Kostel svatého Františka z Assisi (Brno)
Kostel svatého Františka z Assisi | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Brno-město |
Obec | Brno |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | brněnský |
Farnost | Brno-sv. Janů |
Zasvěcení | František z Assisi |
Datum posvěcení | 17. července 1606 |
Světitel | František z Ditrichštejna |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Další informace | |
Adresa | Brno |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Františka z Assisi je zaniklý římskokatolický chrám v Brně. Byl součástí areálu tamního původního kapucínského kláštera, který se nacházel na předměstí.
Historie
Brněnský klášter byl nejstarším kapucínským konventem na Moravě a druhým nejstarším v českých zemích. Řád přivedl do Brna olomoucký biskup, kardinál František z Ditrichštejna, který byl jejich velkým podporovatelem. Bratři začali stavět svůj klášter na předměstí před hradbami, pravděpodobně v místech před Měnínskou bránou, i když některé prameny dům situují před bránu Židovskou. Stavba konventu s kostelem byla zahájena 4. dubna 1604 vztyčením kříže a postupovala velmi rychle. Již o dva roky později, 17. července 1606, posvětil kardinál Ditrichštejn kostel svatého Františka z Assisi. S největší pravděpodobností se jednalo o jednolodní bezvěžový kostel, který měl typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem a dlouhým odsazeným pravoúhlým kněžištěm. V roce 1609 byla v kostele vysvěcena boční kaple Panny Marie. Roku 1642 došlo ke konsekraci dvou bočních oltářů svatého Antonína Paduánského a blahoslaveného Felixe z Cantalice. O rok později poprvé obléhali město Švédové, kteří kapucínský areál využívali k ubytování svých důstojníků, neboť byl mimo dostřel děl na Špilberku. Po jejich odchodu se řádoví bratři na krátký čas vrátili. Když v roce 1645 Švédové táhli k Brnu podruhé, nechal velitel města Louis Raduit de Souches strhnout všechny budovy před městskými hradbami až do vzdálenosti 600 kroků. Tento osud tedy postihl i kapucínský klášter s kostelem.[1]
Kapucíni v Brně zůstali a již na začátku 50. let 17. století si postavili přímo ve městě, tedy uvnitř hradeb, nový klášter s kostelem Nalezení svatého Kříže.[1]
Reference
- ↑ a b FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri , 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 183–184.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“