Kostel svatého Havla (Liběchov)
Kostel svatého Havla v Liběchově | |
---|---|
Kostel sv. Havla v Liběchově | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Mělník |
Obec | Liběchov |
Souřadnice | 50°24′26,06″ s. š., 14°26′48,87″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | Liběchov |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost Liběchov |
Zasvěcení | svatý Havel |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1738–1741 |
Specifikace | |
Délka | 31 metrů |
Šířka | 19,5 metrů |
Umístění oltáře | na severovýchod |
Stavební materiál | kámen, cihly a zdivo |
Další informace | |
Adresa | Pražská ul., Liběchov |
Kód památky | 38800/2-1339 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Havla v Liběchově v okrese Mělník je barokní sakrální stavba[2] stojící ve vyvýšené poloze nad křižovatkou v centrální části městečka. Kostel má neobvykle působivou čelní fasádu a dvouramenné schodiště s barokní sochou sv. Antonína Paduánského.[3] Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[4]
Historie
Kostel sv. Havla byl postaven v letech 1738–1741,[3] patrně architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem Jana Petra Molitora z roku 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. století byl kostel upravován.[2]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Liběchov.
Architektura
Kostel je obdélný s příčnou lodí. Má obdélný, trojboce ukončený presbytář se čtvercovou sakristií a předsíní s oratořemi v patře. Na hlavním průčelí nese vysoký sloupový řád s na koso postavenými hlavicemi zvlněnou římsu. V ose vstupního průčelí je vstupní portál, nad ním obdélné okno s polokruhovým záklenkem, v trojúhelném štítě je erb stavebníků z rodu Pachtů z Rájova. Nad průčelím je štít s volutovými zdmi a úseky atiky po stranách. Štít je členěný vpadlými vykrajovanými poli a ukončený rozeklaným římsovým útvarem. Na bočních fasádách jsou pilastry, lizénové rámce a obdélná, segmentově ukončená okna.[2]
Presbytář je zaklenut plackovou klenbou a konchou. Příčná a hlavní loď je sklenutá plackami. Sakristie a předsíň je sklenutá osmibokou kupolovitou klenbou. Oratoře jsou otevřené do příčné lodi a presbytáře. Mají zdobené balkónové útvary a jsou také sklenuty plackami. Na sloupech je vysazena tříramenná kruchta, která má páskovou a mřížkovou výzdobu poprsní zdi.[2]
Celý interiér je vyzdoben převážně freskami J. P. Molitora z roku 1741.[3] Fresky jsou v presbytáři: andílci a Nejsvětější Trojice s andílky. V křížení je ve fresce architektura kupole a ve cviklech chiaroscurové postavy evangelistů. V lodi je ve fresce Apoteóza sv. Havla, která je signována: „J. P. Molitor Pinxit Ao 1741“. V prostoru kruchty je freska krále Davida. V ramenech příčné lodi je freska sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Na klenbě empory je freska Panny Marie a světec s pastýřskou holí.[2]
Zařízení
Zařízení je převážně rokokové z 2. poloviny 18. století. Ve stylu rokoka jsou zvláště tři oltáře. Hlavní oltář je s novějším obrazem (oproti výstavbě kostela) a sochami sv. Jana Evangelisty a Panny Marie. Ve výklenku rokokového tabernáklu je skupina Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem na skalisku ze 2. poloviny 18. století.
Při pilířích v křížení se nacházejí dva protějškové panelové oltáře s nástavci. Pravý oltář je s obrazem Panny Marie a s obrazem sv. Josefa v nástavci. Levý oltář je s obrazem sv. Antonína Paduánského a s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástavci.
Mramorová kazatelna je rokoková a rokokové jsou i varhany pocházející ze 2. poloviny 18. století. Barokní obraz Piety je z 18. století. Křtitelnice pochází ze 2. poloviny 18. století. Dva znakové náhrobníky jsou z let 1572 a 1583.[2]
V kostele byl krátce po druhém vatikánském koncilu instalován na novém podiu rozměrný obětní stůl s přilehlým sedes. Umístěn byl uprostřed transeptu (v křížení chrámové lodi). Byl silně poškozen následkem pádu těžkého lustru nad ním; znovu již nebyl pro nevelký prostor kostela obnoven.
Okolí kostela
Na severní straně přiléhá ke kostelu hrobka Pachtů z Rájova z doby kolem roku 1800.[3] Hrobka je opatřena kovaným křížem z období výstavby hrobky. Na západní straně u kostela je před portálem dvouramenné schodiště se sochou sv. Antonína Paduánského, která je datována do roku 1739.[2]
Galerie
- Hlavní oltář s vyobrazením svatého Havla, během rekviem, celebrovaném kanovníkem Karlem Havelkou (forma ordinaria, ad orientem)
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Sokl sochy u schodiště
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Schodiště vedoucí ke kostelu
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Pohled na kostel z náměstí V. Levého
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 112.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Liběchov /Mělník/, s. 234–235.
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 136–137.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 150803 : Kostel sv. Havla, Liběchov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Havla na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostel sv. Havla, Liběchov (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Havla, Liběchov na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Liběchov, kostel sv. Havla
- Kostel sv. Havla v Liběchově na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Milada13, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: MKoala, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohřební mše (forma ordinaria, ad orientem), celebrant kanovník Karel Havelka, koncelebrant P. Anselm Pavel Kříž, OPraem.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: