varhanami, které pocházejí z roku 1883 a byly vyrobeny rakouskou firmou Rieger Orgelbau.

Okolo kostela se nacházel hřbitov, který byl proměněn v zámecký park. Do dnešních dnů připomíná zrušený hřbitov kamenný kříž s tělem ukřižovaného Ježíše Krista jihozápadně od kostela. Pomník nechal vztyčit arcibiskup Salm v roce 1810. Na podstavci bývala deska s nápisem „Poněvadž na tomto místě ještě kosti v Pánu zemřelých osadníků odpočívají, proto jejich knížecí milost Vilém Florentin Salm-Salm, kníže arcibiskup pražský, tento kříž postaviti dal, aby nábožní křesťané pro upamatování na své předky Otče náš a Zdrávas nábožně se pomodlili L.P. 1810.“^[8] 

Empírový náhrobek byl postaven roku 1827 ve stylu římské edikuly. Štít náhrobku je zdoben reliéfem arcibiskupské insignie (mitra, krucifix, berle). Pod frontonem římsa s vejcovcem. V obdélníkovém poli pod římsou je symbolická postava víry s křížem.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Františka z Assisi na Wikimedia Commons