Kostel svatého Havla (Čečelice)

Kostel sv. Havla v Čečelicích
Kostel sv. Havla v Čečelicích (pohled ze silnice)
Kostel sv. Havla v Čečelicích
(pohled ze silnice)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMělník
ObecČečelice
Souřadnice50°17′38,17″ s. š., 14°37′7,59″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostČečelice
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Čečelice
Zasvěcenísvatý Havel
Architektonický popis
ArchitektMarek Antonín Canevalle
Stavební slohbaroko
Výstavba1694–1711
Specifikace
Délka25,5 metrů
Šířka13 metrů (s věží 17 metrů)
Umístění oltářena severovýchod
Stavební materiálkámen, cihly, zdivo
Další informace
AdresaKonětopská ul., Čečelice
Kód památky15827/2-1294 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Havla v Čečelicích je barokní sakrální stavba. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie

Obec se poprvé připomíná roku 1252, v té době již kostel stál uprostřed návsi. Původní románský kostel pochází z 1. třetiny 13. století. Postavila jej doksanská stavební huť. Z tohoto původního kostela se zachovala hranolová věž se dvěma sdruženými okénky nad sebou a s tribunou, dále část obvodového zdiva, které bylo použito při přestavbě kostela na konci 17. století. Stavba přežila husitské i třicetiletou válku, zřejmě byla při obnovách po nich upravována. V letech 1694–1711 ji nahradil nový kostel podle projektu Marka Antonína Canevalleho. Nový kostel byl postaven kolmo na osu starého. V 19. století byl kostel upraven.[3] Stavba prošla v 90. letech 20. století opravou.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Čečelice.

Architektura

Průčelí čečelického kostela
Bok kostela v Čečelicích
Vchod od závěru kostela

Kostel je neorientovaný a presbytář je postaven směrem k severu. Stavba je jednolodní, obdélná. Má užší obdélný trojboce ukončený presbytář. Hranolová věž pozůstalá ze starého kostela stojí u západního boku nové stavby. Ve spodních částech bez oken, zvonové patro s velkými, půlkruhovitě zaklenutými okny. Končí zděnou helmicí, obklopenou cimbuřím na korunní římse. Po severní straně lodi je čtvercová předsíň. Průčelí má tři osy a je s plochým středním rizalitem. Průčelí je členěno pilastry a lizénovými rámci. V rizalitu je obdélný portál s rozeklaným štítem a okno se segmentovým záklenkem. V boční osách průčelí jsou pravoúhlá vpadlá pole a niky. Štít je křídlový do trojhranu, členěný pilastry a oválnými okny v rámci s uchy a splávkovou římsou. Na bočních fasádách jsou lizénové rámce a polokruhová okna.[3]

Presbytář je sklenut křížovou klenbou. V závěru je kostel sklenut valenou klenbou s lunetami. V lodi je plochá rákosová klenba a v podvěží je klenba valená.[3]

Zařízení

Zařízení kostela pochází převážně z 2. poloviny 17. století a z doby okolo roku 1700. Hlavní oltář je portálový, raně barokní ze 2. poloviny 17. století. Jsou na něm sošky sv. Václava a sv. Jiří. Oltářní obraz pochází z 19. století. Levý boční oltář z období kolem roku 1700, s velkolistým akantem, je zasvěcen sv. Šebestinovi. Protější oltář sv. Rocha, zdobený akantem se stuhou, je také z období kolem roku 1700. Oltář sv. Jana Nepomuckého je raně barokní ze 2. poloviny 17. století. Je na něm barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Oltář Piety se sochou Piety, která je uprostřed dvou andělů, pochází ze 3. čtvrtiny 18. století. Kazatelna, zdobená boltcovým ornamentem, je ze 2. poloviny 17. století. V kostele se nachází znakový náhrobník z roku 1619.[3]

Okolí kostela

Kostel je obklopen bývalým hřbitovem, severně od něj fara. Východně od obce je barokní výklenková kaple, která je obdélná, členěná pilastry a ukončena segmentovým štítem. Zde se nachází zlidovělá soška sv. Jana Nepomuckého. V obci nad pramenem je novější výklenková kaple Panny Marie. Na návsi se nachází socha sv. Václava z roku 1912. V obci je také železný kříž z roku 1835, který stojí na kamenném podstavci.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 37. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 126340 : Kostel sv. Havla, Čečelice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Čečelice /Mělník/, s. 177. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Čečelice, kostel sv. Havla.JPG
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Havla v Čečelicích. Okres Mělník, Česká republika.