Kostel svatého Havla (Skalsko)

Kostel sv. Havla (sv. Vojtěcha) ve Skalsku
Kostel sv. Havla ve Skalsku
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Mladá Boleslav
Obec	Skalsko
Souřadnice	50°25′38,19″ s. š., 14°45′30,92″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	mladoboleslavský
Farnost	Skalsko
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	svatý Havel
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Typ stavby	sálová stavba
Výstavba	1735
Specifikace
Délka	17,4 m (loď), 8,4 m (presbytář)
Šířka	8,2 m
Umístění oltáře	východ
Stavební materiál	kámen (pískovec) cihelné a lomové kamenné zdivo
Další informace
Kód památky	36101/2-1727 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní^[1] kostel svatého Havla (svatého Vojtěcha) ve Skalsku je barokní sakrální stavba stojící severozápadně od návsi. Někdy bývá uváděno, že kostel je nově zasvěcen sv. Vojtěchovi.^[2] Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka.^[3]

Původní gotický kostel je doložen do roku 1364. Z původní stavby zůstala zachována věž, ke které byl v roce 1735 přistavěn servity nový kostel, který byl opravován roku 1879. Věž byla opravována v roce 1825 a v roce 1870 byla snížena. K další opravě věže došlo v roce 1874.^[2]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Skalsko.

Kostel je jednolodní, obdélný. Má pravoúhlý presbytář a po severní straně hranolovou věž z pískovcových kvádrů. Věž má v přízemi sakristii. Západní průčelí je členěno pilastry, vrcholí štítem a uprostřed má portál. Stěny jsou zevně členěny pilastry a vysokými půlkruhově uzavřenými okny s klenáky. Nejvyšší patro věže je roubené, ukončené cibulí. Ve věži jsou úzká obdélná okénka. V 5. patře východní stěny věže je pos oknem zazděna neúplná deska se znakem a jmény Jana a Bohuslava z Kunvaldu a Dražic (1450–1482), která snad pochází z původní stavby kostela.^[2]

Vnitřek kostela je členěn pilastry s čabrakovými hlavicemi a je sklenut českými plackami do pásů. Placky v presbytáři jsou zdobeny štukovými rámci. Triumfální oblouk v lodi kostela má plochý půlkruhový pas.^[2]

Hlavní oltář je barokní z období kolem roku 1735. Architektura hlavního oltáře i sochy patří mezi umělecky kvalitní práce pocházející z některé pražské dílny. Oltář je portálový s tordovanými sloupy a sochami sv. Antonína Paduánského a sv. Františka Xaverského, které jsou po jeho stranách. Uprostřed oltáře se nachází obraz sv. Vojtěcha od Viléma Kandlera z roku 1849. Nejvýše mezi volutami je socha klečícího sv. Havla mezi anděly. Dva boční oltáře jsou rokokové z období kolem roku 1750. Levý boční oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého rozdávajícího almužnu pochází ze 2. poloviny 18. století. Po stranách se nacházejí sochy zakladatelů řádu servitů. Jedná se patrně od sv. Filipa Benicia a sv. Julianu Falconieri. Pravý boční oltář je s obrazem sv. Josefa z období kolem roku 1760. Po stranách tohoto pravého bočního oltáře se nacházejí sochy sv. Jáchyma a sv. Anny. Barokní kazatelna je pětiboká s obrazy čtyř evangelistů je z období kolem roku 1700. V lodi je votivní oltář Kalvárie z roku 1829. Byl postaven na paměť zemřelého Josefa Šichta, s obrazem Kalvárie na dřevě, který je signován: „Martin Teiček v Praze r. 1829“. Křížová cesta pochází z 1. poloviny 19. století. V presbytáři jsou patronátní intarzované lavice z 1. poloviny 18. století a v lodi jsou lavice s řezaným akantem na bocích z téhož období. Cínová křtitelnice má na víku přiletované hlavičky Turků a po obvodu latinskou dedikaci Mikuláše z Třebic k (neurčenému) kostelu sv. Michala, se signaturou autora, konváře Matouše Berounského a s letopočtem 1500.^[4][2]

Při jižní stěně kostelní lodi je empírová hrobka J. Schichta z roku 1826. Hrobka je s pilastry a bosovanými nárožími. Uvnitř je sousoší Víry, Naděje a Lásky (tří Božských ctností), které je snad dílem Josefa Maxe z období kolem roku 1826. V jihozápadním koutě hřbitova je kostnice. Jedná se o barokní, centrální, šestibokou stavbu s mansardovou střechou. Márnice má uvnitř plochý strop. Při věži je náhrobník se sochou Víry. Jde o kamenickou práci z roku 1860. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která stojí v obci, pochází z období po polovině 18. století.^[2]

• ŠIMÁK, J. V.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Mnichovo Hradiště, svazek 46. Praha 1930, s. 535-543.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Havla na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Havla, Skalsko (katalog biskupství litoměřického)
• kostel sv. Havla v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice