Kostel svatého Havla (Úhošťany)
| Kostel svatého Havla v Úhošťanech | |
|---|---|
 Pohled od jihovýchodu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Kadaň |
| Lokalita | Úhošťany |
| Souřadnice | 50°21′16,12″ s. š., 13°15′31,24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Kadaň |
| Status | filiální kostel (do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Úhošťany) |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách |
| Současný majitel | farnost – děkanství Kadaň |
| Zasvěcení | svatý Havel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | počátek 14. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 37099/5-804 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Havla je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Havlovi v Úhošťanech v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel, jehož současná podoba vychází z barokních úprav ve druhé polovině 18. století, stojí v severní části vesnice na rozcestí silnice z Kadaně do Brodců a do Kojetína. Hřbitov okolo kostela se používal až do roku 1861.
Historie
Kostel v Úhošťanech vznikl na počátku 14. století a v roce 1352 je uváděn v seznamech papežských desátků. Během husitských válek byl těžce poškozen a obnovy se dočkal až ve druhé polovině 15. století. Věž v jižním průčelí byla přistavěna až v roce 1626 a úpravami prošla ještě v letech 1726 a 1891. V letech 1772 až 1775 proběhla barokní přestavba a sakristie byla přistavěna až v roce 1782. Ve druhé polovině 20. století kostel nebyl udržován a zchátral. Opravy započaly až v roce 1999 obnovou krovu a střechy, později byla opravena podlaha z pískovcových desek a ubourány opěrné pilíře na jižní straně.[2]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Úhošťany; od roku 2013 na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň.
Popis
Kostel je obdélný, jednolodní s presbytářem a sakristií na východní straně. Původní vstup do kostela býval ve zdi v místech, kde stojí věž. Dnes je kostel přístupný ze západní strany malou předsíní zaklenutou plackovou klenbou. Průčelí předsíně je zdobeno pilastry a nad dveřmi je umístěn znak města Kadaně. Začíná v ní schodiště na západní dřevěnou oratoř. Další oratoř u jižní zdi kostelní lodi je přístupná točitým schodištěm ve věži. Plochostropou kostelní loď osvětlují velká oblouková okna. Presbytář je vydlážděn přírodními placáky a v jeho jižní zdi je zasazen malý sanktuář. Sakristie je zaklenuta křížovou klenbou s hřebínky. Okénko v severní zdi má pískovcové ostění a chrání ho esovitá kovaná mříž. Vstup do sakristie z jižní strany je zazděný. Věž v jižním průčelí má bedněné zvoniční patro a je zastřešena routovou střechou s trojúhelníkovými štíty. Střechu ukončuje osmiboký sanktusník se špicí.[2]
Vybavení
Vnitřní vybavení kostela je pseudorománské. Zachovala se barokní křtitelnice z roku 1699, socha svatého Vojtěcha z první poloviny 18. století v presbytáři a socha Panny Marie z roku 1727 v chrámové lodi. Zvon ve věži pochází z roku 1575. Součástí oltáře bývala gotická socha Madony z období 1380–1400, která je uložena v Oblastním muzeu v Chomutově.[2]
Ve věži je umístěn hodinový kyvadlový stroj z počátku 17. století. Býval natahován klikou jednou denně a poháněl ciferník na jižním průčelí bedněného patra věže. K odbíjení hodin sloužil bronzový cimbál umístěný spolu s malým zvonem v Lucerně.[3]
Okolí kostela
Zrušený hřbitov okolo kostela je obehnán částečně dochovanou hřbitovní zdí. Na západní straně kostela stávala fara zbořená v roce 1974.[4] V jeho severní části roste Úhošťanská lípa chráněná jako památný strom.[5] Na návsi pod kostelem stojí sousoší Panny Marie Immaculaty se svatým Floriánem a svatým Šebestiánem z roku 1717.[6] Severovýchodně od kostela, u domu čp. 63, stojí boží muka a na západní straně roste u silnice památný strom Svatohavelská lípa.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 149001 : Kostel sv. Havla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Úhošťany, s. 72–77.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Úhošťany, s. 4. Dále jen Binterová (1998).
- ↑ Binterová (1998), s. 6.
- ↑ Úhošťanská lípa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2015-03-08]. Dostupné online.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1985, roč. 17, čís. 2, s. 59.
- ↑ Svatohavelská lípa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2015-03-08]. Dostupné online.
Literatura
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Úhošťany, s. 134.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: