Kostel svatého Františka z Assisi (Anežský klášter)

Kostel svatého Františka z Assisi
Klášterní kostel svatého Františka
Klášterní kostel svatého Františka
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťStaré Město
LokalitaNa Františku
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČechy
Diecézearcidiecéze pražská
Statusklášterní kostel
ZasvěceníFrantišek z Assisi
Datum posvěcení1234
Architektonický popis
Stavební slohpozdně románský a raně gotický
Typ stavbydvojlodní kostel
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo, dřevo
Další informace
AdresaKlášterská 779/1
Praha 1-Staré Město
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Františka z Assisi v areálu Anežského kláštera vznikl jako jeden z prvních objektů a nejvýznamnější kostel kláštera. Původní románsko-gotické dvojlodí kostela sv. Františka se dochovalo jen torzovitě a bylo novodobě dostavěno (běžně nebývá přístupno). Podle kostela dostala svůj název okolní lokalita – Na Františku.

Historie

Závěr kostela sv. Františka
Klášterní kostel svatého Františka (v pravé části snímku. Vyšší budova vlevo s věžičkou je kostel sv. Salvátora)

Klášterní kostel sv. Františká měl původně netradiční asymetrickou dispozici dvoulodního kostela o třech klenebních polích v každé lodi. Je to především kostel sv. Františka, na němž je nejvíce patrné pro první etapu výstavby kláštera typické míšení pozdně románských a gotických prvků.

K hlavní lodi přiléhala jen jižní loď, zatímco na severní straně stála budova konventu. Toto uspořádání bylo pravděpodobně z funkčních důvodů – aby klarisky mohly vstupovat přímo z dormitáře na tribunu. Podle řeholních předpisů se nemohly sestry jakkoliv stýkat s veřejností, a proto bylo potřeba jim vyhradit zvláštní místo, kde mohly odděleně, nerušeně poslouchat bohoslužbu. O dřevěné tribuně dnes svědčí zachovalý portál v severní zdi a zároveň okno do presbytáře v místě vítězného oblouku.

Konvent klarisek a kostel sv. Františka byly otevřeny v den vstupu královské dcery Anežky do řádu 25. března 1234.[1] V letech 12341238 je doložena korespondence mezi Anežkou a sv. Klárou a papežem Řehořem IX. V roce 1237 udělil papež klášteru řadu významných privilegií.[1]

Presbytář kostela sv. Františka a minoritský konvent

K východní části hlavní lodi kostela byl připojen podélný presbytář o dvou klenebních polích a pětibokém závěru. Podle řádových předpisů byl přístupný pouze bratřím, proto byl jižní zdí, u které byl atypicky umístěn oltář, připojen k mužskému konventu. V nově postaveném presbytáři sv. Františka byly nalezeny odlišné kamenické značky od první etapy, které dokládají příchod nové huti do Prahy v této fázi výstavby.[2] Klenební pole byla oddělena jednoduchými oblými příporami, ukončenými kalichovými hlavicemi, z nichž pokračovala klenební žebra hruškovcového profilu do svorníku s florálním motivem. Místnost byla osvětleny velkými okny s jednoduše profilovanou kružbou a ve spodní části závěru se nacházelo několik výklenků.

V době panování Karla IV. došlo k rozsáhlým stavebním úpravám celého areálu kláštera. Dřevěná tribuna v hlavní lodi kostela sv. Františka byla nahrazena kamennou a osazen byl profilovaný portál v západním průčelí. K nejkvalitnějším detailům patří štíhlý portál v jižní stěně presbytáře kostela s plným tympanonem, na kterém se dochovaly stopy původní červené a modré polychromie.

Po roce 1978, kdy byl celý klášterní komplex prohlášen za Národní kulturní památku, byly jednotlivé objekty kláštera postupně zpřístupňovány. Jako poslední byl zrenovován kostel sv. Františka, a to roku 1986.[3]

Reference

  1. a b P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, 2. vydání, Libri, Praha, 2011, str. 508
  2. SOUKUPOVÁ, Helena. Anežský klášter v Praze. Praha: Odeon, 1989. S. 98. 
  3. Bývalý Anežský klášter Na Františku na http://stovezata.praha.eu. stovezata.praha.eu [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-06. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Anežský klášter sv. František.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Anežský klášter
KapleAnklaster.JPG
Presbytář kostela sv. Františka v Anežském klášteře