Kostel svatého Františka Xaverského (Opařany)
Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech | |
---|---|
Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech | |
Místo | |
Stát | Česko |
Okres | Tábor |
Obec | Opařany |
Souřadnice | 49°23′41,65″ s. š., 14°29′1,47″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | česká římskokatolická |
Provincie | Čechy |
Diecéze | českobudějovická |
Zasvěcení | František Xaverský |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1732-1735 |
Další informace | |
Kód památky | 31869/3-4945 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Jezuitský klášter Opařany) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech je barokní kostel, původně součást jezuitského kláštera v obci Opařany, okres Tábor. Kostel je jako součást zámeckého areálu chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
První kostel
Na místě původní zchátralé tvrze dala majitelka panství Opařany, vdova Františka hraběnka Slavatová rozená z Meggau, založit jako svou fundaci kostel podle plánů Matěje Velse. Jeho základní kámen byl položen 17. dubna 1657, po dokončení v roce 1658 byl zasvěcen sv. Františkovi Xaverskému a jeho duchovní správu fundátorka svěřila jistebnickému faráři a jezuitům z koleje v Jindřichově Hradci. [2]. Kostel měl tři oltářeː hlavní byl zasvěcen sv. Františku Xaverskému (s jehož relikviemi byla v Opařanech pořádána od roku 1650 procesí a zázraky uzdravení zapisovány do pamětní knihy) a postranní oltáře sv. Josefa a svaté Františky Římské (křestní patronky fundátorky). K témuž kostelu byly roku 1666 zvenčí přistavěny kaple Panny Marie Svatohorské a sv. Ignáce.[3]
Ves Opařany i s kostelem zakoupili od Slavatů roku 1681 jindřichohradečtí jezuité. V roce 1717 zde pražští jezuité z novoměstské koleje zahájili velkorysou stavbu koleje s rezidencí (po sekularizaci nazývanou zámek) a velikost stávajícího kostela nedostačovala, snad ani výzdovba nesplňovala jejich představy. V roce 1732, tedy pět let poté, co byl klášter dokončen, došlo k úplné demolici kostela. Zachována zůstala kamenná deska s nápisem DIVO FRANCISCO XAVERIO SACRUM s letopočtem 1658, vezděná pak do stěny nového chrámu a obraz sv. Františka Xaverského, který namaloval František Zmíček z Jindřichova Hradce, Obraz v době Podlahova soupisu památek visel nad hlavním oltářem.[4]
Druhý kostel
Autorstvím návrhu nového kostela jezuité pověřili jednoho z nejslavnějších architektů té doby, Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel podle jeho projektu zde byl vystavěn v letech 1732 až 1735 jako zmenšená kopie kostela svatého Klimenta v pražském Klementinu. Tři travé stlačené plackové klenby pokrývá freska Apoteózy sv. Františka Xaverského s mapou Asie. V interiéru jsou barokní oltáře, na hlavním oltáři sochy čtyř českých patronů, na oltáři sv. Jana Křtitele obraz světce od Ignáce Raaba.
Krypta pod kostelem sloužila k pohřbům zdejších jezuitů.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1999-2011 na opravu památky čerpáno 10 610 000 Kč.[5]
rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
částka | 900 | 700 | 1 100 | 1 200 | 1 100 | 1 500 | 1 400 | 485 | 400 | 990 | 270 | 270 | 295 |
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-08-14]. Identifikátor záznamu 143414 : Klášter s kostelem sv. Františka Xaverského. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hejna 1885, s. 58-63
- ↑ Antonín Podlaha-Eduard Šittler, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres Milevsko. Praha 1898, s. Hejna 1885, s.
- ↑ Podlaha-Šittler 1898, s. 130
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103.
Literatura
- HEJNA Josefː Paměti statků: Opařanského, Podbořského, Dobronického a Stadleckého. Tábor 1885
- PODLAHA Antonín–ŠITTLER Eduard, Soupis památek historických a uměleckých v království českém, politický okres Milevsko. Praha 1898, s. 130-132.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Františka Xaverského v Opařanech na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“