Kostel svatého Františka Xaverského (Bělá u Děčína)

Kostel sv. Františka Xaverského
v Bělé u Děčína
Závěr kostela z farské zahrady (r. 2021)
Závěr kostela z farské zahrady (r. 2021)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecDěčín
LokalitaBělá
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostBělá u Děčína
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Bělá u Děčína
ZasvěceníFrantišek Xaverský
Architektonický popis
ArchitektJan Václav Kosch
Stavební slohpozdní baroko
Výstavba17871788
Specifikace
Délka29 m (loď + presbytář)
Šířka12,7 m (loď),
3,5 m (sakristie)
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaDružstevní ul., Bělá u Děčína
Oficiální webstránky farnosti
Kód památky25767/5-4104 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Františka Xaverského v Bělé u Děčína je pozdně barokní sakrální stavbou v Děčíně X. Je farním kostelem římskokatolické farnosti Bělá u Děčína.[1] Stojí na místě původní kapličky.[2] Byl postaven v letech 1787-1788 od pozdně barokním severočeským stavitelem Janem Václavem Koschem,[3] z finančních prostředků náboženského fondu. Po roce 1946, kdy byl vysídlen poslední německý farář Ernst John, duchovní správa kostela připadla pod farnost Děčín-Pomokly. V letech 1960-1961 došlo k znovuzastřešení kostela a opravě věže. Náklady na opravu v hodnotě 100 tisíc Kčs hradil stát. V následujícím období loď kostela sloužila jako depozitář vybavení jiných kostelů, např. kostela sv. Václava v Rozbělesích. Poté nastal úpadek. Střecha začala prosakovat a byla poškozena klenba lodi. Barevné okenní tabulky byly rozbity.[4] K výrazné obnově kostela došlo až po roce 2000. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[5]

Architektura

Průčelí v roce 2014 (před opravou)
Průčelí a bok v roce 2021

Kostel je jednolodní, obdélný. Má užší, trojboce uzavřený presbytář a nízkou sakristii po jižní straně. Na západní straně nad průčelím kostela je hranolová věž. Hlavní průčelí je tříosé s mělkým středním rizalitem a lizénami. Portál průčelí je obdélný a v jeho nástavci je latinský nápis a chronogram 1787. Nad polokruhovou vzdutou římsou je v průčelí oválné okno. Boční osy kostela jsou s lizénovým rámcem, nikou a obdélnými okny. Na štítu se nacházejí sochy Panny Marie, sv. Floriána a sv. Václava. V bočních fasádách lodi i presbytáře jsou pouze segmentově zakončená okna a v ose severní stěny je segmentově zakončený portál.

Presbytář má plochou klenbu s fabionem a pilastry s klasicistním dekorem. Loď kostela má zaoblená nároží a je kryta plochou rákosovou klenbou s lunetami. Na stěnách kostela jsou dvojice pilastrů a obíhající římsa. Kruchta spočívá na dvou pilířích a je vyložená do chrámové lodi.[3]

Vybavení

Interiér je většinou barokní a pochází převážně z 18. století. Hlavní oltář je pseudobarokní. Byl na něm obraz Krista utišujícího bouři na jezeře od E. Brendela z roku 1930, dnes je zde obraz křtícího sv. Františka Xaverského z roku 2006. Kazatelna je raně barokní s novějšími obrazy evangelistů a Krista – Dobrého pastýře.

Varhany

V historii byla v bělském kostela řada varhanních nástrojů. Původně zde byl malý pozitiv z Litoměřic, který byl později prodán do Saska. Poté byl do kostela v Bělé nainstalován 3. července 1792 Antonínem Rutschem pozitiv z kaple Panny Marie Pomocné z Kostomlat pod Milešovkou. Tento nástroj roku 1793 nástroj zdobil a mramoroval děčínský truhlář Cajetan Windrich.

Těleso pozitivu, vestavěného do zábradlí kruchty, pochází z dílny varhanáře Ch. Standfusse. Vestavěný hrací stůl měl původně dvě klaviatury a pozitiv byl součástí šestnáctirejstříkových varhan, které postavil v roce 1735 v kostele sv. Vavřince v Kostomlatech mistr Ch. Standfuss. Vzdušnice měla 6 rejstříků.

V květnu 1864 byl nástroj přestavěn F. Müllerem, který přepracoval principál dvoustopý na čtyřstopý, dodal novou kopulu a flétnu a přistavěl pedál se dvěma rejstříky. Zhotovil také dvě nové klaviatury a v roce 1884 varhany ještě opravil. K roku 1882 je zaznamenána menší oprava, která se uvádí, že varhany mají dva manuály.

Dne 13. prosince 1904 byly varhany rozebrány jako již starý nástroj a 16. prosince byl postaven nový nástroj o sedmi rejstřících. Ten pocházel z továrny pražského varhanáře Schiffnera. Jeho prospektové píšťaly byly rekvírovány roku 1918 pražským varhanářem Josefem Urbanem. Když došlo v období komunistické totality k postupné devastaci kostela, byly Schiffnerovy varhany odvezeny na Slovensko. Zachovala se pouze skříň barokního Standfussova pozitivu bez píšťal v zábradlí kruchty.

Dne 16. srpna 1993 byly na kůr bělského kostela převezeny a uskladněny rozebrané varhany z kostela sv. Prokopa v Javorech. Do tamního kostela po léta zatékalo, narušený dřevěný strop hrozil zřícením a úplným zničením varhan na kůru. Přesto již byly varhany poničené a poškozené, hlavně nejhlubší pedálové píšťaly a zatékáním rozpadlé mosazné dráty na abstraktech. Tyto jednomanuálové mechanické varhany se zásuvkovou vzdušnicí z roku 1885 jsou dílem Jindřicha Schiffnera z České Lípy. Mají pět rejstříků manuálových a jeden pedálový.[2][6]

Historie po roce 2000

Oprava a aktivity v období 2000-2010

V roce 2000 byla zahájena renovace věže a krovu kostela. Oprava věže byla ukončena koncem roku 2001. Věž byla nově obedněna, pokryta břidlicí a měděným plechem. V roce 2004 byla dokončena první fáze obnovy kostela – byly vyměněny shnilé trámy krovu, krov byl chemicky ošetřen a v dalších letech dostal kostel novou krytinu. Fasáda i výmalba kostela jsou sice dosud poničené, ale do kostela přestalo zatékat.

V roce 2006 učitelka na děčínském gymnáziu Táňa Altová namalovala a věnovala kostelu nový oltářní obraz. V témže roce zde vystupovaly pěvecké sbory z Pirny a z Děčína, dále ženský pěvecký sbor z České Kamenice a skupiny Altamira z Prahy a Drumsala z Děčína.

Od roku 2007 firma Natura zdarma čistí okapy kostela. Proběhl literární pořad věnovaný barokním kázáním (R. Vašinka, M. Sládek). V roce 2008 byl kostel po dlouhých desetiletích opět připojen na elektrickou síť. Firma pana Pištěka provedla novou elektroinstalaci. Práce zaplatil farní úřad v Podmoklech za přispění sbírek ze mší svatých v Bělé. Vysekání elektriky darem provedla firma Jan Musil – MeDoZa. Konaly se zpěvy ve stylu komunity Taizé. Proběhl koncert dětského flétnového sboru Hyperion spolu s ženským pěveckým sborem z České Kamenice a Jílovským komorním pěveckým sborem. V roce 2009 Dušan Cintula z Bělé darem zrestauroval sochu Panny Marie. Sponzorsky byl opraven i prasklý klenák v kostelní lodi.

Opravy v období po roce 2010

Od roku 2010 se zde koná Noc kostelů. V roce 2010 byla opatřena sakristie novými okapy a svody. V roce 2011 zasponzoroval V. Grešík rozpadající se zábradlí a schodiště do sakristie. Práce provedl kameník a kovář Jan Pokorný. Dne 17. dubna 2010 se v kostele konala první svatba od roku 1946. V sobotu 19. května 2012 vietnamská komunita ze severních Čech slavila zpívanou mši svatou. Mši celebroval vietnamský kněz Franziskus. V roce 2013 zhotovil truhlář Petr Zámiš darem nové členité okno do sakristie. V období 2013-2014 proběhla rekonstrukce padajícího stropu, kdy musely být vyměněny zetlelé ramenáty, přibity nové latě a provedena omítka. Restaurátorem byl Daniel Kyler. V roce 2014 na věži kostela bylo instalováno automatické odbíjení času, sponzorované V. Grešíkem. Dílo provedla firma Boroko z Brodku u Přerova.[4]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Bělá u Děčína.

Okolí kostela

Farní budova v Bělé u Děčína

Poblíž kostela stojí pozdně barokní přízemní fara (čp. 74/1). Je obdélná, s obytnou mansardovou střechou. Členěná je obdélnými okny a portálem s uchy.[3] Postavena byla v roce 1789. Fara je od roku 1997 obývána správcem bělského kostela K. Steinem.

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 19–20. 
  2. a b STEIN, Karel. Program Noci kostelů 29. května 2015 [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné online. 
  3. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 254. 
  4. a b STEIN, Karel. Kostel sv. Františka Xaverského v Bělé. Bělá u Děčína: vl. náklad, 2015. 3 s. Kapitola 1-3. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-25]. Identifikátor záznamu 136902 : Kostel sv. Františka Xaverského. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. SVOBODA, Štěpán. Varhany a varhanáři v České republice – Děčín X - Bělá, kostel sv. Františka Xaverského [online]. 2002-20015 [cit. 2015-05-04]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kostel sv. Františka Xaverského, Bělá u Děčína, 01.jpg
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel sv. Františka Xaverského, Bělá u Děčína, průčelí a bok v roce 2021
516BěláKostelW.jpg
Autor: Juniperbushman, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel sv. Františka Xaverského, Bělá u Děčína, 04.jpg
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel sv. Františka Xaverského, Bělá u Děčína, závěr kostela z farské zahrady v roce 2021
515BěláFaraW.jpg
Autor: Juniperbushman, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: