Kostel svatého Františka z Assisi (Jihlava)
Kostel svatého Františka z Assisi | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina |
Okres | Jihlava |
Obec | Jihlava |
Souřadnice | 49°23′53,44″ s. š., 15°35′22,27″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | jihlavský |
Farnost | Jihlava-sv. Jakub |
Zasvěcení | František z Assisi |
Datum posvěcení | 29. srpna 1632 |
Světitel | Filip Fridrich Breuner |
Zánik | 1989 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Další informace | |
Adresa | Jihlava, ul. Komenského |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Františka z Assisi je zaniklý římskokatolický chrám v Jihlavě. Byl součástí areálu tamního kapucínského kláštera, který se nacházel v centru města, na nároží ulic Komenského a Divadelní, v místě dnešního Horáckého divadla.
Historie
Kapucíni do Jihlavy přišli začátkem 30. let 17. století, základní kámen kláštera s kostelem byl položen v srpnu 1631. Stavba postupovala velmi rychle a chrám byl již 29. srpna 1632 vysvěcen olomouckým světícím biskupem Filipem Fridrichem Breunerem. Součástí kostela byla také kaple Panny Marie a svatého Josefa. Jednolodní bezvěžový kostel svatého Františka z Assisi měl typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem a dlouhým odsazeným pravoúhlým kněžištěm. V roce 1741 byla v chrámu zbudována oratoř, roku 1756 nová krypta. Klášter byl za josefinských reforem v roce 1787 zrušen, o čtyři rok později se z něj stala soukenická manufaktura a z kostela skladiště. Celý areál byl v roce 1850 přestavěn na městské divadlo. V bývalém kostele byl zřízen sál a chrám, původně ustoupený od uliční čáry, získal nové předstoupené novorenesanční městské průčelí.[1] Další úpravy probíhaly v následujících desetiletích, po druhé světové válce ale objekt nebyl příliš udržován a v 80. letech 20. století se nacházel v havarijním stavu. Divadlo, tedy bývalý klášter s kostelem, bylo v roce 1989 uzavřeno a téměř celé zbořeno – zachováno zůstalo pouze novorenesanční průčelí do ulice Komenského. Původní projekt nové budovy od podniku Stavoprojekt, nesoucí se v duchu socialistických staveb nerespektujících své okolí, byl zavržen. V architektonické soutěži nakonec zvítězil návrh skupiny architektů s postmoderní fasádou. Nové Horácké divadlo bylo v místě zaniklého kláštera otevřeno v roce 1995.[2]
Reference
- ↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 356–357.
- ↑ HŮRKOVÁ, Ludmila. Horácké divadlo [online]. Theatre-architecture.eu [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“